Gyula Zsivótzky
| Gyula Zsivótzky | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. února 1937 Budapešť |
| Úmrtí | 29. září 2007 (ve věku 70 let) Budapešť |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Óbuda Cemetery |
| Povolání | atlet |
| Ocenění | Sportovec národa (2004) |
| Choť | Magdolna Komka (1977–2007)[1] |
| Děti | Gyula Zsivóczky Attila Zsivóczky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| stříbro | LOH 1960 | hod kladivem |
| stříbro | LOH 1964 | hod kladivem |
| zlato | LOH 1968 | hod kladivem |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| bronz | ME 1958 | hod kladivem |
| zlato | ME 1962 | hod kladivem |
| stříbro | ME 1966 | hod kladivem |
Gyula Zsivótzky (25. února 1937, Budapešť – 29. září 2007 tamtéž) byl maďarský atlet, trojnásobný olympijský medailista, mistr Evropy a někdejší držitel světového rekordu v hodu kladivem. Vybojoval také tři zlaté a jednu stříbrnou medaili na světových letních univerziádách (1959, 1961, 1963, 1965).[2]
Jeho syn Attila Zsivóczky se věnuje desetiboji.
Kariéra
Mistrovství Evropy
První mezinárodní úspěch zaznamenal v roce 1958 na šestém ročníku Mistrovství Evropy v atletice ve Stockholmu, kde vybojoval výkonem 63,68 metru bronzovou medaili. Na následujícím evropském šampionátu v Bělehradu poslal kladivo do vzdálenosti 69,64 m a stal se mistrem Evropy. Druhý nejdelší hod předvedl Alexej Baltovskij ze Sovětského svazu, který vybojoval stříbro za 66,93 m.[3]
V roce 1966 se konalo ME v Budapešti. Na domácí půdě získal stříbrnou medaili, když prohrál s běloruským kladivářem hájící barvy Sovětského svazu Romualdem Klimem, který jako jediný přehodil sedmdesát metrů.[4] Těsně pod stupni vítězů, čtvrtý skončil na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969.
Olympijské hry
Čtyřikrát reprezentoval tehdejší Maďarskou lidovou republiku na letních olympijských hrách. V roce 1960 na olympiádě v Římě vybojoval výkonem 65,79 m stříbrnou medaili. O čtyři roky později získal stříbro také v Tokiu, kde měřil jeho nejdelší pokus 69,09 m.
Největšího úspěchu dosáhl v roce 1968 na olympiádě v Ciudad de México, kde se stal olympijským vítězem za hod dlouhý 73,36 m. Stříbrný Romuald Klim hodil o osm centimetrů méně.[5] Zúčastnil se také olympijských her 1972 v Mnichově, kde skončil ve finále na pátém místě.
Světové rekordy
Dvakrát vytvořil v hodu kladivem světový rekord. 4. září 1965 v Debrecínu vylepšil hodnotu světového rekordu Američana Harolda Connollyho o téměř dva a půl metru ze 71,26 m na 73,74 m. Vlastní rekord vylepšil 14. září 1968 v Budapešti o dva centimetry na 73,76 m.[6]
Odkazy
Reference
- ↑
Q1108220. - ↑ WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - MEN)
- ↑ Men Hammer Throw European Championships 1962 Belgrade
- ↑ Men Hammer Throw European Championships 1966 Budapest
- ↑ Men Hammer Throw Olympic Games Mexico 1968
- ↑ Vývoj světového rekordu v hodu kladivem mužů. www.athletix.org [online]. [cit. 24-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-07-2007.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gyula Zsivótzky na Wikimedia Commons - Gyula Zsivótzky na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Gyula Zsivótzky v databázi Olympedia (anglicky)
- (maďarsky) Biografie na stránkách maďarského atletického svazu
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Autor: Dr Varga József, Licence: CC BY-SA 3.0
Zsivótzky Gyula sírja Budapesten. Óbudai temető: 24-I.
CAMPIONI DELLO SPORT 1967/68-n. 54 -ZSIVOTZKY - ATLETICA