Hřbitovní škola
Hřbitovní škola (v angličtině se užívá termín Graveyard Poets nebo Graveyard school[1]) je označení pro volnou skupinu anglických preromantických básníků 18. století, jejímž hlavním tématem jsou pochmurné meditace o smrtelnosti, lebkách a rakvích, epitafech a červech (skulls and coffins, epitaphs and worms, jak se praví v básni The Grave (1743, Hrob) od Roberta Blaira) v prostředí hřbitova.[2] Bývá tak často chápána jako předzvěst žánru gotického románu a měla velký vliv na básníky anglického romantismu.[3]
Cílem básníků hřbirovní školy bylo záměrně rozněcovat filozofickou melancholii (Philosophic Melancholy) jako nový zdroj citovosti, poezie a ctnosti, kterou Thomas Gray nazval bílou melancholií (white melancholy) na rozdíl od trýznivé černé melancholie, kterou podle něho trpěl Hamlet. Používali k tomu osamělé rozjímání v různých pochmurných scenériích jako je polorozpadlý gotický kostel s břečťanem porostlou věží osvětlovaný bledou měsíční září, opuštěná márnice s jedinou mdlou svíčkou, větrem pročesávaný hřbitovní trávník, houkání sovy atp. Tímto způsobem navozená teskná nálada podle nich obměkčovala srdce, vyvolávala ctnostné pocity, odvracela mysl od zkaženosti světa a osvobozovala představivost od konvencí civilizovaného života.[4]
Patrně první básní, která je do hřbitovní školy řazena, je A Night-Piece on Death (1717, Noční skladba na smrt) Thomase Parnella, která svou citovostí předjímá pozdější básnická rozjímání o odevzdanosti osudu a smrti.[5] Za základní dílo hřbitovní školy je však považována báseň Nářek aneb Noční rozjímání o životě, smrti a nesmrtelnosti (1742–1745, The Complaint, or Night Thoughts on Life, Death, and Immortality) od Edwarda Younga. Dalšími autory byly přidávány pocity tajuplnosti a vážnosti, zájem o starodávné anglické básnické formy a lidovou poezii.[6] Za myšlenkové vyvrcholení školy lze považovat Elegii psanou na hřbitově vesnickém (1750, Elegy Written in a Country Churchyard) od Thomase Grayho.[7]
K dalším básníkům hřbitovní školy patří zejména Thomas Percy, William Collins, Mark Akenside, Joseph Warton a jeho bratr Thomas Warton, často je mezi ně řazen William Cowper.[8]
Hřbitovní škola byla ve své době velmi slavná a vlivná, ve veřejném mínění vzbudila neklid a určila směr a náladu anglické poezie v druhé polovině 18. století. Její ohlasy je možno najít i v českém obrozeneckém básnictví (například u Jana Nejedlého a Josefa Jungmanna) a také u Karla Hynka Máchy.[6]
Edward Young
Thomas Parnell
Thomas Gray
Mark Akenside
Joseph Warton
Thomas Warton
William Cowper
Odkazy
Reference
- ↑ Graveyard Poets - Oxford Reference
- ↑ Graveyard Poetry - University of Melbourne Library
- ↑ Graveyard school - Encyclopædia Britannica
- ↑ CRAIG, Harding a kol. Dějiny anglické literatury II., Praha: SNKLU 1963, S. 76. [dále jen Craig].
- ↑ Craig, S. 60.
- ↑ a b PROCHÁZKA, Martin, STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník anglických spisovatelů. Libri: Praha 2003, druhé doplněné vydání. S. 24. [dále jen Procházka].
- ↑ Procházka, S. 339-341.
- ↑ HUFF, James Orton. The Graveyars School of Poets. University of Illinois 1911. S. 74-79.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Thomas Greene???, by George Romney (died 1802), given to the National Portrait Gallery, London in 1894. See source website for additional information.
This set of images was gathered by User:Dcoetzee from the National Portrait Gallery, London website using a special tool. All images in this batch have been confirmed as author died before 1939 according to the official death date listed by the NPG.
Thomas Parnell
Frontispiece for the illustrated 1753 edition of "Elegy Written in a Country Churchyard".
Edward Young (1683-1765). In: Night thoughts, on life, death, and immortality. Rivington, 1802
Portrait (1777), oil on canvas, of Joseph Warton (1722–1800) by Sir Joshua Reynolds (1723–1792)
Mark Akenside (9 November 1721 – 23 June 1770), The poems of Mark Akenside, M.D. (London : Printed by W. Bowyer and J. Nichols: and sold by J. Dodsley ... , 1772)