Hévíz

Hévíz
Ulice v Hévízu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°47′26″ s. š., 17°11′4″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Zala
Okres	Keszthely
Region	Západní Zadunají
Hévíz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,31 km²
Počet obyvatel	4 643 (2015)
Hustota zalidnění	558,7 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Gábor Papp
Vznik	1328
Oficiální web	www.heviz.hu/hu
Adresa obecního úřadu	Kossuth Lajos u. 18380 Hévíz
Telefonní předvolba	(+36) 83
PSČ	8380
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hévíz je město v jihozápadním Maďarsku, ležící v okresu Keszthely v župě Zala. Žije zde 4 634 obyvatel.

Hévíz leží západně od Balatonu a severně od Kis-Balatonu, severozápadně od Keszthely, východně od Hévíz v okrese Keszthely v župě Zala asi 8 km od okresního města Keszthely ležícího u jezera Balaton , 36 km od župního města Zalaegerszeg a 220 km od hlavního města Budapešť.

Historie místa sahá až do pravěku. Léčebné účinky lázní byly zřejmě známé již starým Římanům, což naznačují římské mince nalezené v jezeře. Během stěhování národů jej využívaly i slovanské a germánské kmeny.

První písemný záznam pochází z roku 1328, kdy je místo latinsky zmíněno jako Locus vulgariter Hewyz dictus (v překladu Místo obecně zvané Hewyz).

Město je známé a významné jezerem Hévízi-tó, největším termálním jezerem v Evropě, používaným k lázeňským účelům.

Jezero o rozloze 4,4 hektarů je napájeno v hloubce 38 metrů termálním pramenem, obsahujícím sloučeniny síry, radia a nerostných látek, tak mohutným že celý obsah jezera se během 72 hodin zcela vymění. Voda je v zimě 23–25 °C teplá, v létě dosahuje až 33–36 °C a neustále proudí jednak pomalu zleva doprava a zároveň zdola nahoru, jelikož zde působí zdvih teplé vody a ochlazená klesá a odtéká.

Hévízské jezero vzniklo stejně jako Balaton před 20–22 tisíci lety.

Původ Hévízského jezera spadá do doby, kdy se formovaly čedičové vrchy v okolí Balatonu i samotný Balaton. Ke konci panonského období se totiž v dnešním Zadunají utvářely vulkány. V důsledku sopečné činnosti nejprve vytryskly na povrch horké prameny, jako například pramen Őshévíz. Archeologické objevy svědčí o tom, že tato oblast byla osídlena již na konci doby kamenné. Krom toho se nám z různých období dochovala celá řada legend o léčivých účincích zdejších vod.

Podle památek z dob starověkého Říma se v místě dnešního Hévízu nacházela osada již před 2 000 lety, co je však ještě překvapivější, je skutečnost, že podle vzorků vody odebraných po objevení pramenné jeskyně bylo stáří studené vody z pramene stanoveno na 8 000 let, zatímco v případě teplé léčivé vody až na 12 000 let.

Římské dědictví

Kostel z doby Arpádovců ze 13. století

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

KALVÍNSKÝ A EVANGELICKÝ KOSTEL

Nejnovější hévízský kostel je pojmenován podle ikony Matky Boží „Životodárný pramen“.

Římskokatolický kostel Ducha svatého

Flavius a jeho chůva

Suchý Kneippův chodník

Socha psa aneb plastika Brána domova

Socha srny

Muzeum Egregy

Pěší stezka „Věky a vína“

Nejbližší římské památky – Fenékpuszta neboli Valcum

Hlavní vchod do Jezerních lázní, sochy cherubínů

Promenáda Dr. Vilmose Schulhofa, historické budovy z 19. století

Náměstí Festeticsů, 3D model Jezerních lázní

Farmářské trhy Hévíz

Vinice Egregy

NAUČNÁ STEZKA A BĚŽECKÝ - OKRUH LEKNÍN (TAVIRÓZSA) Rozhledna v korunách stromů

Poblíž města se nachází mezinárodní letiště Hévíz–Balaton a silnice č. 760.

• Pjatigorsk, Rusko
• Kuej-lin, Čína
• Čazma, Chorvatsko
• Šarm aš-Šajch, Egypt
• Ustrzyki Dolne, Polsko
• Fethiye, Turecko
• Pfungstadt, Německo
• Herbstein, Německo

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hévíz na maďarské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hévíz na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (maďarsky) (anglicky) (německy)
• Hévíz Virtuální Prohlídka - sférický panoramatický snímek, Hévíz Video Portál (maďarsky) (anglicky)