Hátifí

Hátifí
Narození1454
Chardžird
Úmrtí1521 (ve věku 66–67 let)
Chardžird
Povoláníbásník a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abdulláh Džámí Hátifí, běžně známý jako Hátifí,[1] také přepisováno Hátefi nebo Hotifí[2] (1454, Chardžird, provincie Chorásán Razaví, v současnosti Írán – 1521, Chardžird), byl perský básník a synovec básníka Džámího.[3]

Život

Hátifi se narodil v roce 1454 v Chardžirdu, poblíž města Džám, které bylo závislé na chórásanském městě Herát. Hátifího matka byla sestrou význačného básníka Džámího (zemřel 1492), ale na rozdíl od svého sunnitského strýce byl Hátifí šíita.[3][4]

Džámí prožil většinu svého života ve svém rodném městě, kde sloužil jako správce mauzolea básníka z tímúrovské éry Qasem-e Anvara. Hátifí se stal členem literární elity poté, co zvítězil ve zkoušce, kterou připravil právě Džámí. Na konci 15. století Hátifi cestoval po boku básníka Amíra Homayun Esfarainiho do Ázerbájdžánu a do arabské části Iráku.[3] Mezi lety 1485 a 1490 pobýval na dvoře vládce Akkojunluské říše Ja'qúba Chána (též Ja'qúb Bej, vládl v letech 1478–1490) v Tabrízu v severozápadním Íránu.[5]

Jelikož byl Hátifí šíita, byl respektován safíovským šáhem Ismá‘ílem I. (vládl 1501–1524), který dobyl Chorásán v roce 1510. Hátifí později působil jako prostředník pro sunnitské obyvatele města Džámu, které Ismá‘íl I. neměl v oblibě.[3] Ismá‘íl, který se snažil zapsat se do dějin perské literatury, požádal Hátifího, aby napsal historický epos podobný svému předchozímu dílu Timurnoma, biografii turko-mongolského vládce Tamerlána (vládl v letech 1370–1405).[6] Toto dílo (Šáhnáma, Kniha královská) ale Hátifí nedokončil, napsal pouze asi 1 000 veršů.[1]

Hátifí zemřel v roce 1521 v Chardžirdu a byl pohřben ve své bývalé zahradě.[3]

Dílo

Hátifí psal poezii v několika žánrech, ale je známý především svou Chamsou (Pateřicí), která vznikla po vzoru předchozích autorů tohoto žánru perské literatury, včetně Nizámího Gandžavího. Hátifího Chamsa se proslavila i mimo Írán. Lâmiî Çelebi vytvořil osmanský překlad tohoto díla a několik jeho vydání v Osmanské říši a v Indii je důkazem jeho široké slávy, která spočívá v jeho realistickém a přímočarém stylu.[3] Projevil pozoruhodnou originalitu v zacházení se svými příběhy a jeho styl často napodobovali pozdější básníci.[3]

Pět částí, které tvoří toto dílo, jsou:

  • Lajlá a Madžnún
  • Šírín a Chusrau
  • Haft manzar (Sedm panorám)
  • Timurnáma (též Timurnoma,[7] Kniha Timurova)
  • Šáhnáma (Kniha královská) – nedokončeno

Překlady do češtiny

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hatefi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b TAUER, Felix. Hátifí, Abdulláh Džámí. In: PRŮŠEK, Jaroslav. Slovník spisovatelů : Asia e Afrika. Praha: Odeon, 1967. Svazek I. S. 368–369.
  2. ↑ RYPKA, Jan. Dějiny novoperské literatury až do začátku XX. století. In: kolektiv autorů za redakce Jana Rypky. Dějiny perské a tádžické literatury. 2. přepracované. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. Kapitola Tímúr a jeho následovníci, s. 241.
  3. ↑ a b c d e f g BERNARDINI, Michele. Hātefi, ʿAbd-Allāh. In: Ehsan Yarshater. Encyclopædia Iranica. London and New York: Routledge & Kegan Paul Dostupné online. ISBN 978-0-933273-74-0. Svazek Volume XII/1: Harem I–Hedāyat al-mota'allemin. S. 55–57.
  4. ↑ HUART, Clément; MASSÉ, Henri. Hātifī. In: P. Bearman, Th. Bianquis, C. E. Bosworth, E. van Donzel, W. P. Heinrichs. The Encyclopaedia of Islam. Leiden: Brill Publishers, 1960-2007. Dostupné online. ISBN 9789004161214. S. 274. (anglicky)
  5. ↑ LINGWOOD, Chad G. Politics, Poetry, and Sufism in Medieval Iran: New Perspectives on Jāmī's Salāmān va Absāl. Leiden: Brill Publishers, 2013. 280 s. ISBN 978-9004254046. S. 112. (anglicky) 
  6. ↑ NEWMAN, Andrew J. Safavid Iran: Rebirth of a Persian Empire. London: I. B. Tauris, 2008. 296 s. ISBN 978-1845118303. S. 19. (anglicky) 
  7. ↑ RYPKA, 1963, str. 429

Související články

Literatura

  • RYPKA, Jan. Dějiny novoperské literatury až do začátku XX. století. In: kolektiv autorů za redakce Jana Rypky. Dějiny perské a tádžické literatury. 2. přepracované. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. Kapitola Tímúr a jeho následovníci, s. 241, 429.
  • TAUER, Felix. Hátifí, Abdulláh Džámí. In: PRŮŠEK, Jaroslav. Slovník spisovatelů : Asia e Afrika. Praha: Odeon, 1967. Svazek I. S. 368–369.
  • LINGWOOD, Chad G. Politics, Poetry, and Sufism in Medieval Iran: New Perspectives on Jāmī's Salāmān va Absāl. Leiden: Brill Publishers, 2013. 280 s. ISBN 978-9004254046. S. 112. (anglicky) 
  • NEWMAN, Andrew J. Safavid Iran: Rebirth of a Persian Empire. London: ‎I. B. Tauris, 2008. 296 s. ISBN 978-1845118303. S. 19. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hatifi.jpg
This portrait of persian poet Hatifi is ascribed to Bihzad. the poets weras the taj, safavid turban, so it dates after the capture of the city of Herat by the Safavid shah in 1510.