Hádě střevní
 Hádě střevní | |
|---|---|
 Larva L1 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | hlístice (Nematoda) |
| Třída | Secernentea |
| Řád | Rhabditida |
| Čeleď | Strongyloididae |
| Rod | hádě (Strongyloides) |
| Binomické jméno | |
| Strongyloides stercoralis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hádě střevní (Strongyloides stercoralis) je endoparazit, jehož hostitelem je člověk nebo pes. Má protáhlé tělo a dorůstá velikosti 0,8 – 2,2 mm. Samičky jsou větší než samci. Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech, ale jsou známy případy napadení i v ČR. Parazitičtí jedinci žijí ve střevě člověka. Nemoc způsobená hádětem se nazývá strongyloidóza.
Životní cyklus
Životní cyklus je jednohostitelský a probíhá na souši.
Ve vývoji háděte se střídají parazitické a volně žijící generace. Volně žijící jedinci žijí v půdě, hostitele nenapadají a pouze produkují parazitické generace.
Samičí dospělci, kteří jsou přítomni ve střevě, se množí partenogenezí a produkují vajíčka, která se vyvíjejí v larvy prvního stupně (L1). Tyto larvy pak opouštějí hostitele se stolicí. Poté jsou dvě možnosti, které mohou nastat:
- Larvy se dvakrát svlékají. Po prvním svlečení vznikají larvy L2 a po druhém infekční larvy L3, které mohou napadnout hostitele.
- Larvy se čtyřikrát svlékají a vyvíjí se samčí i samičí dospělci, kteří se pak sexuálně rozmnožují. Opět se z části vajíček produkovaných samičkou vyvíjí larvy L1, které se dvakrát svlékají a vznikají infekční L3 a z části se vyvíjí volně žijící jedinci, kteří se dále rozmnožují.
Samičí larvy L3 pak napadají hostitele (osud samčích larev není znám). Nejčastěji se dostávají do hostitele kůží do krevního řečiště, které je zanese do srdce a do plic. Z těch se dostanou dýchacími cestami do ústní dutiny, odkud jsou hostitelem spolknuty. Ve střevě se přichytí a opět se partenogenezí rozmnoží.
Může dojít i k autoinfekci. V případě, kdy se larvy L1 dvakrát svlékají ještě ve střevě hostitele, mohou se infekční L3 rovnou dostat přes stěnu střeva do krve. Odtud jsou pak odneseny do srdce a postupně se zase dostanou do střeva.
Strongyloidóza
Některá napadení mohou probíhat bez příznaků, ale většinou přítomnost háděte ve střevě způsobuje zdravotní problémy. Dochází k poškození sliznice střeva. Způsobuje to průjmy, bolesti břicha nebo zvracení. Dále se při průniku larev kůží může objevit dermatitida. Přítomnost larev v dýchacích cestách zase způsobuje kašel a bolest na prsou. Strongyloidózu lze vyléčit použitím léků (např. Mintezol, Zentel (účinnou látkou je albendazol), atd.).
Literatura
- PETR VOLF, PETR HORÁK A KOL.. Paraziti a jejich biologie. Praha : TRITON, 2007. ISBN 978-80-7387-008-9.
- Doc. MUDr. VLADIMÍR ŠERÝ, CSc.. Nemoci na Zemi. Praha : Academia, 1979.
- BOHUMIL RYŠAVÝ A KOL.. Základy parazitologie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1989.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hádě střevní na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
This is an illustration of the life cycle of Strongyloides stercoralis, the causal agent of Strongyloidiasis. The Strongyloides stercoralis life cycle is complex, alternating between free-living and parasitic cycles and involving autoinfection. In the free-living cycle: Rhabditiform larvae are passed in the stool of an infected definitive host image , develop into either infective filariform larvae (direct development) image or free-living adult males and females image that mate and produce eggs image , from which rhabditiform larvae hatch image and eventually become infective filariform (L3) slarvae image . The filariform larvae penetrate the human host skin to initiate the parasitic cycle (see below) image . This second generation of filariform larvae cannot mature into free-living adults and must find a new host to continue the life cycle.
Parasitic cycle: Filariform larvae in contaminated soil penetrate human skin when skin contacts soil image , and migrate to the small intestine image . It has been thought that the L3 larvae migrate via the bloodstream and lymphatics to the lungs, where they are eventually coughed up and swallowed. However, L3 larvae appear capable of migrating to the intestine via alternate routes (e.g. through abdominal viscera or connective tissue). In the small intestine, the larvae molt twice and become adult female worms image . The females live embedded in the submucosa of the small intestine and produce eggs via parthenogenesis (parasitic males do not exist) image , which yield rhabditiform larvae. The rhabditiform larvae can either be passed in the stool image (see “Free-living cycle” above), or can cause autoinfection image .