Hřbitov u kostela Všech svatých (Plzeň)

Hřbitov u kostela Všech svatých
Hřbitov u kostela Všech svatých
Hřbitov u kostela Všech svatých
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecPlzeň
Zeměpisné souřadnice49°45′31,97″ s. š., 13°22′44,21″ v. d.
Odkazy
Kód památky20379/4-4451 (Pk•MIS•Sez•Obr) (součást památky Kostel Všech svatých)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov u kostela Všech svatých má přibližně čtvercový půdorys, přičemž kostel Všech svatých se nachází v jeho jihovýchodní části. Ve východní zdi hřbitova je při jižním okraji umístěna vstupní branka a o něco severněji pak vstupní brána. Ohradní zeď hřbitova, márnice a soubor 61 náhrobků a hrobek je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Hřbitov byl založen pravděpodobně již v první polovině 12. století a sloužil především tehdejším obcím Malice a Záhorsko. Od doby založení Nové Plzně v roce 1295, zde byli, až do 14. století, kdy vznikl hřbitov u kostela sv. Bartoloměje i její obyvatelé. Později zde nacházeli místo posledního odpočinku spíše obyvatelé z nižších vrstev, především z předměstských Skvrňan či Bolevce.[2]

V době morových epidemií se na hřbitově objevují masové hroby. Stejně tak jsou zde pohřbeny oběti požáru v roce 1742 z řad francouzského vojska. V roce 1782 pak i vojáci ruského vojska, které tou dobou Plzní procházelo.[3] Svého významu nabývá hřbitov v roce 1784, kdy císař Josef II. svým nařízením ruší hřbitovy umístěné ve městech, tedy i hřbitov u svatého Bartoloměje a hřbitovy u obou tehdejších plzeňských klášterů. V Plzni se tak pohřbívalo především na zdejším hřbitově a na hřbitově u kostela svatého Mikuláše. Od přibližně 80. let 19. století nabývá hřbitov u kostela Všech svatých ještě většího významu, neboť jsou zde k poslednímu odpočinku uloženy některé významné plzeňské osobnosti. V roce 1900 je však hřbitov uzavřen a okolní obce si v roce 1903 zřizují vlastní hřbitovy.[4] V 60. letech 20. století je uvažováno o parkové úpravě hřbitova, ale k té však nedošlo. Postupné obnovy se hřbitov dočkal v souvislosti s opravami kostela. V roce 1988 byla zpracována dokumentace ke hřbitovu, ale k realizaci záměru na parkovou úpravu opět nedošlo.[5] Oprava kostela i náhrobků předních měšťanů, kněží a podnikatelů se zdařila do jara 2018 (D. Růžička ve zprávách ČT 24, 25.3.2018).

Hrobky a náhrobky

Z doby největšího rozmachu hřbitova především v 19. století pochází řada významných hrobek a náhrobků, například plzeňského arciděkana Františka Herolda (zemřel 1903), knihovníka Tomáše Cimrhanzla (1899), majitele zvěřince Antonína Kludského (zemřel 1859), inženýr Škodových závodů a průkopník létání v Plzni Ing. Mikoletský, hrobka rodiny Rohrerovy a další. Dnes zabílený nápis „Coemeterium patrum a fratrum franciscanorum Pilsnae“ označoval i hrobku plzeňských františkánů u severní stěny kostela. Bezesporu velmi zajímavým byl náhrobek rodiny Trejbalovy, zhotovený Janem Kastnerem dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou svatého Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu. Tento náhrobek však byl přemístěn na hřbitov u kostela svatého Jiří.

Fotogalerie

  • Celkový pohled na hřbitov

  • Vstupní branka

  • Brána hřbitova

  • Náhrobek rodiny Kludských

  • Náhrobek rodiny Mikoletských

  • Hrobka poblíž kostela

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-03]. Identifikátor záznamu 131207 : Kostel Všech svatých. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Bělohlávek, s.56
  3. ↑ Nová
  4. ↑ Rožmberský, s.20
  5. ↑ Růžička, s. 72-74

Literatura

  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Kunčin Hrádek a kostel Všech svatých v Plzni. Plzeň: nadace České hrady, 1996. 24 s. (Zapomenuté hrady tvrze a místa). ISBN 80-238-4707-4. 
  • NOVÁ, Vladimíra. Tajemný roudenský Slavín. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná [online]. 29.1.2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006012903
  • RŮŽIČKA, David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009, 116 p. ISBN 978-807-2113-323.
  • BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno.
  • DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 01.JPG
Autor: Mgr. Milan Zahn, Licence: CC BY-SA 3.0
Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni
Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 04.JPG
Autor: Mgr. Milan Zahn, Licence: CC BY-SA 3.0
Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni