Hřešice

Hřešice
Hřešice od východu
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Pozdeň
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′5″ s. š., 13°55′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	112 (2021)[1]
Katastrální území	Hřešice (4,02 km²)
Nadmořská výška	298 m n. m.
PSČ	273 76
Počet domů	48 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hřešice
Další údaje
Kód části obce	48968
Kód k. ú.	648965
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřešice jsou vesnice dvanáct kilometrů západně od Slaného, část obce Pozdeň v okrese Kladno, kraj Středočeský. Hřešice leží nad soutokem Hřešického a Bakovského potoka na cestě z Pozdně do Srbče.

Historie

První písemná zmínka o Hřešicích pochází z roku 1266, kdy ve vsi sídlil vladyka Budislav. Roku 1362 daroval probošt Záviš z Račiněvsi plat z Řešic k oltáři svatého Urbana v chrámu svatého Víta. Není známo, zda Závišovi patřila celá vesnice nebo jen její část. Panským sídlem ve vesnici byla tvrz, kterou ve druhé polovině čtrnáctého století vlastnil Petřík z Hostivař. Roku 1403 daroval spolu s Vítkem z Hostivař a Mikšem z Řešic platy lounskému klášteru. Petřík neměl děti, a aby statek po jeho smrti nepropadl odúmrtnímu právu, zapsal dluh 300 kop grošů Vítkovi z Hostivař, Maříkovi, který byl písařem menších zemských desek a svému bratrovi Chotěborovi, faráři v Kolovratech. Vítek, Mařík a Chotěbor panství převzali o dva roky později a Petřík v Hřešicích zůstal jen jako jejich šafář, kterým zůstal až do smrti v roce 1415.^[3]

Hřešice se potom jako odúmrť snažil získat pražský purkrabí Vykéř, ale Chotěbor snadno doložil, že vlastnické právo náleží jemu a jeho společníkům. Část vsi ve stejné době patřila Janovi z Řešic, jehož díl pravděpodobně v roce 1419 vlastnil Prokop ze Skal.^[3] Tvrz zanikla nejspíše už v patnáctém století a nejpozději v letech 1535–1540, kdy Václav Kekule ze Stradonic Řešice prodal Jetřichovi Reichlovi z Reichu. Ten vesnici připojil k Srbči.^[4]

Poloha tvrze je neznámá,^[4] ale Ferdinand Velc uvedl, že k tvrzi patřil také pivovar, jehož sklepní zříceniny se nalézají v čísle popisném 12. Z hřešických pověstí je asi nejznámější pověst O odvážné dívce.

Ve vsi byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: důl Anna Metropolitní kapituly v Praze, důl Union, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hřešicích, dva hostince, kovář, dva rolníci, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika.^[5]

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

Hned za vsí směrem k Srbči je Babinecký rybník. Hřešice a Srbeč jsou od sebe vzdálené tři kilometry. Na této trase je možno se zastavit u Dubového nebo Spáleného rybníka. K Dubovému rybníku se váže pověst O dubové chaloupce. Kaplička ve vsi a boží muka při výjezdu ze vsi směrem k Srbči jsou bez datace.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřešice na Wikimedia Commons
• Hřešice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)