Hřbitov ve Staré Boleslavi

Hřbitov ve Staré Boleslavi
Vstupní brána na hřbitově ve Staré Boleslavi
Vstupní brána na hřbitově ve Staré Boleslavi
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Zeměpisné souřadnice50°12′3,9″ s. š., 14°40′45,4″ v. d.
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob JUDr. Rudolfa knížete Thurna-Taxise, svobodného pána z Troskova (1833 - 1904) na hřbitově ve Staré Boleslavi, do roku 1930 byl pohřben na Velehradě

Hřbitov ve Staré Boleslavi se nachází severně od kostela Nanebevzetí Panny Marie mezi ulicemi Josefa Truhláře, Okružní a V Mýtkách. Má rozlohu 1,49 hektaru[1] a je ve správě Římskokatolické církve.

Historie

Nejstarší pohřebiště ve Staré Boleslavi bývalo u kostela svatého Václava. Po vypálení města Švédy a následném novém postupném osidlování byl hřbitov založen u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nacházel se za ambity na východní straně a v jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta. Kaple byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz.[2] Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž kaple blahoslaveného Podivena. Tento hřbitov (třetí v pořadí) existoval ještě roku 1878[3], po založení dalšího hřbitova za hranicí města byl zrušen a na jeho místě vznikl park ohraničený ulicemi U Staré kovárny a Josefa Truhláře. Nový hřbitov (čtvrtý v pořadí) byl založen před rokem 1878[3] severně při silnici na Mladou Boleslav (Josefa Truhláře), za severním okrajem města. Kolem roku 1903 tento hřbitov doplnila hřbitovní kaple a vstupní brána, jejichž autorem byl architekt Kamil Hilbert.[4][5] Hlavní klenák portálu na vstupní bráně ozdobila pískovcová hlava Krista od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1903 o rozměrech 50 cm x 38 cm. Nad hlavou Krista je znázorněn výrazný nimbus, v dolní části reliéfu jsou vytesána řecká písmena alfa a omega.[6]

Kaple byla opravena spolu s okolím a nově otevřena 5. února 2011. Její interiér doplnily restaurované obřadní svícny ze starého pohřebního mobiliáře kaple blahoslaveného Podivena a kříž darovaný Maticí staroboleslavskou.[5]

Popis

Z ulice Josefa Truhláře se vchází do nové části hřbitova, která je založena jako urnový háj s rozptylovou loučkou. Do starší části hřbitova se odtud prochází kamennou bránou. V severovýchodním rohu je hřbitovní kaple, uprostřed centrální cesty hřbitovní kříž s Kristem.

Na hřbitově je pohřben Rudolf kníže Thurn-Taxis, svobodný pán z Troskova, vlastenec a mecenáš literátů, který byl původně pohřben na Velehradě (ostatky přeneseny roku 1930). Jsou zde hroby redemptoristů - strážců Palladia a hroby členů Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi nebo hrob Václava V. Pošíka (1874 - 1952), bývalého rektora Vysoké školy báňské v Příbrami.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Databáze pohřebišť - vyhledávání. ID 4217. pohrebiste.cz, 13.04.2016. [cit. 2016-08-25] Dostupné z WWW.
  2. ↑ PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XV, Politický okres Karlínský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. 351 s., [8] obr. příl. S. 114 - 116. Dostupné online.
  3. ↑ a b Český úřad zeměměřický a katastrální. III. vojenské mapování: mapový list 3953-2, rok 1877-78. Dostupné z WWW Archivováno 14. 9. 2016 na Wayback Machine..
  4. ↑ NOVÁK, Milan. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: 1989-2014. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, 2014. 71 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-260-6811-2.
  5. ↑ a b NOVÁK, Milan: Město otevře opravenou hřbitovní kapli. In: Městské listy, 2/2011, s. 2. Pdf. Dostupné z WWW.
  6. ↑ Centrum pro dějiny sochařství. Čeněk Vosmík: Hlava Krista. Olga Macáková, 2011. Dostupné z WWW.
  7. ↑ KOVAŘÍK, Petr a FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. S. 63 - 64.

Literatura

  • KOVAŘÍK, Petr a FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 63 - 64.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hřbitov Stará Boleslav 01.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Vstupní brána - hlavní vchod.
Rudolf kníže Thurn-Taxis-hrob, Hřbitov Stará Boleslav 39.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
JUDr. Rudolf kníže Thurn-Taxis, svobodný pán z Troskova (1833 - 1904), do roku 1930 pohřben na Velehradě.