Hébé

Hébé
Hébé na obraze francouzského malíře Ch. Duranda
Hébé na obraze francouzského malíře Ch. Duranda
Symbolyčíše vína, orel, břečťan, fontána mládí
SídloOlymp
PartnerHéraklés
RodičeZeus a Héra
DětiAlexiaros a Aníkétos
Římský ekvivalentJuventas
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hébé (řecky Ἥβη, latinsky Hebe) je v řecké mytologii bohyně věčné mladosti a jara, číšnice olympských bohů.

Je dcerou nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, někdy se uvádí, že ji zrodila Héra sama ze sebe podobně jako Zeus Athénu.

Na Olympu má významnou funkci: nalévá bohům nektar, nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína, a podává ambrosii, jídlo bohů, které dává mládí, krásu i nesmrtelnost a působí jako balzám.

Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později Ganyméda a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu Hérakla poté, co se z něj stal bůh a mají spolu dva syny jménem Alexiares a Aníkétos.

Odkaz v umění

Hébé se svým manželem, řeckým hrdinou Héraklem. Muzeum v Remeši

Podoba Hébé se zachovala na mnoha reliéfech a vázových malbách. Většinou je zobrazena ve společnosti Hérakla. Nejlepší z novodobých děl:

  • socha, kterou vytvořil A. Pajou, dvorní sochař Ludvíka XV. a Ludvíka XVI., který dal hlavu Mme du Barry
  • socha A. Canova (asi r. 1800)
Nikterak neuctívám Hygieiu, dceru toho starého mastičkáře Asklépia, která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici Diovu, kterou Héra zázračně počala pomocí hlohu, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.
— Henry David Thoreau, Walden[1]

Odkazy

Reference

  1. THOREAU, Henry David: Walden aneb Život v lesích, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad Josef Schwarz

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zeus Otricoli Pio-Clementino Inv257.jpg
So-called “Zeus of Otricoli”. Marble, Roman copy after a Greek original from the 4th century.
Hercule et Hébé.JPG
Autor: G.Garitan, Licence: CC BY-SA 3.0
Dans la salle Roman antiquities in Musée Saint-Remi .