Hřbitov u kostela svatého Jiří (Plzeň)

Hřbitov u kostela svatého Jiří
Hřbitov u kostela sv. Jiří
Lokalita
Stát	Česko Česko
Obec	Doubravka
Zeměpisné souřadnice	49°45′49,73″ s. š., 13°24′49,6″ v. d.
Odkazy
Kód památky	34399/4-4461 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel svatého Jiří)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov u kostela svatého Jiří a jeho historie je úzce spjata s tímto kostelem, který se nachází v Plzni-Doubravce na břehu soutoku řek Berounky a Úslavy. Společně s chrámem je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Nejstarší nálezy asi 40 hrobů ve zdejší lokalitě jsou datovány do poloviny 11. století.^[2] Nález byl učiněn v roce 1905 v místech staré školy, která byla v roce 1849 upravena na obydlí hrobníka a nakonec v roce 1904 zbourána.^[3] Plošné rozšiřování hřbitova lze rozdělit do čtyř částí, kdy nejstarší fází je bezprostřední okolí kostela užívané do roku 1863.^[4] Následně došlo k postupnému rozšiřování jižním směrem a to v etapě období let 1863–1897^[5] a let 1897–1905.^[6] Po roce 1905 došlo k expanzi jak východním tak i severním směrem.^[7]

Zajímavostí zdejšího hřbitova je bezesporu barokní kostnice postavená kolem 1730 pravděpodobně Matějem Ondřejem Kondelem,^[8] který v té době prováděl přestavbu zdejšího kostela sv. Jiří. Jedná se o obdélníkovou stavbu, jejíž stěny jsou zdobeny lisenami a profilovanou okapní římsou. Delší stěna je prolomena oválnými okny s kovanou mříží, jejichž spodní strana byla v druhé polovině 19. století zazděna. Mezi okny se nachází jednoduchý vstupní portálek. Budova je kryta červenou prejzovou střechou, nad níž je vztyčena kulatá věžička podobná lucernám románských rotund a členěná čtyřmi polosloupky s volutovými motivy. Ve čtyřech polích mezi sloupky jsou oválná okénka a nad nimi štukové reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty.

S ohledem na skutečnost, že zdejší farnost byla poměrně velká, zatímco hřbitov kolem kostela poměrně malý,^[4] byly hroby často po pěti, někdy však již po třech letech otvírány a kosti skládány k hřbitovní zdi. Z důvodu potřeby důstojného uložení těchto ostatků byla právě zbudována tato kostnice, která se rychle plnila a dobových vyprávění byla často srovnávána s kostnicí v Sedlci. Na přelomu 19. a 20. století došlo k vandalskému poničení kostnice a rozházení kostí. Při rozšiřování hřbitova v letech 1904 a 1905^[7] byly kosti z kostnice uloženy do společných šachtových hrobů. Dnes slouží kostnice jako skladiště a postupně chátrá.

Mimo dominantní stavby kostela a kostnice jsou na hřbitově i zajímavé náhrobky, jako např. hrobka rodiny Trejbalů, původně umístěné na hřbitově při zdi kostela Všech svatých, od Jana Kastnera dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou sv. Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu či náhrobek dr. Karla Teysslera (zemřel 25. 5. 1869) s plastikou klečícího anděla a ozdobnou mříží po obvodu hrobky, který je nejstarším dochovaným náhrobkem na hřbitově. V roce 1919 zde byl pohřben Stanko Vodička, vůdce Rumburské vzpoury, popravený 29. 5. 1918 v Rumburku. Přesně po roce byl i s dvěma druhy s ním popravenými exhumován a všichni byli převezeni na hřbitovy ve své domovině.

• 
  Hřbitov
• 
  Hřbitov s kostelem sv. Jiří v pozadí
• 
  Hrobka rodiny Trejbalů

• HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Vyd. 1. Plzeň: Petr Mikota, 2007, 68 s. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota). ISBN 978-80-86596-94-5.
• HAVLICA, Jiří. Milénium kostela svatého Jiří Doubravce v Plzni: 992 - 1992. Plzeň: Magistrát, 1992.

• Plzeň
• Kostel svatého Jiří (Plzeň)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hřbitov u kostela svatého Jiří na Wikimedia Commons
• Mapka vývojových stádií hřbitova u kostela svatého Jiří