Gymnázium Budějovická

Gymnázium Budějovická
Informace
Zkratka	GYBU či GyBu
Právní forma	příspěvková organizace
Zřizovatel	hl. m. Praha, fakultní škola; PřF a FF UK a FEL ČVUT
Datum založení	1958
Počet žáků	kolem 630
Zaměstnanci
Ředitel	Zdeňka Bednářová
Zástupce	Lenka Jahodová; Milan Hes; Miroslava Kovaříková
Poloha
Město	Praha 4
Adresa	Budějovická 680/17, Praha, 140 00, Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′36,6″ s. š., 14°27′10″ v. d.
Identifikátory
IČO	00335479 (VR)
IZO	000335479
REDIZO	600005348
Oficiální web	www.gybu.cz
Obory vzdělání
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gymnázium Budějovická (oficiálně Gymnázium, Praha 4, Budějovická 680, zkráceně GYBU či GyBu)^[1] je gymnázium nacházející se v katastrálním území Michle na Praze 4. Škola patří svojí velikostí i počtem studentů k největším v Praze.

Od svého založení v roce 1958 vzdělávací ústav několikrát změnil název a formu vzdělávání:

1958–1961 33. jedenáctiletá střední škola v Praze 4, Budějovická ulice
1961–1971 Střední všeobecně vzdělávací škola, Budějovická 680, Praha 4 – Michle
1972–1994 Gymnázium v Praze 4, Michle – Budějovická 680
1995– Gymnázium, Praha 4, Budějovická 680

Gymnázium zřizuje Hl. m. Praha jako příspěvkovou organizaci s vlastní právní subjektivitou.^[5] Má status Fakultní školy Přírodovědecké a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty elektrotechnické ČVUT.^[2] Na škole probíhá výuka studijních oborů osmiletého a dobíhajícího čtyřletého všeobecného studia, od roku 1990 i šestiletého dvojjazyčného. Od školního roku 2019/2020 dochází k postupnému ukončení čtyřleté výuky.^[6]^[7] Ředitelkou je Zdeňka Bednářová.^[8]

Historie

Jedenáctiletá střední škola

Místo, kde ulice Budějovická odděluje čtvrti Michle a Krč, bylo až do 50. let 20. století periferií Prahy. Planinu kolem v meziválečném období tvořila především pole, která částečně protkávala vilová zástavba. Během Květnového povstání se zde vedly tuhé boje mezi Pražany a východní skupinou jednotek SS KG Wallenstein, která proti Krči a Pankráci postupovala z jihu. Události konce války dodnes připomíná množství pomníčků a pamětních desek rozmístěných po okolí.

Mezi ulicemi Budějovická a U smyčky (dnes Jihlavská), kde dříve stávala nouzová dělnická kolonie Na kopečku, měla vzniknout i nová škola. Podle školského zákona z roku 1953 (č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů) mělo mít nové vzdělávací zařízení status tzv. jedenáctileté střední školy (JSŠ). Jednalo se o vyšší všeobecné vzdělání s maturitou, které zahrnovalo osm let základního vzdělání a poslední tři roky byly pouze výběrové. Plány budovy vypracoval roku 1956 Gočárův žák architekt Bohumil Kříž. Dva roky poté – 30. srpna 1958 – zde byla otevřena za účasti delegace ze Švédska 33. jedenáctiletá střední škola v Praze 14 (nyní Praha 4), přičemž byl pořízen i první zápis do školní kroniky.^[9] Věrné svědectví z této doby podává film režisérů Ján Kadára a Elmara Klose Tam na konečné z roku 1957, kde blízké okolí budoucího gymnázia figuruje jako kulisa konečné stanice tramvaje.

Střední všeobecně vzdělávací škola

V roce 1960 Národní shromáždění schválilo nový školský zákon (č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělání). V rámci jeho účinnosti byl obnoven devátý rok na dosavadních osmiletých základních školách a jedenáctileté střední školy se přeměnily na tříleté střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ). V září 1961 se pod hlavičkou SVVŠ Budějovická sloučily dosavadní školy Jeremenkova, Ohradní, Sdružení a Budějovická. V roce 1965 školu od severu obklopil sportovní areál, na jehož výstavbě se vedle tělocvikáře B. Ottomanského brigádnicky podíleli i žáci školy a jejich rodiče.

Proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy se v září 1968 stávkovalo, studenti setrvávali ve škole a pořádali besedy. Rudé právo reagovalo připravovaným článkem o kontrarevoluční náladě a teprve po nátlaku rodičů se opět začalo s výukou. Několik učitelů bylo z politických důvodů propuštěno a ředitelka Jarmila Pelcová vedla školu, od roku 1972 prvně se statusem gymnázia, cestou normalizace.^[9]

Gymnázium

Studenti se hojně věnovali i mimoškolním aktivitám – jezdili pracovat na chmelové brigády a vodácká soustředění, sázeli javorovou alej a pomáhali při otevření nedaleké stanice metra Budějovická. Školní sportovní týmy reprezentovaly institut na nejvyšších republikových soutěžích.

Roku 1972 byla s gymnáziem sloučena kunratická střední škola. V roce 1975 se do parku před školou přesunul od novostavby polikliniky pískovcový pomník barikádníka podle návrhu V. Bendy. Roku 1985 proběhlo sloučení s gymnáziem Modřany. Oslavy 30. výročí školy doprovodila vyznamenání učitelů a nový kovový plot kolem školního hřiště.

Polistopadové události znamenaly výrazný mezník v historii gymnázia. Bylo upuštěno od školních brigád, odborné předměty (stavebnictví, strojírenství, ekonomika, elektronika) zmizely ze školních osnov, divadelní pavilonek uvolnil místo fitcentru. Přestavby a rekonstrukce se nevyhnuly snad žádnému místu – studentům se otevřela nová jídelna, modernizovány byly učebny i zázemí, výuka estetických věd našla své ateliéry v nové půdní nástavbě, škola dostala barvu cukrové vaty. Roku 1990 začala probíhat dvojjazyčná výuka. Roku 2002 maturovali první studenti osmiletého studia. V roce 2006 si režisér Tomáš Vorel vybral školní interiéry pro natáčení filmu Gympl, při kterém dokonce vznikly na chodbách barevné malby.

Ke škole patřilo v letech 2004–2014^[9] i detašované pracoviště na Pošepného náměstí na Praze 11, ve kterém se soustřeďoval čtyřletý obor studia. Toto pracoviště ovšem bylo od začátku školního roku 2014/2015 sloučeno do hlavní budovy a všechny formy studia od té doby probíhají v ní.

V letech 1967 až 2018 zde vyučoval fyzikář Jaroslav Tejchman (bratr historika Miroslava Tejchmana), který se tak stal nejdéle působícím učitelem v historii školy. 28. března 2017 si studenti a pedagogové slavnostně připomněli 50. výročí jeho působení, při kterém dostal Tejchman jako symbolický dárek svoji kabinetní židli.^[10]

Současnost

Na škole probíhá výuka osmiletého a čtyřletého všeobecného studia, šestileté je pak dvojjazyčné. Pravidelně zde studuje kolem 630 studentů ve zhruba 23 třídách, které vyučuje na 70 kmenových vyučujících a španělští a američtí lektoři.^[3] Díky specializaci na španělský jazyk se škola stala prvním česko-španělským gymnáziem v České republice. Španělská sekce ročně organizuje přednášky, dobročinné akce či divadelní vystoupení.

Studentům se otevírají pěvecké, výtvarné, divadelní, sportovní a přírodovědné zájmové kroužky, lze navštívit i školního psychologa či knihovnu. Škola nabízí mnoho možností stravování (internetové objednávání obědů) a sportovního vyžití (sportovní areál, fitcentrum), stejně jako bezplatné bezdrátové internetové připojení. Během studia třídy absolvují výcvikové kurzy (Rakousko) i jazyko-poznávací zájezdy do cizích zemí (Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko), výjimkou nejsou exkurze organizované v průběhu celého roku a výměnné pobyty (Španělsko, Mexiko). Studenti úspěšně reprezentují školu v mnohých jazykových i vědomostních olympiádách.^[11] Gymnázium v minulosti hostilo mnohé zajímavé návštěvy – veterány druhé světové války či indiánského vnuka cestovatele Alberta Vojtěcha Friče.^[12]

Škola pravidelně v lednu pořádá maturitní ples v paláci Lucerna, který je spojený s imatrikulací prvních ročníků.^[13] Sportovními událostmi jsou každoročně se konající fotbalová GyBu liga^[14] (od roku 2003) a Beach cup (od roku 2009), kulturní zážitky potom čekají studenty na pravidelných Filmových nocích. V roce 2012 studenti založili studentský parlament^[15] a časopis GyBeat^[16]. Na škole vychází informační týdeník BUTIG (Budějovický týdeník informací o gymnáziu).^[17]

Před školou se nalézá školní park s pomníkem obětem druhé světové války a Květnového povstání, který po sametové revoluci nahradil sochu barikádníka.

Ředitelé

Řediteli a ředitelkami se stali:^[18]

JSŠ Budějovická

1958–1959	Boleslav Talpa
1959–1961	Josef Sobola

SVVŠ Budějovická

1961–1969	Ludmila Roháčková
1969–1971	Jarmila Pelcová