Hôtel de Condé
Hôtel de Condé | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | renesanční architektura a klasicistní architektura |
Výstavba | 16. století (1550–1600) |
Poloha | |
Adresa | Paříž, Francie |
Ulice | rue de Condé |
Souřadnice | 48°51′2,23″ s. š., 2°20′18,71″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hôtel de Condé byl městský palác v Paříži v 6. obvodu. Palác byl zbořen na konci 18. století.
Poloha
Palác a jeho zahrada zabíraly oblast mezi ulicemi Rue de Condé, Rue de Vaugirard, Rue Monsieur-Le-Prince a Carrefour de l'Odéon v 6. obvodu, tedy v prostoru poblíž Théâtre de l'Odéon.
Historie
Původně si zde palác nechal v letech 1582–1583 postavit Jérôme de Gondi (1550–1604), věrný panoš Kateřiny Medicejské. Rodina Gondi se do paláce nastěhovala v roce 1586. V letech 1603–1604 byla zřízena velká zahrada s oranžerií. Po společenském vzestupu díky ochraně královny se rodina dostala do finančních potíží a v letech 1609–1612 musel Jean-Baptiste II. de Gondi prodat své pařížské nemovitosti. Palác v roce 1610 darovala Marie Medicejská Jindřichovi II. Bourbon-Condé jako odměnu za to, že souhlasil se svatbou s Šarlotou Markétou de Montmorency. Palác byl novými majiteli z velké části přestavěn. Na úpravách se v roce 1641 podílel i Jacques Lemercier.
Když princ Condé v roce 1646 zemřel, jeho vdova se ujala velkého projektu, který svěřila Françoisovi Mansartovi. Ten realizoval přístavbu pro velké dvojité apartmány. Jednalo se o pavilon postavený mezi dvěma zahradami umístěný téměř uprostřed pozemku a umožňující propojení všech rozptýlených objektů. François Mansart zasáhl do výstavby podruhé v letech 1664–1665. Šlo o rozšíření tohoto pavilonu a o přeměnu knížecího bytu s částečnou přestavbou nároží. Na této stavbě spolupracoval Jacques Gabriel (1630–1686). Koncepce paláce se nezměnila až do jeho zboření.
Hôtel de Condé tvořil rozsáhlou skupinu budov s křídly oddělenými úzkými vnitřními nádvořími, ale z hlavní budovy byl výhled na rozlehlou zahradu ve francouzském stylu oddělenou mříží od čestného nádvoří, a která se vedla ve třech navazujících terasách k Rue de Vaugirard proti Lucemburskému paláci.
V paláci se 2. června 1740 narodil markýz de Sade, neboť v paláci bydlela jeho matka Marie-Éléonore de Maillé de Carman jako „doprovodkyně“ a příbuzná kněžny Condé.
Rod Condé v roce 1764 přesídlil do Bourbonského paláce a Ludvík XV. koupil tyto pozemky a zahrady v roce 1770. V roce 1778 nabídl Ludvík XVI. svému bratrovi, hraběti z Provence, Lucemburský palác a Hôtel de Condé. V roce 1779 se Hôtel de Condé stal předmětem realitní spekulace. Pozemky byly rozděleny ulicemi a rozparcelovány. Rue de l'Odéon, která byla první ulice v Paříži s chodníky, byla otevřena uprostřed paláce ve stejné době, kdy se stavělo nové divadlo Théâtre-Français. To bylo slavnostně otevřeno v roce 1782 a v roce 1807 změnilo svůj název na Théâtre de l'Odéon.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hôtel de Condé na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hôtel de Condé na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
View of the gardens of the Hôtel de Condé, looking east from the rue de Condé. The cour d'honneur is to the left of the iron fence.