Hýl rudý

Hýl rudý
	Samec
	SamiceZpěv hýla rudého
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	pěnkavovití (Fringillidae);
Rod	hýl (Carpodacus);
Binomické jméno
	Carpodacus erythrinus; (Pallas, 1770)
	(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0Rozšíření hýla rudého Rozšíření hýla rudého hnízdiště zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) je středně velký druh pěvce z čeledi pěnkavovitých.

Taxonomie

Tvoří 5 poddruhů.

C. e. erythrinus – hýl rudý evropský obývá Evropu a západní Sibiř.
C. e. canabensis – hýl rudý kavkazský obývá Malou Asii, Kavkaz a Zakavkazí.

Další 3 poddruhy žijí v Asii.^[2]

Popis

hýl rudý (Carpodacus erythrinus)

Velikosti štíhlého vrabce (délka těla 13,5–15 cm). Plně dospělí samci mají červenou hlavu a hruď, mladší samci a samice jsou nenápadně hnědošedě zbarvení, s krátkým a silným zobákem.^[3]

Rozšíření

Druh s palearktickým typem rozšíření, od Pacifiku na Dálném východě po střední Evropu, kde se vyskytuje pouze ostrůvkovitě a je téměř výlučně soustředěn na vyšší horské oblasti; izolovaně zasahuje i více na západ, až po Holandsko a Skotsko. Většinu evropského areálu rozšíření osídlil až v průběhu 19. a zejména v druhé polovině 20. století.^[4] Hnízdí v listnatých křovinách a hustě zarostlých místech.^[5] Přísně tažný druh se zimovišti v jižní Asii.^[2]

Výskyt v Česku

Hnízdění v České republice bylo poprvé prokázáno v roce 1962 u Tovačova, zvláště po roce 1970 došlo ke značnému rozšíření lokalit a nárůstu počtu hnízdících ptáků. V současné době hnízdí ve všech pohraničních pohořích a na Českomoravské vysočině, v nižších polohách hnízdí především na Ostravsku; celková populace byla v letech 1973–77 odhadována na 30–50 párů, v letech 1985–89 na 350–450 párů a v letech 2001–2003 již na 1300–2000 párů.^[2]^[6]

Hnízdění

Obvykle hnízdí v koloniích, většinou o 10–15 párech, řidčeji i jednotlivě. Samci se na hnízdiště vrací o několik dní dříve než samice a v předhnízdní době bývají značně agresivní, avšak bez přesně vymezených teritorií. Hnízdo staví samotná samice nízko nad zemí ve vysokých bylinách nebo keřích. Hnízdí 1× ročně; snůška čítá 3–6(7) modravých, jemně tmavě skvrnitých vajec o velikosti 19,97 × 14,53 mm. Inkubace trvá 11–12 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí oba rodiče; hnízdo opouštějí po 9–12 dnech a pohlavně dospívají ve 2. kalendářním roce.^[2]

Potrava

Převažují semena, ale objevují se i květy, pupeny a lístky různých stromů. Živočišná složka, tvořená hlavně malým, málo mobilním hmyzem a pavouky, bývá zastoupena především v potravě mláďat na hnízdě.^[2]

Odkazy

Reference

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
↑ ^a ^b ^c ^d ^e HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 388–389.
↑ CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

Související články

Seznam ptáků Česka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hýl rudý na Wikimedia Commons
Galerie hýl rudý na Wikimedia Commons
Taxon Carpodacus erythrinus ve Wikidruzích
Jarmila Kačírková: Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Kouty nad Desnou, 9.6.2019. Dostupné online.

[7d2e6c7da15cdb294e31a808db7bd14f2f2e2bbd-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[hudec-2] HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.

[svensson-3] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 388–389.

[atlasmigrace-4] CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.

[5] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.

[CR_atlas-6] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály