Hévíz (jezero)

Hévíz
	Hévízi-tó; Letecký pohled
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Maďarsko
Okresy	Keszthely
Město	Hévíz
Župa	Zala
Region	Západní Zadunají
	Hévízi-tó
Zeměpisné souřadnice	46°47′14″ s. š., 17°11′35″ v. d.
Rozměry
Rozloha	4,4 ha
Max. hloubka	38 m
Ostatní
Typ	termální jezero
Nadm. výška	105 m n. m.
Přítok vody	pramenná jeskyně
Odtok vody	Hévízi-csatorna
Přístupná	zpoplatněn vstup
Sídla	Hévíz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hévíz (maďarsky Hévízi-tó [Hévízské jezero] nebo též Hévízi-gyógytó [Hévízské lázeňské jezero]) je termální jezero, ležící v Maďarsku na východním okraji města Hévízu v okrese Keszthely v župě Zala asi 8 km od okresního města Keszthely, 36 km od župního města Zalaegerszeg a 220 km od hlavního města Budapešť.

Rozměry

S rozlohou 4,4 ha (44.000 m²) představuje největší termální jezero v Evropě. Hloubka jezera činí 38 m. Obrys jezera je přibližně oválný.

Chemické složení vody

Voda v jezeře obsahuje kationty draslíku, sodíku, amoniaku, vápníku a hořčíku, anionty fluoru, chlóru, bromu, jódu, síry, hydrogenuhličitanový a síranový aniont a organické sloučeniny. Díky přítomnosti radonu je mírně radioaktivní (asi 0,22-0,28 m Ci/l^[1]).
Chemické složení vody je zkoumáno od 18. století. Podrobná chemická analýza proběhla poprvé v roce 1952, další v roce 1992^[2]:

Složka	Hodnoty naměřené v roce 1952 [mg/l]	Hodnoty naměřené v roce 1992 [mg/l]

K⁺	6,520	9,600
Na⁺	44,670	25,000
NH⁺⁺	-	0,130
Ca⁺⁺	87,730	87,000
Mg⁺⁺	37,400	37,000
F⁻	1,400	1,300
Cl⁻	25,000	27,000
Br⁻	-	0,120
I⁻	-	0,023
S⁻⁻	0,069	2,500
SO₄⁻⁻	94,620	63,000
HCO₃⁻⁻	414,870	353,000
HBO₂	4,710	-
H₂SiO₂	14,560	19,760
CO₂	60,020	36,000
O₂	0,360	3,800

Život v jezeře

Ve vodě žije mnoho bakterií, o nichž se předpokládá, že se podílejí na léčivých účincích vody. Mezi jinými jsou tu sinice a různé druhy aktinobakterií. Micromonospora heviziensis je endemit, vyskytující se pouze v tomto jezeře.

Z vícebuněčných organismů jsou významně zastoupeny například zelené řasy.

Hladina jezera je pokryta všudypřítomnými lekníny z níž nejčastějšími jsou červený leknín, původem z Indie zatímco původní druh Leknín bílý z jezera téměř vymizel ale lze se s ním o to hojněji setkat v odtokovém kanále.^[3]

Zdroj vody

Voda do jezera vyvěrá v pramenné jeskyni, která se nachází na jeho dně. Zdroj je velmi vydatný, asi 410 litrů za sekundu. Voda v jezeře se tak vymění každých 72 hodin.
Prameny jsou v jeskyni dva – na její východní straně vyvěrá do jezera voda o teplotě 26 °C, na západní straně pramení voda o teplotě 41 °C.

Cirkulace vody

Voda v jezeře je v neustálém pohybu. Teplá voda ze spodní části jezera stoupá k hladině, zatímco ochlazená voda z povrchu klesá ke dnu. Kromě toho se i díky oválnému tvaru jezera celá vodní masa pomalu otáčí vpravo. Tento dvojí pohyb napomáhá k regulaci teploty vody v jezeře i k distribuci látek ve vodě rozpuštěných.

Odtok vody

Voda z jezera vytéká na jeho jižní straně kanálem Hévízi-csatorna, širokým 10-12 m, který po 13 km ústí do řeky Zaly. Termální voda, která jezero opouští, vytváří v kanále jedinečné životní podmínky, unikátní v celé Evropě.

Výzkum jezera

První mapa jezera pochází z roku 1769, ale hloubka jezera v ní není určena. V 60. letech 19. století byla hloubka odhadována na 43 m. První potápěčské průzkumy jezera proběhly v roce 1908, bylo však dosaženo hloubky pouze 22 m. Hloubka jezera byla poprvé změřena v roce 1953.

Lázně

Lázeňství se zde provozuje od roku 1795. Tehdy byly postaveny první lázeňské budovy u jezera a zřízeno přírodní koupaliště. Lázeňská budova v podobě blízké dnešní byla postavena v roce 1911, rekonstruována byla v roce 1970. 3. března 1986 však její centrální část vyhořela. Obnova byla dokončena roku 1989. Poslední významná rekonstrukce a modernizace lázní se uskutečnila v letech 2000–2002.
Voda z jezera má příznivé účinky proti revmatismu a dalším chorobám pohybového aparátu. Používá se i pro pitnou kúru, neboť potlačuje žaludeční potíže. K léčebným účelům se používá také bahno ze dna jezera.
Teplota vody v jezeře dosahuje v létě 33-35 °C a v zimě 24-26 °C, což umožňuje celoroční provoz lázní.

Letecký pohled na lázeňskou budovu
Lázeňská budova
Detail části lázeňské budovy
Vnitřní část lázeňské budovy
Léčivé prameny

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hévízi-tó na maďarské Wikipedii, Lake Hévíz na anglické Wikipedii, Hévízi-csatorna na maďarské Wikipedii a A Hévízi-tó forrásbarlangja na maďarské Wikipedii.

↑ SZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40, poslední odstavec. Nereus Kiadói Bt., 1993, ISBN 963-8158-01-8
↑ SZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40. Nereus Kiadói Bt., 1993, ISBN 963-8158-01-8
↑ JEDINEČNÁ PŘÍRODA [online]. Hévíz.hu [cit. 2022-12-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hévíz na Wikimedia Commons
Oficiální stránky lázní Hévíz (maďarsky, anglicky, německy, rusky)
Heviz Virtuální Prohlídka – Jezero (anglicky)
Fotografie z potápění v jezeře, nákresy a mapy (maďarsky)

[1] SZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40, poslední odstavec. Nereus Kiadói Bt., 1993, ISBN 963-8158-01-8

[2] SZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40. Nereus Kiadói Bt., 1993, ISBN 963-8158-01-8

[3] JEDINEČNÁ PŘÍRODA [online]. Hévíz.hu [cit. 2022-12-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály