Hérostratos

Hérostratos
Narození	4. století př. n. l. Efez
Úmrtí	356 př. n. l. Efez
Povolání	cattle rancher
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hérostratos (nebo Hérostratés, Herostrates či latinizovaně Herostratus) z Efesu (starořecky Ἡρόστρατος) byl muž neznámého původu a postavení, který údajně v roce 356 př. n. l., aby se jeho jméno dostalo do historie, zapálil Artemidin chrám v Efesu. Za svůj čin byl odsouzen k trestu smrti a k odrazení následovníků bylo v Efesu pod trestem smrti zakázáno zmiňovat jeho jméno. I přes tuto damnatio memoriae se o události zmínil a jméno uvedl historik a rétor Theopompos z Chiu: Hérostratos se tak stal světoznámým, jak si přál.

Herostratovský čin

Hérostratův čin se stal frazémem (herostratovský čin) a námětem řady úvah a uměleckých děl. Kupříkladu Jean-Paul Sartre napsal povídku Herostrates (Erostratus), která je součástí sbírky Zeď, Ernest Reyer roku 1862 operu Erostrate, Georg Heym báseň Der Wahnsinn des Herostrat a Juan Hidalgo de Polanco operu Celos aun del aire matan (libreto Pedro Calderón).

Grigorij Izrailevič Gorin napsal divadelní hru Zapomeňte na Hérostrata!, která byla uvedena v českém prostředí v divadle (například Městská divadla pražská 1975^[1], Východočeské divadlo v Pardubicích 1977-1978^[2]) i jako rozhlasová dramatizace v Českém rozhlasu.^[3][4]

V psychologii se používá termínu herostratismus pro chorobnou touhu stát se za každou cenu slavným.

Odkazy

Reference

Literatura

• Slovník antické kultury. Svoboda, Praha 1974, str. 255, 612.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hérostratos na Wikimedia Commons
• Dílo Drobné povídky dějepisné/O slávě Herostratově ve Wikizdrojích