Hýl boninský

Jak číst taxoboxHýl boninský
alternativní popis obrázku chybí
Pár hýlů boninských, sameček s oranžovou hlavou a samička s hnědou hlavou (ilustrace)
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnkavovití (Fringillidae)
Rodhýl (Carpodacus)
Binomické jméno
Carpodacus ferreorostris
Vigors, 1829
Areál rozšíření hýla boninského vyznačen oranžovou barvou
Areál rozšíření hýla boninského vyznačen oranžovou barvou
Synonyma
  • Chaunoproctus ferreorostris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hýl boninský (Carpodacus ferreorostris[2]; japonsky オガサワラマシコ[3]) je již vyhynulý druh hýla, který se vyskytoval pouze na japonském ostrově Čičidžima.

Popis

Hýl boninský byl dlouhý 20 cm. Sameček měl krk a horní část hrudníku oranžové zbarvené, dolní část hrudníku byla bílá. Zbytek peří byl olivově hnědý. Zobák a nohy byly černé až hnědé. Samičky byly světle hnědé, s nažloutlou hlavičkou a tmavě hnědým peřím na bocích. Mezi dochovanými kožkami existují značné rozdíly. Je možné, že se jedná o exempláře z jiných ostrovů a představují jiné poddruhy či dokonce jiný druh.

Životní styl a strava 

Tento druh žil obvykle samotářsky nebo ve dvojicích. Jeho strava se skládala z ovoce a pupenů stromů a nízkých keřů. Jeho zpěv byl měkký, čistý a vysoký, podle situace ale mohl být i protáhlý, samostatný a v rychlém sledu.

Rozšíření

Prokazatelně žil jen na ostrově Čičidžima. Existují nepodložené zprávy, že se mohl vyskytovat také na ostrovech HahadžimaAnidžima a OtotodžimaČičidžima je ale jediným místem, kde byl pozorován.

Vyhubení

Hýl boninský byl objeven expedicí kapitána Beecheho na ostrovech v Tichém oceánu, která roku 1827 na ostrově Čičidžima získala dva exempláře. Následující rok získal Heinrich von Kittlitz několik dalších exemplářů. Největším problémem pro ptáky na ostrovech bylo, že ostrovy byly dobrým přístavem pro projíždějící velrybářské lodě. V roce 1854 ostrov Čičidžima navštívil přírodovědec William Stimpson, již zde ale žádného živého ptáka nenašel. Zato zde žili introdukovaní potkani, divoké kozy, ovce, psi, kočky a prasata. Nepotvrzené záznamy o existenci nicméně pocházejí z blízkého ostrova Hahadžima ještě z 80. let 19. století.

Ze vzorků, které byly dříve shromážděny, je stále k vidění 10 exemplářů ptáka v muzejních sbírkách.

Galerie

Odkazy

Reference

  • HUME, J. P.; WALTERS, M. Extinct Birds. Londýn: T & AD Poyser 544 s. ISBN 1408158612, ISBN 9781408158616. (anglicky) 
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ITIS Standard Report Page: Carpodacus ferreorostris [online]. [cit. 2017-10-28]. Dostupné online. 
  3. Chaunoproctus ferreorostris - Avibase. avibase.bsc-eoc.org [online]. [cit. 2016-11-28]. Odkaz obsahuje i jiná názvosloví. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Naturalis Biodiversity Center - RMNH.AVES.90732 - Chaunoproctus ferreorostris (Vigors, 1829) - Bonin Grosbeak - specimen - video.webm
(c) Huub Veldhuijzen van Zanten/Naturalis Biodiversity Center, CC BY-SA 3.0
Chaunoproctus ferreorostris (Vigors, 1829)
Chaunoproctus ferreorostris crop.png
Chaunoproctus ferreorostris
Naturalis Biodiversity Center - RMNH.AVES.90733 - Chaunoproctus ferreorostris (Vigors, 1829) - Bonin Grosbeak - specimen - video.webm
(c) Huub Veldhuijzen van Zanten/Naturalis Biodiversity Center, CC BY-SA 3.0
Chaunoproctus ferreorostris (Vigors, 1829)
Status iucn3.1 EX cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5