Hámid Karzaj

Hámid Karzaj
12. Prezident Afghánistánu
Ve funkci: 7. prosince 2004 – 29. září 2014
Předchůdce	Burhánuddín Rabbání
Nástupce	Ašraf Ghaní
Narození	24. prosinec 1957 (64 let) Kandahár Afghánistán Afghánistán
Choť	Zeenat Karzaj (od 1999)
Rodiče	Abdul Ahad Karzai
Příbuzní	Ahmad Valí Karzaj, Mahmud Karzai a Qayum Karzai (sourozenci)
Alma mater	Habibia High School (do 1976) Himáčalpradéšská universita Technická univerzita Blízkého východu
Profese	politik
Náboženství	islám sunnitský islám
Ocenění	Cena svobody (2002) Cena Indiry Gándhíové (2005) rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří Philadelpská medaile svobody Steiger Award … více na Wikidatech
Commons	حامد کرزی
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hámid Karzaj (někdy nesprávně Hamíd Karzáí; paštunsky حامد کرزی‎ * 24. prosince 1957, Kandahár) je afghánský politik a bývalý afghánský prezident. Stal se první hlavou státu v éře po vládnutí hnutí Tálibán. Od prosince 2001 byl v čele prozatímní vlády, od roku 2002 dočasným prezidentem; v roce 2004 vyhrál prezidentské volby a od 7. prosince téhož roku do 29. září 2014 byl řádným prezidentem Afghánistánu.

Život

Narodil se ve vlivné paštunské rodině, která patřila k příznivcům posledního krále Muhammada Záhir Šáha. Měl bratra, Ahmeda Walího Karzaje.^[1] Vystudoval politologii na Himáčalpradéšské univerzitě v indickém městě Šimla. V 90. letech byl na krátkou dobu placen jako konzultant těžební společnosti Unocal.^[2][3] Kromě rodné paštunštiny ovládá i perštinu, urdštinu, hindštinu, angličtinu a francouzštinu.^[4] Od roku 1999 je ženatý a má jednoho syna.^[5]

Politika

V osmdesátých letech během sovětské války v Afghánistánu sháněl peníze pro mudžáhidy, po pádu poslední Sověty podporované vlády v roce 1992 se stal náměstkem ministra zahraničí ve vládě Burhánuddína Rabbáního a posléze ministrem pro plánování. Neschopnost vlády dohodnout se na nejzákladnějších věcech ho znechutila a stal se stoupencem hnutí Tálibán, slibujícího sjednotit zemi. Když Tálibán dobyl Kábul a svrhl Rabbáního vládu, Karzáí ho plně podporoval, hlavně při shnánění peněz a zahraničních kontaktů. Později však Tálibán začal kritizovat za jeho násilné praktiky. V roce 1997 mu vůdce Tálibánu Muhammad Umar nabídl post diplomatického zástupce při OSN, Karzaj tuto nabídku odmítl a odjel do pákistánské Kvéty.

Tam pokračoval v kritice Tálibánu, a když byl v roce 1999 zavražděn jeho otec, obvinil z vraždy Tálibán a definitivně se s ním rozešel. V roce 2001 byl blízkým spolupracovníkem generála Masúda, velitele Severní aliance. Po začátku Operace Trvalá svoboda se postavil do čela polních protitálibánských velitelů a začal spolupracovat s americkou armádou.^[6] 5. prosince 2001 na pozice jeho skupiny nedaleko Kandaháru omylem raketami zaútočila americká armáda, následkem útoku zemřeli 3 američtí vojáci, 5 jeho spolubojovníků a dalších 18 bylo zraněno, včetně samotného Karzaje.^[7] Krátce po útoku mu bylo oznámeno, že ho afghánští kmenoví vůdcové na konferenci v Bonnu zvolili předsedou prozatímní vlády.^[8]

Bylo na něj dosud spácháno pět atentátů, poslední se uskutečnil v dubnu 2008. Ze všech vyvázl nezraněn.^[9] Deník New York Times v dubna 2013 zveřejnil, že Karzáí a jeho prezidentský úřad byl posledních 12 let financován CIA „stínovými penězi“ v řádu desítek milionů, sloužící mimo jiné i k zajištění vlivu, podplácení afghánských „válečných lordů“ a korupci.^[10]

Na podnět nastupujícího afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního bylo v roce 2014 pojmenováno kábulské letiště na Mezinárodní letiště Hámida Karzaje (KBL).

Po odchodu z prezidentského úřadu se Karzaj vyslovoval pro jednání a spolupráci afghánské vlády s hnutím Taliban.^[11]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hámid Karzaj na Wikimedia Commons
• Galerie Hámid Karzaj na Wikimedia Commons
• Osoba Hámid Karzaj ve Wikicitátech