Gyula Zaránd

Gyula Zaránd
Gyulazarand-paris.jpg
Narození23. dubna 1943
Budapešť
Úmrtí13. ledna 2020 (ve věku 76 let)
Puteaux
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gyula Zaránd

Gyula Zaránd (23. dubna 1943, Budapešť11. ledna 2020, Puteaux) byl francouzsko-maďarský fotograf.

Životopis

Gyula Zaránd se začal věnovat fotografii ve věku 15 let, kdy kráčel po stopách svého dědečka a obou rodičů, fotografů. Vystudoval Školu fotografie, kde mezi jeho učitele patřil Demeter Balla, a vysokou školu žurnalistiky v Budapešti. Následně pracoval jako reportážní fotograf v časopisu Tükör.[1]

Jeho práce fotografa odhaluje jeho sociologický a humanistický zájem o sociální a politické nepokoje, které se po Maďarsku rozšířily po roce 1956.

Inspirací se stali psychiatrické nemocnice, marginalizovaní dospělí, děti ulice nebo alkoholismus.

Některé z jeho obrazů, považované za podvratné, ve své době neunikly cenzuře a nebyly v jeho zemi zveřejněny. V roce 1971 odešel z Maďarska, aby se usadil v Paříži.

V roce 1987 získalo významnou sérii jeho fotografií (období 1958–1971) Muzeum moderního umění města Paříže.[2]

Gyula Zaránd zemřel v Puteaux dne 11. ledna 2020 ve věku 76 let.[3]

Výstavy

Mezi nejvýznamnější výstavy patří:

Publikace

  • Henri Vincenot (fotografie Gyula Zarand), Ma Bourgogne: le toit du monde occidental, éditions Universitaires Jean-Pierre Delarge, coll. « Terres de Mémoire », 1979 (ISBN 2-7113-0156-7).
  • Patrick Reumaux (fotografie Gyula Zarand), André Dhotel: Interview et bibliographie, éditions Universitaires Jean-Pierre Delarge, coll. « Terres de Mémoire », 1979 (ISBN 978-2-7113-0134-8).
  • Gyula Zarand, Díszlépés Pas de parade: Válogatás 45 év fényképeiből 45 années de photographies, Folpress, 2006, 212 s. (ISBN 963-87098-5-5).[6]
  • Gyula Zarand et Sylvestre Clancier, Sur les pas de Maigret, Editions du Polar, coll. « Sur les pas de... », 2009 (ISBN 978-2-35568-044-1).[7]
  • Gyula Zarand: « L'Utopie » (des années 60 en Hongrie) Port Folio Éditions « Chez Higgins ». 15 photographies argentiques, signées et numérotées, tirages limités à 30 exemplaires. 2007

Články

Gyula Zaránd pochází z rodiny fotografů, které spisovatel, sběratel a umělecký kritik Bernard Lamarche-Vadel popsal v jednom ze svých článků Tři pohledy na 20. století (maďarské století).[8][9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyula Zaránd na francouzské Wikipedii.

  1. a b András Bán. A Muskátliban mindig előkerültek fotók [online]. hvg.hu. Dostupné online. (maďarsky) 
  2. Rechercher | Paris Musées [online]. parismuseescollections.paris.fr [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  3. Données d’Etat civil, consultées le 29. 4. 2020.
  4. Gyula Zarand | Centre Pompidou [online]. www.centrepompidou.fr [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06. (francouzsky) 
  5. Blog des Mardis hongrois de Paris [online]. mardishongrois.blogspot.com [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  6. Díszlépés (Pas de parade) - Zaránd Gyula - 3600 Ft - Vatera.hu [online]. vatera [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (maďarsky) 
  7. Sur les pas de Maigret - Gyula Zarand [online]. Babelio [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. Bernard Lamarche-Vadel. trois générations de Photographes Hongrois : Janòs Fiedler, Zarànd Gyula (père), Gyula Zarand (fils) [online]. www.gyulazarand.com [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  9. Trois générations de photographes hongrois de 1893 à nos jours [online]. Babelio [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Portrait de Gyula Zaránd photographe.jpg
Autor: Rémy Le Goistre, Licence: CC BY-SA 4.0
photo de Gyula Zarand prise à Voutezac en Corrèze par Rémy Le Goistre le 20 aout 2010
Gyulazarand-paris.jpg
Autor: Ymerg, Licence: CC BY-SA 4.0
Gyula Zaránd photographer in Paris 1970