Gymnázium Josefa Ressela

Gymnázium Josefa Ressela
Informace
Zkratka	GJR
Právní forma	Příspěvková organizace
Zřizovatel	Pardubický kraj
Datum založení	6. října 1863
Zaměstnanci
Ředitel	Mgr. Klára Jelinková
Zástupce	Mgr. Blanka Křapková Mgr. František Runštuk
Poloha
Město	Chrudim
Adresa	Olbrachtova 291, 537 01 Chrudim
Zeměpisné souřadnice	49°57′1,57″ s. š., 15°46′59,92″ v. d.
Identifikátory
IČO	60103337 (VR)
REDIZO	600011887
Oficiální web	www.gjr.cz
Obory vzdělání
79-41-K/41 (čtyřleté studium) 79-41-K/81 (osmileté studium)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gymnázium Josefa Ressela, jehož zřizovatelem je od roku 2001 Pardubický kraj, sídlí v Chrudimi v Olbrachtově ulici. Lze zde studovat na osmiletém nebo čtyřletém gymnáziu.

Historie

Původní chrudimská nižší reálka byla od školního roku 1863–1864 postupně přeměňována na čtyřtřídní nižší reálné gymnázium,^[1] které bylo slavnostně otevřeno v budově hlavní školy 6. října 1863.^[2] Prvním ředitelem se stal Josef Šímek a škola měla v tomto roce 106 studentů, kteří byli hodnoceni 12 známkami. V roce 1864 bylo gymnázium přestěhováno do samostatné budovy, která byla postavena podle plánů Františka Schmoranze. V roce 1875 proběhly první maturity, zkouška byla z osmi předmětů a školu úspěšně absolvovalo 17 studentů.^[3]

Po rozšíření se gymnázium přestěhovalo roku 1878 na Jánské náměstí do nové budovy. Za první světové války počet studentů i kantorů poklesl a gymnázium sloužilo jako vojenská nemocnice. V letech 1939-1945 bylo gymnázium nuceno přesídlit do budov muzea. Roku 1949 se gymnázium stalo pouze čtyřletým a v roce 1953 byla zavedena jedenáctiletá střední škola, jejíž poslední tři ročníky měly nahradit gymnázium.

V roce 1959 se gymnázium přemístilo do současné budovy v Olbrachtově ulici. Tuto neorenesanční stavbu nechala vybudovat Kongregace školských sester III. řádu sv. Františka. Roku 1969 bylo gymnázium pojmenováno po Josefu Resselovi a opět byl obnoven čtyřletý studijní cyklus. Osmileté studium bylo znovu zavedeno v roce 1990, přičemž bylo zachováno gymnázium čtyřleté. V roce 2000 budova přešla z majetku Kongregace do vlastnictví státu. Do roku 2001 se gymnázium o prostory dělilo se základní školou. V roce 2013 gymnázium oslavilo 150 let výročí založení.

Současnost

V současné době se na gymnáziu nachází 16 tříd. 8 tříd na čtyřletém gymnáziu po dvou v ročníku (A, B) a 8 tříd na osmiletém gymnáziu (E). Pedagogický sbor ve školním roce 2022/2023 čítá 37 pedagogů a do školy dochází 473 žáků.^[4][5]

Seznam ředitelů školy

V řízení školy se vystřídalo celkem 25 osob, a to 13 ředitelů, 11 prozatímních správců a 1 prozatímní ředitel. Celkem v čele školy stálo 24 mužů a 1 žena.^[6]

1. Josef Šimek (1863-1868) (prozatímní ředitel)
2. Ferdinand Macháček (1868) (prozatímní správce)
3. Matěj Trapl (1868-1888)
4. Robert Beer (1888-1889) (prozatímní správce)
5. František Rosický (1889-1890)
6. Josef Bernhard (1890) (prozatímní správce)
7. Václav Pošusta (1890-1903)
8. Oldřich Kobrle (1903) (prozatímní správce)
9. František Reiss (1903-1908)
10. Jan Roček (1908) (prozatímní správce)
11. Josef Steinhauser (1908-1916, 1918-1925)
12. Antonín Beneš (1916-1917) (prozatímní správce)
13. Tomáš Snětivý (1917-1918) (prozatímní správce)
14. Eduard Dvořáček (1925-1926) (prozatímní správce)
15. Stanislav Kalandra (1926-1941) (v letech 1926-1927 jako prozatímní správce)
16. Josef Šmahel (1941) (prozatímní správce)
17. František Kolář (1941-1943) (prozatímní správce)
18. Jiří Jenšovský (1943-1945) (prozatímní správce)
19. Václav Kubát (1945-1968) (v letech 1945-1950 jako prozatímní správce)
20. Vladimír Velc (1968-1974)
21. Václav Řeháček (1974-1983)
22. Ladislav Řídkošil (1983-1989)
23. Vladislav Pavlíček (1989-1990)
24. Eduard Beránek (1990-2011)
25. Klára Jelinková (2011-současnost)

Odkazy

Reference

Literatura

• LUPOMĚSKÁ, Monika. Historie školství v Chrudimi se zaměřením na střední školy. , 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gymnázium Josefa Ressela na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky