Hálka

Hálky vzniklé působením žlabatek. Jedna zčernalá působením bakterie Phoma gallarum^[1]

Hálka je útvar vznikající na rostlinách působením látek produkovaných jiným organismem, kterým může být hmyz, houba, bakterie nebo roztoč.

Mechanismus vzniku

Hálky vznikají na rostlinách jako reakce na fytohormony, které vylučuje cizorodý organismus. K takovému působení dochází buď na poškozeném místě, které je vystaveno mikroorganismům, nebo na místě, do kterého byla nakladena larva hmyzu. Hálky vznikají nejčastěji na meristémech, místech, kde dochází k nejrychlejšímu dělení buněk (spodní straně listu, lodyze, pupenu, vzácněji na větvi, kořenu, květu, plodu). Vznikající pletivo má charakter hojivého pletiva, nazývaného kalus, které ale bývá často poměrně složitě uspořádané, proto se dá určit původce hálky z její struktury.^[zdroj?] Duběnky jsou útvary, které vznikají na organismu působením jiného organismu, proto se dají charakterizovat jako rozšířený fenotyp parazita.

Původci

• Hmyz – mezi nejvýznamnější patří žlabatky, které tvoří duběnky na dubu a bedeguáry na růži šípkové
• bakterie a viry
• houby
• další rostliny

Použití

Duběnky jsou zdrojem taninu, který se používá k výrobě duběnkového inkoustu, činění kůží a barvení.

Související články

• Aceria heteronyx
• Agrobacterium tumefaciens
• Duběnka
• Čarověník
• Fytohormony

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hálka na Wikimedia Commons