Hřbitov Bolevec

Hřbitov Bolevec
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecBolevec
Zeměpisné souřadnice
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov Bolevec se nachází na severním okraji města Plzně a městského obvodu Plzeň 1, v katastru Bolevec. Přiléhá k Plaské silnici, vedoucí do Třemošné.

Historie

Hromadný hrob obětí výbuchu z roku 1917

Hřbitov byl zřízen roku 1903, po uzavření hřbitova u kostela Všech svatých na Roudné, kam do té doby bolevečtí občané své zemřelé ukládali.[1] Koncem 19. století přitom bylo stejné místo vybráno pro stavbu boleveckého kostela (v Bolevci i přes jeho značnou rozlohu kostel nikdy nebyl) a návrh architekta Jaroslava Cuhry z roku 1942 dokonce počítal s existencí ženského kláštera.[2][3][4] Tento záměr se však nepodařilo zrealizovat, a to i kvůli společenským a politickým změnám v 2. polovině 20. století.[5]

Dne 29. května 1917 se na boleveckém hřbitově konal pohřeb 240 obětí výbuchu v muniční továrně Škodových závodů. Kvůli obavám z nepokojů byl přístup umožněn jen nejbližším příbuzným, spolupracovníkům a úředním osobám, a to na základě zvláštní, jmenovitě vydávané průkazky. Ostatním bránila ve vstupu silná stráž policie a četníků. Hromadný hrob pak zůstal otevřen až do srpna 1917 a postupně do něj byly ukládány ostatky dalších obětí, nalézané při odklízení trosek, ale i těla lidí, kteří v nemocnicích podlehli svým zraněním.[6] Hrob na povrchu označuje žulová pamětní deska.[7]

Kaple sv. Vojtěcha

Na památku zemřelých dělníků byla v letech 19171920 v těsné blízkosti hrobu postavena kaple sv. Vojtěcha v kubizujícím stylu. Náklady uhradily – stejně jako v případě pohřbu obětí – Škodovy závody. Projekt pro výstavbu vytvořil rakouský architekt Robert Örley.[8] Vitrážová okna, zobrazující sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého navrhl Vojtěch Hynais.[5] Uvnitř jsou umístěny pamětní desky všech identifikovaných obětí bolevecké katastrofy. Spolek boleveckých rodáků u kaple každoročně v den výročí výbuchu pořádá vzpomínkový obřad věnovaný obětem bolevecké katastrofy.

Původní bolevecký hřbitov byl mnohem menší než v současnosti. Zaujímal prostor v jihozápadním rohu nynějšího areálu. Brzy ale bylo nutné hřbitov rozšířit - v letech 1913 a 1924 na východ a roku 1939 i k severu.[5][8] Roku 2010 byla vybudována nová ohradní zeď, která současně slouží jako kolumbárium. K poslednímu rozšíření (v nepravidelném výběžku směrem na sever) došlo v roce 2020.

Zajímavé prvky

Na boleveckém hřbitově je k vidění mnoho zajímavých funerálních plastik a nachází se zde i díla významných sochařů (Václav Koukolíček, František Bílek, Hanuš Zápal a další).

  • V době otevření hřbitova v roce 1903 byl zhotoven dřevěný kříž se zlacenou plastikou Ukřižovaného, osazený přímo proti hlavnímu vstupu.[9]
  • Zřejmě nejcennějším dílem boleveckého hřbitova byl bronzový reliéf od Františka Bílka z roku 1927, který se ovšem nedochoval. Sádrový model reliéfu je uložen v Hrádku nad Nisou.[10] Zachován nezůstal ani bronzový reliéf „Umírající oráč“ od rokycanského sochaře Václava Koukolíčka na hrobě rodiny Salcmanovy.[11]
  • Zajímavý a neobvyklý je architektonicky pojatý náhrobek od neznámého autora, vzniklý snad v 60. letech 20. století.[12] Složitou kompozici tvoří betonový rám ve tvaru půlkruhově sklenutého portálu, o který se opírá směrem vpřed vyhnutá zadní část, zakončená vpředu velkou koulí. Při průhledu rámem („portálem“) je vidět klínový kříž, upevněný na zadní desce.
  • Z roku 1977 pochází bronzový medailon s portrétem, umístěný na hrobě lékaře Josefa Popilky. Kruhový medailon je zasazen do čtvercové mramorové desky, upevněné na žulovém náhrobku. Autorem plastiky je Alois Sopr.[13][14]
  • U ohradní zdi v západní části hřbitova stojí dva náhrobky v podobě božích muk. Jeden ze sloupků je ozdobený bronzovým reliéfem Plzeňské madony, jehož autorem je Otokar Walter mladší.[15][16]
  • Vlevo od hřbitovního kříže se nachází náhrobek letce Vladimíra Pospíšila, jehož autorem je architekt Hanuš Zápal.
  • Bronzovou polopostavu předčasně zemřelé dívky Jiřinky Ottové ztvárnil táborský sochař Jan Vítězslav Dušek.[17]
  • Východní části hřbitova dominuje rozměrná hrobka Jakuba Lišky s trojúhelníkovým tympanonem neseným sloupy a se sochou Piety uvnitř.[3]
  • Ve východní části hřbitova se nachází také velká jezdecká socha sv. Martina, hrob však není nijak označen a není znám ani autor či doba vzniku plastiky.[18]
  • Za východní branou hřbitova stával velký dřevěný kříž, po němž zůstala na místě jen betonová patka s otvorem pro ukotvení. Kříž je na stejném místě zachycen už na mapách 1. vojenského mapování z 18. století.[19] Tzv. Černý kříž byl péčí Sdružení boleveckých rodáků obnoven v roce 2018.

Významné hroby

Mezi významné plzeňské osobnosti pochované na zdejším hřbitově patří:

Odkazy

Reference

  1. BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. 1. vyd. Plzeň: NAVA, 1997. 134 s. ISBN 80-7211-003-9. S. 19–23. 
  2. Prostor – architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-25. 
  3. a b RŮŽIČKA, David. Nesplněné sny architekta Cuhry : kostely, které nespatřily světlo světa. Vítaný host. 2013, roč. 8, čís. 4, s. 37. 
  4. Archiv města Plzeň. digiarchiv.plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  5. a b c JANEČEK, M.; A KOL. Bolevec a okolí. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2001. 350 s. ISBN 80-238-7629-5. S. 74. 
  6. BAUEROVÁ, M.; DOUŠA, J. Bolevecká katastrofa v roce 1917. Documenta Pragensia. 1998, roč. XVI, s. 277–285. 
  7. Pamětní deska na společném hrobu obětí výbuchu muniční továrny » Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  8. a b Kaple sv. Vojtěcha v Bolevci | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  9. Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  10. Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  11. Umírající oráč » Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  12. Architektonicky pojatý náhrobek na boleveckém hřbitově v Plzni » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  13. Medailon s portrétním reliéfem plukovníka MUDr. Josefa Popilky na jeho hrobě v Plzni » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  14. Medailon Josefa Popilky » Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  15. Náhrobek Procházkových » Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  16. Náhrobek Čeňka Tkadlece » Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  17. Jiřinka Ottová » Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  18. Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Kříž východně od Bolevce v Plzni. Drobné památky [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  20. Josef Sigmond. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  21. Josef Horák. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  22. Ota (Otýlie) Horáková. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  23. Václav Kuchynka. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  24. Úvod - Jiří Kovařík. jiri-kovarik.cz [online]. 2022-06-17 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  25. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrobka Liška.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), monumentální hrobka Jakuba Lišky
Bolevec kaple sv. Vojtěcha.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), kaple sv. Vojtěcha z roku 1920
Cestný hrob Prokop.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), čertný hrob genmjr. Jana Prokopa, pilota RAF.
Jiří Kovářík.jpg
Autor: Daniel Jahn, Licence: CC BY 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň) - hrob
Bolevec cemetery gate.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň) - hlavní vstupní brána při Plaské ulici
Hřbitov Bolevec nahrobek.jpg
Autor: Daniel Jahn, Licence: CC BY 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň) - nahrobek, jehož autorem je Hanuš Zápal
Hřbitov Bolevec muka 2.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY 4.0
Hřbiov Bolevec (Plzeň) - náhrobek ve tvaru božích muk (Procházkovi)
Bolevec sv Martin.jpg
Autor: Daniel Jahn, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), socha sv. Martina proti hrobce Jakuba Lišky při východní bráně hřbitova.
Jirinka Ottova.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), hrob předčasně zemřelé Jiřinky Ottové s polopostavou dívky od táborského sochaře Vítězslava Duška z roku 1926.
Kříž východně od Bolevce v Plzni.jpg
Autor: Itsd-foto, Licence: CC BY-SA 4.0
Plzeň-Bolevec, Černý kříž, východně za hřbitovem.
Miltovi relief Bilek.jpg
Autor: Daniel Jahn, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), náhrobek s chybějícím bronzovým reliéfem od Františka Bílka z roku 1927
Bolevec hrob obeti municka.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), hromadny hrob obětí výbuchu bolevecké muničky v roce 2017
Hřbitov Bolevec Popilka.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň) - hrob lékaře Josefa Popilky s bronzovým medailonem od Aloise Sopra
Architektonicky Bolevec.jpg
Autor: Chartep, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), architektonicky pojatý náhrobek
Ukrizovany.jpg
Autor: Daniel Jahn, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Bolevec (Plzeň-Bolevec, Plaská ul.), kříž u hlavní vstupní brány z roku 1903.
Josef Sigmond hrob.jpg
Autor: Vlastní dílo, Licence: CC BY 3.0
Hrob prof. Josefa Sigmonda na boleveckém hřbitově