Háj (Loučná pod Klínovcem)

Háj
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLoučná pod Klínovcem
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel53 (2021)[1]
Katastrální územíHáj u Loučné pod Klínovcem (15,61 km²)
Nadmořská výška930 m n. m.
PSČ431 91
Počet domů28 (2021)[2]
Další údaje
Kód části obce87041
Kód k. ú.687049
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Háj (německy Stolzenhain[3]) je vesnice, část města Loučná pod KlínovcemKrušných horáchokrese Chomutov. Stojí asi třicet kilometrů jihozápadně od Chomutova a jeden kilometr jihovýchodně od Loučné. Vesnice vznikla v šestnáctém století v souvislosti s krušnohorským dolováním rud, ale postupně se proměnila v rekreační centrum zaměřené především na zimní sporty na nedalekém Klínovci. Háj leží v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem o rozloze 15,61 km².[4]

Název

Název vesnice je složen ze dvou slov. První část stolz pochází ze střední horní němčiny a znamená zpupný nebo nádherný. Druhé slovo hain (háj) je staročeským označením pro panský les.[5] V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sstolczenhon (1654),[6] Stolczenhain (1663) a Stolzenhan (1785 a 1847).[5]

Historie

První písemné zmínky o vesnici pochází ze druhé poloviny šestnáctého století a zmiňují ji v souvislosti s kostelem v tehdejším Wiesenthalu. Vesnice vznikla v době rozmachu krušnohorského hornictví u významné cesty z Čech do Saska. V období před bitvou na Bílé hoře Háj tvořil součást hauenštejnského panství Kašpara Šlika z Holejče, kterému bylo za účast na českém stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1623 vráceno jeho manželce.[7]

Vzhledem k velké nadmořské výšce se v okolí nedařilo pěstování zemědělských plodin, a základem obživy se tak stal chov dobytka.[8] Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo sedmnáct chalupníků, dva zahradníci a osm poddaných bez majetku. Celkem měli osmnáct potahů, 51 krav, dvacet jalovic, jednu ovci a 21 koz. K vesnici patřil také pivovar, krčma a čtyři mlýny.[7] Lidé kromě chovu zvířat pracovali v lese a věnovali se obchodu.[9] Přímo ve vesnici se na pravém břehu potoka Bílá voda dochovaly pozůstatky několika hald a asi deseti štol a šachet, ve kterých se těžila železná ruda.[10]

Do roku 1756 se vesnice značně rozrostla. Měla 92 domů, fungovalo v ní šest mlýnů a drátovna a živnost provozovala řada řemeslníků. Podle Schallerovy Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1785 Háj patřil k ostrovskému panství. Úpadek těžby v Krušných horách způsobil, že si lidé museli hledat nové zdroje obživy. Staly se jimi zejména výroba krajek a rukavic v okolních drobných podnicích nebo práce v lese a na stavbách.[11]

Před polovinou devatenáctého století měl Háj tisíc obyvatel ve 123 domech, školu, dvě hospody, drátovnu a pět mlýnů.[11] V devadesátých letech devatenáctého století měla škola tři třídy, u vesnice se těžilo ložisko rašeliny a východně od vesnice se ve vápence vyrábělo vápno.[8]

V první polovině devadesátých let dvacátého století v Háji firma Tomáš Rameš provozovala malý podnik, ve kterém se vyráběl kovový nábytek. Po zániku firmy zůstal v areálu bývalé továrny nebezpečný odpad, který musel být zlikvidován na náklady Ústeckého kraje.[12] Samotná vesnice se proměnila v rekreační centrum, které těží z blízkosti lyžařských areálů na nedalekém Klínovci.[13]

Přírodní poměry

(c) melechovsky, CC BY 3.0
Nádrž Drátovna

Vesnicí protéká potok Bílá voda, který se u Českých Hamrů vlévá do Polavy. Údolím východně od vesnice teče Černá voda. U jejího soutoku s Písečným potokem se v nadmořské výšce přibližně 884 metrů nachází malá vodní nádrž zvaná Drátovna. Pojmenována byla podle drátovny, která v těchto místech stávala. Její budova později sloužila jako hájovna a v roce 1930 samotu tvořil jeden dům, v němž žilo devět obyvatel. Nádrž od sousedních potoků odděluje 149 metrů dlouhá hráz vysoká až dva metry a plocha vodní hladiny dosahuje asi 1800 m². Nádrž vznikla v místech, kde se přirozeně akumuluje voda, a slouží k zadržení vody v krajině. Hlavním zdrojem vody je krátké potrubí z Písečného potoka, ale napájejí ji také dva drobné bezejmenné přítoky.[14]

Území se nachází v klimaticky chladné oblasti CH6 s průměrnou roční teplotou necelých 5 °C a průměrným ročním úhrnem srážek vyšším než 900 milimetrů. Geologické podloží tvoří horniny krušnohorského krystalinika: svor s vložkami ortorul, pararuly a červené ruly.[15] Tyto horniny jsou překryty kvartérními naplaveninami.[16]

Okolí Drátovny je zalesněné smrkem ztepilým, ale v potoční nivě místy převládají porosty olše šedé.[14] Na hrázi, mokřadu na jižním břehu nádrže a v přilehlém okolí byly zaznamenány druhy zvláště chráněných rostlin jako je prstnatec májový, kropenáč vytrvalý, zdrojovka hladkosemenná potoční, kontryhel medvědí, ostřice rusá, mléčivec alpský, mokrýš vstřícnolistý, bika sudetská, zvonečník černý, starček potoční, sedmikvítek evropský, kozlík dvoudomý, kozlík výběžkatý bezolistý nebo koprník štětinolistý.[17]

Území okolo historické vápenky je chráněno jako přírodní památka Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem a údolí Černé vody východně od vesnice jako přírodní rezervace Horská louka u Háje.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1104 obyvatel (z toho 498 mužů), kteří byli kromě osmi cizinců německé národnosti a s výjimkou dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[18] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1228 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 1220 Němců a sedm cizinců. Kromě sedmi evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[19]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[20][21][22]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé1 1751 1701 1891 2631 2461 1041 22848727599279212953
Domy12313213014214013716316425122651428
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Loučná.

Obecní správa

Po zrušení poddanství byl Háj samostatnou obcí v jáchymovském okrese. Roku 1949 se stal osadou Loučné, která byla začleněna do okresu Karlovy Vary-okolí a od roku 1961 do okresu Chomutov.[13] Obě vesnice patřily v období od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 jako části obce k Vejprtům. Od 1. ledna 1992 je Háj částí znovu samostatné obce Loučná, resp. Loučná pod Klínovcem.[23]

Pamětihodnosti

  • Asi 800 metrů jihozápadně od nádraží v Kovářské se nachází zřícenina vápenky. Měla dvě pece, ve kterých se topilo dřevem z okolních lesů a které zpracovávaly suroviny z okolních lomů.[24] Přímo v sousedství vápenky se nachází vzrostlými stromy zarostlé zbytky lomu, kde se těžil od kalciticko-dolomitický mramor, který zde vytvářel čočkovité těleso v svorechkvarcitech.[25] Vápenka byla v provozu do třicátých let 20. století a od roku 1945 se používaly už jen přilehlé budovy jako myslivna. V roce 2003 se zřítila levá věž, a tím se odkryl vnitřek pece se žářištěm a postranní vzduchovou izolací.[26]
  • Zaniklá osada Königsmühle

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. In: Sbírka zákonů. 1949. Dostupné online. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-20. 
  5. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 175–176. 
  6. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Stolzenhain, s. 275. 
  7. a b BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Háj, s. 44. Dále jen Binterová (1999). 
  8. a b Binterová (1999), s. 47
  9. Binterová (1999), s. 45
  10. URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Svazek 2. Ústecký kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. S. 145. 
  11. a b Binterová (1999), s. 46
  12. TONAROVÁ, Šárka. Právo: Chemikálie za podnikatele musí odklidit kraj. Ekolist.cz [online]. 2004-05-12 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  13. a b Binterová (1999), s. 48
  14. a b ONDRÁČEK, Čestmír, 2022. Botanický inventarizační průzkum VN Drátovna (okr. Chomutov). Památky, příroda, život. Roč. 54, s. 5. Dále jen Ondráček (2022). Dostupné online [cit. 2023-04-01]. ISSN 0231-5076. ISBN 978-80-87898-32-1. 
  15. Ondráček (2022), s. 6.
  16. Ondráček (2022), s. 7.
  17. Ondráček (2022), s. 11–13.
  18. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 244. 
  19. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 119. 
  20. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  21. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  22. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  23. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 130. Dostupné online. 
  24. Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Háj, s. 143–144. 
  25. ELZNIC, Antonín; ZELENKA, Oldřich. Geologické a mineralogické vycházky po západní části severočeského kraje. Teplice: Krajské muzeum Teplice, 1979. 
  26. BINTEROVÁ, Zdena. Vápenka u Kovářské. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 10–11. ISSN 0231-5076. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Háj, s. 44–48. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Háj, s. 143–144. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Loučná pod Klínovcem, Háj, hotels.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Hotely v Háji, části Loučné pod Klínovcem
Pametni kriz v poli vychodne od Haje u Loucne pod Klinovcem-04-2020-Loucna pod Klinovcem.jpg
Autor: The photonaut, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní kříž v poli východně od Háje u Loučné pod Klínovcem u bývalé cesty do zaniklé osady Königsmühle.
431 91 Loučná pod Klínovcem, Czech Republic - panoramio - melechovsky (4).jpg
(c) melechovsky, CC BY 3.0
431 91 Loučná pod Klínovcem, Czech Republic
Vápenka (Háj).jpg
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Loučná pod Klínovcem, Háj, house No. 3.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Dům ev. č. 3 v Háji, části Loučné pod Klínovcem
Loučná pod Klínovcem, Háj, houses No. 142 and 23.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Domy čp. 142 a 23 v Háji, části Loučné pod Klínovcem. V pozadí vysílač na Klínovci.