Hříchy pro pátera Knoxe

Hříchy pro pátera Knoxe
Žánrykriminální film
filmová komedie
filmové drama
ScénářJosef Škvorecký
RežieDušan Klein
HrajíZlata Adamovská
Petr Kostka
Vladimír Dlouhý
Jan Kanyza
Pavel Zedníček
… více na Wikidatech
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Počet dílů10
Obvyklá délka60 minut
Produkce a štáb
KameraVladimír Opletal
Premiérové vysílání
Vysíláno19920131a31. ledna 1992 – 19921218a18. prosince 1992
Hříchy pro pátera Knoxe na ČSFD, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hříchy pro pátera Knoxe je československý televizní seriál režiséra Dušana Kleina z roku 1992 na motivy stejnojmenné knihy Josefa Škvoreckého. Jedná se o sérii detektivních příběhů, natáčených v přímém přenosu a s interaktivní soutěží pro diváky, kteří mohli (a měli) hádat pachatele. V každém příběhu jeho autoři záměrně poruší jedno z pravidel Desatera pátera Knoxe, která jsou podle Ronalda Knoxe základem čistoty detektivního žánru.

V roce 1995 bylo natočeno volné pokračování Hříchy pro diváky detektivek.

Desatero pátera Knoxe

  1. Zločinec musí být někdo, o němž je zmínka brzo na začátku příběhu.
  2. Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou zcela vyloučeny.
  3. Není přípustná víc než jedna tajná místnost nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy, odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení předpokládat.
  4. Nesmí být použito žádného „dosud neobjeveného“ jedu ani přístrojů a metod, které vyžadují dlouhého vědeckého vysvětlování na konci příběhu.
  5. V příběhu nesmí vystupovat žádný Číňan. (Tohle není projev rasismu dobrého pátera, jen výraz dobové averze proti nejzprofanovanější rekvizitě šestákových detektivek.)
  6. K řešení nesmí detektivovi dopomoci náhoda, ani nesmí být veden nevysvětlitelnou intuicí.
  7. Pachatelem nesmí být sám detektiv.
  8. Detektiv nesmí odkrýt žádnou stopu, aniž ji hned odhalí také čtenáři.
  9. Duchem chudý přítel detektivův, jeho watson, nesmí zatajit žádné myšlenky, které se mu honí v hlavě; musí mít inteligenci mírně, ale jen velmi mírně podprůměrnou.
  10. Nesmí se vyskytovat dvojčata nebo dvojníci.[1]

Obsazení

Seznam dílů

  1. Intimní záležitost
  2. Omyl v lázních
  3. Otázka alibi
  4. Justiční omyl
  5. Proč tolik nebožtíků?
  6. Ruce s dlouhými prsty
  7. Ženské za volantem
  8. Podzimní romance
  9. Mezi námi děvčaty
  10. Třetí vrchol trojúhelníku

Reference

  1. ŠKVORECKÝ, Josef. Nápady čtenáře detektivek. Praha: Čs. spisovatel, 1967. S. 71. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“