Hřbitov ve Vrbně pod Pradědem

Hřbitov ve Vrbně pod Pradědem
Hřbitovní kaple
Lokalita
Stát	Česko
Okres	Bruntál
Obec	Vrbno pod Pradědem
Zeměpisné souřadnice	50°7′0,28″ s. š., 17°22′33,01″ v. d.
Specifikace
Náboženství	Římskokatolické
Výstavba	první polovina 17. století
Světitel	Breuer
Datum posvěcení	1777
Rozloha	5000
Odkazy
Kód památky	37269/8-204 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov ve Vrbně pod Pradědem, okrese Bruntál je areál s hřbitovními kaplemi, obvodovou zdí, bránou a náhrobkem Anny Heleny Roesnerové. Do státního seznamu kulturních památek byl zapsán před rokem 1988.^[1]

Ve Vrbně pod Pradědem vznikl v roce 1613 protestantský hřbitov. O něco později vzniká katolický hřbitov v horní části náměstí u kostela sv. Michala, který byl v roce 1655 vysvěcen biskupem Janem Gobarem. V roce 1633 v prostranství před lesem na staré andělohorské silnici zřízen samostatný morový hřbitov. Byla zde postavena kaple sv. Josefa.^[2]

Po zástavbě prostoru kolem náměstí a nedostatku místa bylo další pohřbívání na tomto hřbitově v roce 1826 ukončeno. V roce 1774 byl zakoupen pozemek ve svahu za městem, který byl obehnán kamennou zdí a v roce 1777 byl hřbitov vysvěcen olomouckým biskupem hrabětem Breuerem.^[2] Výstavba hřbitova byla ukončena v roce 1819 za finanční podpory majitelů textilních továren rodin Rösslerů a Weissů.^[3][4] Ze starého hřbitova po roce 1826 byly přemístěny mnohé pomníky a ostatky na nový hřbitov. Dokladem je náhrobní kamenná deska v ohradní zdi s letopočtem 1707. V roce 1893 byla zvětšena plocha hřbitova a hřbitov přešel do vlastnictví církve. Zvětšení na konečnou výměru 5000 m² bylo provedeno v roce 1911.

Empírový hřbitov má kosodélný půdorys, areál je rozdělen pravoúhlými cestičkami. Terasovitý prostor v mírném svahu je obehnán zdí z lomového kamene, koruna zdi byla krytá šindelovou stříškou. Součástí hřbitovní zdi jsou k ní přistavěné hrobní kaple. V jižní části jsou dvě vstupní brány s kovanými mřížemi a v jihovýchodním rohu je menší branka s jednoduchou mříží vedle hřbitovní kaple. Empírová hřbitovní kaple z roku 1817 je zděná obdélná stavba s trojbokým závěrem. Štítové průčelí je členěné lisénovými rámy, vchod má segmentový záklenek. Střecha je krytá břidlicí.^[5]

Náhrobek Anny Heleny Roesnerové je vytvořen z pískovce. Na soklu čtvercového půdorysu je postaven nad profilovanou římsou obelisk. Na stěnách obelisku v horní části jsou spojené přes hranu vavřínové festony. Obelisk opatřený nápisy.^[6]

Mimo areál hřbitova je památkově chráněna hřbitovní kaple, obvodová zeď, vstupní brány a náhrobek Anny Heleny Roesnerové^[7]. Z dalších zajímavých památek jsou:

• hrobní kaple rodiny Weissovy z roku 1817 je zapuštěna do východní obvodové hřbitovní zdi. Je zděná omítaná stavba na obdélníkovém půdorysu. Štítová stěna ukončena zubořezem zdobeným trojúhelníkovým štítem. Vstup ukončen stlačeným záklenkem a uzavřen mříží. Uvnitř postavený sarkofág zdobený akantem a nápisem. Na sarkofágu stojí socha anděla, která drží v rukou desky se jmény a daty Johana Adolpha Weisse a jeho ženy Marie Viktorie.^[2][7] Raně empírová figurální sepulkrální plastika.
• hrobní kaple Marca Aurelia Rösslera z roku 1817 je zapuštěna do severní obvodové hřbitovní zdi. Je zděná omítaná stavba na obdélníkovém půdorysu. Štítová stěna ukončena zubořezem zdobeným trojúhelníkovým štítem. Vstup ukončen stlačeným záklenkem a uzavřen mříží. Na třech stupních umístěn sarkofág s pootevřeným víkem a nápisy. Raně empírová figurální sepulkrální plastika.
• hrobka č. 14, kterou zhotovil v roce 1933 významný slezský sochař a architekt Josef Obeth. Dochovala se část hrobky, která představuje bránu na čtyřech polosloupech po stranách strážícími dvěma anděly. V žulovém tympanonu ve tvaru stlačeného záklenku je umístěna černá mramorová nápisová deska s nápisem Gottes Frieden.
• Jsou zde zachovány rodinné hrobky význačných vrbenských podnikatelů Grohmannů.^[8] Areál hrobky Josefa Grohmanna z druhé poloviny 19. století a areál hrobky Emila Grohmanna z roku 1905. Hrobka Josefa Grohmanna patří mezi nejstarší náhrobky z roku 1789.
• hrobka rodiny Hugo Grohmanna z roku 1930
• litinový kříž na mramorovém podstavci z roku 1863
• hrobka č. 756 ohrazena secesní kovanou mříží a sochou truchlící ženy od sochaře Jana L. Urbana.
• náhrobek z roku 1707, který byl přenesen z původního hřbitova u kostela sv. Michala
• památník obětem první světové války představuje kamenná mohyla zakončená křížem. A další.^[2]

Revitalizace hřbitova v roce 2013 byla podpořena penězi Státního zemědělského intervenčního fondu.^[9]

• 
  Hrobní kaple Marca Aurelia Rösslera z roku 1817
• 
  hrobní kaple rodiny Weissovy z roku 1817
• 
  Hřbitovní zeď se vstupními bránami

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hřbitov ve Vrbně pod Pradědem na Wikimedia Commons