Hřebečníky (zámek)
Hřebečníky | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | renesanční, barokní |
Přestavba | 16. století 1781 |
Další majitelé | Týřovští z Ensidle Hrobčičtí z Hrobčic Nosticové Varlichové z Bubna |
Poloha | |
Adresa | Hřebečníky, Česko |
Souřadnice | 49°59′2,27″ s. š., 13°45′12,49″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 23268/2-3069 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřebečníky jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem bývala renesanční tvrz, která byla nejpozději od šestnáctého století centrem drobného šlechtického panství, mezi jehož majitele patřili Týřovší z Ensidle nebo Hrobčičtí z Hrobčic. V roce 1781 František Antonín Nostic-Rieneck starou tvrz přestavěl v barokním slohu. Během druhé poloviny dvacátého století zámecký areál sloužil potřebám jednotného zemědělského družstva. Budovy bývalého zámeckého dvora jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
První písemná zmínka o tvrzi v Hřebečníkách pochází z roku 1542, ale samotná vesnice je poprvé doložena koncem čtrnáctého století. V letech 1395–1399 patřila Sulkovi z Hřebečník, který roku 1419 zastával úřad krakoveckého purkrabího.[2] Jeho synem byl Jan Týřovský z Hřebečník, který byl jako majitel vsi zmíněn roku 1427,[2] a vesnici vlastnil ještě v roce 1450.[3] Od roku 1457 vesnice patřila Bohuslavu Světeckému z Černčic, který ji v roce 1500 prodal za 400 kop grošů Jindřichovi Týřovskému z Ensidle, a ten v ní založil pivovar.[2]
August Sedláček uvedl posloupnost majitelů odlišně. Podle něj vesnici okolo roku 1530 vlastnil Jan Kaplíř ze Sulevic, od roku 1540 Jiří Válecký z Vřesovic a teprve po roce 1548 Bohuslav Světecký z Černčic, od kterého ji asi v roce 1550 koupil Jindřich Týřovský z Ensidle.[3]
Roku 1542 tvrz zkonfiskoval rakovnický berní úřad, protože Jindřich Týřovský neplatil daně. O deset let později Jindřich žádal Simeona Světeckého z Černčic, aby mu potvrdil vlastnictví tvrze a poplužního dvora v Hřebečníkách s krčmou a pustou vsí Pístným, které koupil od Simeonova děda. O majetek se soudili a spor se protáhl do roku 1556. Jindřich Týřovský mezitím zemřel a jeho syn Jindřich Jakub musel majetek vyplatit.[2] Roku 1602 na tvrzi došlo k souboji, při němž Zdislav Hrobčický z Hrobčic zabil Jindřicha Sekerku ze Sedčic.[3]
Jindřich Jakub Týřovský prodal roku 1609 statek tvořený Hřebečníky s tvrzí a dvorem, Šlovicemi a Novosedly Jiřímu Děpoltovi Černínovi z Chudenic, po jehož smrti statek spravovala vdova Sidonie Černínová, rozená ze Sulevic. Ta panství roku 1616 prodala Václavu Varlichovi z Bubna a na Zvíkovci, který v obavách ze ztráty majetku za účast na stavovském povstání přenechal statek manželce Magdaléně Varlichové z Hochauzu. Od ní Hřebečníky 26. listopadu 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova na Očihově. Václav sice následujícího roku statek zapsal Kryštofovi Hrobčickému z Hrobčic, ale díky neplatnosti jeho převodu si rodina majetek udržela i po pobělohorských konfiskacích.[3] Královská komora statek sice zabavila a připojila ke Křivoklátu,[3] ale roku 1623 jej vrátila Markétě Hrobčické[2] nebo Jiřímu Kašparovi z Hrobčic.[3]
Podle popisu z roku 1628 se tvrz skládala z patrového obytného stavení, kuchyně s vinným sklepem, dvorem s ratejnami, chlévy, kůlnami, dvěma stodolami a sýpkami.[2] Jiří Kašpar z Hrobčic zemřel roku 1655 a zpustlé Hřebečníky odkázal své manželce Zuzaně z Nostic. Ta s obtížemi spravovala zadlužený statek, který po ní roku 1684 zdědil Heřman Jáchym z Nostic. Po jeho smrti v roce 1694 přešel na vdovu Maxmiliánu Justýnu, rozenou Babkovou z Meziříčka, která byla poručnicí nezletilého syna.[3]
Od roku 1721 vesnice patřila Karlu Ferdinandu Schindlerovi z Hirschfeldu, který žil v Praze a tvrz chátrala. V roce 1726 od něj vesnici koupila Marie Alžběta Vratislavová z Mitrovic, rozená Kinská a provdaná Nosticová. Ani za ní nebyla tvrz obydlena. Roku 1765 vesnici získal František Antonín Nostic-Rieneck, který roku 1785 přestavěl zchátralou tvrz na barokní zámek.[2]
Nosticové Hřebečníky v roce 1874 prodali manželům Vilémovi a Magdaléně Brandejsovým za 200 000 zlatých. Od nich je roku 1879 koupil Josef König a od něj následujícího roku Maximilián Egon Fürstenberg. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál využívalo místní jednotné zemědělské družstvo.[2] To ve dvoře vybudovalo podzemní nádrže, pumpu, váhu a pásový dopravník.[4]
Stavební podoba
Jednopatrový zámeček s valbovou střechou býval součástí hospodářského dvora, od něhož jej odděluje novodobá silnice.[4] Trojtraktová budova zámku je v jádru renesanční. V přízemí se nachází vstupní hala se schodištěm, ze tří stran obklopená sedmi místnostmi zaklenutými hřebínkovými klenbami. Interiér prvního patra zahrnoval kapli, ale byl výrazně pozměněn četnými přestavbami.[5] Spolu se zámkem jsou v hospodářském dvoře památkově chráněny také budovy tří chlévů a špýchar.[4]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-06]. Identifikátor záznamu 134263 : Zámeček s hospodářským dvorem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hřebečníky – zámek, s. 163.
- ↑ a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Křivoklátsku, s. 96.
- ↑ a b c Zámeček s hospodářským dvorem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Hřebečníky, s. 221.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: