Hříchy pro diváky detektivek
Hříchy pro diváky detektivek | |
---|---|
Žánry | kriminální film filmová komedie filmové drama |
Scénář a režie | Dušan Klein |
Hrají | Dagmar Havlová Miroslav Vladyka Pavel Trávníček Miriam Kantorková Petr Haničinec Jiřina Bohdalová |
Země původu | Česko |
Jazyk | čeština |
Počet dílů | 10 |
Obvyklá délka | 52–63 minut |
Produkce a štáb | |
Kamera | Jiří Kadaňka |
Hudba | Jiří Václav Milan Dvořák |
Střih | Marie Pačajová Jiří Friedrich Jozef Cuker Eva Honzíková Josef Dvořák |
Zvuk | Zdeněk Stropek Kamil Příhoda |
Kostýmy | Dagmar Březinová |
Premiérové vysílání | |
Vysíláno | 14. ledna 1995 – 21. října 1995 |
Posloupnost | |
Předchozí | Hříchy pro pátera Knoxe |
Hříchy pro diváky detektivek na ČSFD, Kinoboxu, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hříchy pro diváky detektivek jsou česká TV série režiséra Dušana Kleina z roku 1995; jde o volné pokračování Hříchů pro pátera Knoxe. Deset dílů je tentokrát předtočených a v roli průvodkyně namísto Zlaty Adamovské vystupuje Dagmar Veškrnová, jež vstupuje do děje à la laterna magika a pokládá otázku divákům u obrazovek i spolusedícím ve studiu; též hraje v každém příběhu jinou postavu – dokonce více rolí.[1]
Obsazení
Dagmar Veškrnová | zpěvačka Dáša |
Jan Hartl | komisař Nováček |
Jan Kanyza | major Ragánek |
Vladimír Javorský | nadporučík Lába |
Jaroslav Satoranský | major Brchel |
Eliška Balzerová | Vydrová |
Vladimír Dlouhý | komisař Kolín |
Jiřina Jirásková | Maixnerová |
Svatopluk Skopal | komisař Staněk |
Jiří Zahajský | komisař |
Miroslav Táborský | podporučík Hašek |
Gabriela Vránová | Poláková |
Jan Šťastný | poručík |
Miroslava Pleštilová | Zuzana |
Jiřina Bohdalová | Ulrychová |
…a další
Seznam dílů
- Piruety smrti
- Každej vraždí, jak umí
- Poslední varování
- Diskrétní vražda
- Vrah přichází včas
- Computer baby
- Noční stín
- Smrt na inzerát
- Pravdivá lež
- Případ konstruktivní pesimistky
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“