Hřebeč (Koclířov)

Hřebeč
Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Koclířov
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický kraj
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°44′53″ s. š., 16°34′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	20 (2021)[1]
Katastrální území	Koclířov (17,28 km²)
PSČ	571 01
Počet domů	14 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hřebeč
Další údaje
Kód části obce	67580
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřebeč (německy Schönhengst)^[3] je malá vesnice, část obce Koclířov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách)^[zdroj?].

V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869–1870 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.

Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.

Na osadu bylo přeneseno jméno severně položeného vrchu Hřebečov, které je poprvé doloženo v olomouckých zemských deskách k roku 1398 jako Sintenhengst. V jeho první části je sloveso schünden – „popohnat“, ve druhé podstatné jméno Hengst – „hřebec“. Patrně šlo o výstražné jméno („popožeň hřebce“) pobízející k rychlé jízdě zalesněným a tedy nebezpečným úsekem cesty. Podoba Schönhengst vznikla nářeční výslovností a přikloněním první části k schön – „krásný“. Do poloviny 19. století nesla osada jen německé jméno, poté se začalo objevovat české jméno Hřebečov, které bylo částečným překladem německého. Po druhé světové válce se prosadil tvar Hřebeč.^[4][5]

Na území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.^[6]

Česká část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady.^[9][10] Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka^[11] (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové^[12] (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.^[13]

• O původu Hřebečska^[14]
• Hřebeč^[14]

• Zbytky hradu na Hřebči
• Kaple sv. Josefa z roku 187, předsíní z roku 1890
• Železný kříž z roku 1874
• Hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z roku 1774, jenž se však nenachází na původním místě^[15]
• Silniční tunel z roku 1995
• Srubová vyhlídka z roku 2010
• Skála „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích
• Výchozí bod do Hřebečských důlních stezek
• Výchozí bod stezky Boršovský les

• Hřebečsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřebeč na Wikimedia Commons
• Hřebeč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Mladějovská průmyslová dráha / Průmyslové muzeum Mladějov