Hřebečský tunel

Hřebečský tunel
Západní portál Hřebečského tunelu
Západní portál Hřebečského tunelu
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
MístoHřebeč, Boršov
Silnicesilnice I/35
Překonávaná překážkaHřebečský hřbet
Zeměpisné souřadnice49°44′48,27″ s. š., 16°34′39,5″ v. d.
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic ČR
Provozní délka354 m
Počet dopr. tubusů1
Výstavba
DodavatelMetrostav
Zahájení stavbyčerven 1994
Poslední průraz1996
Dokončeníříjen 1997
Otevření14. listopadu 1997
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřebečský tunel je silniční tunel délky 354 m na silnici I/35 v Hřebči v okrese Svitavy, částečně zasahující i do katastrálního území sousedního Boršova. Sestává z jednoho obousměrného tubusu se třemi jízdními pruhy (dvěma stoupajícími a jedním klesajícím).

Historie

Východní portál Hřebečského tunelu

Tunel byl stavěn firmou Metrostav od června 1994.[1] Nejprve byla během roku 1994 provedena průzkumná štola, vlastní ražba úseku o délce 275 m probíhala v letech 1995 a 1996.[2] Do provozu byl uveden 14. listopadu 1997 jako součást dvoukilometrové přeložky silnice I/35 klesající přibližně 140 výškových metrů po východním úbočí Hřebečského hřbetu směrem k Moravské Třebové.[3] Jako první tunel v Česku byl ražen Novou rakouskou tunelovací metodou, přičemž jeho nadloží z písčitojílovitých hlín je velmi nízké (5,5–17 m).[4][5] Je umístěn pod vesnicí Hřebeč ve směrovém oblouku s podélným sklonem 6,3 %. Na východní portál tunelu navazuje přeložka silnice I/35 umístěná v geologicky nestabilním svahu Hřebečského sedla, jež se 1. dubna 2006 sesunul, a úsek tak musel být v roce 2006 dočasně uzavřen a svah sanován.[6][7]

V letech 2007–2009 prošel tunel modernizací, kdy bylo rekonstruováno a doplněno jeho bezpečnostní vybavení.[8]

V roce 2022 proběhla rekonstrukce tunelu, při níž došlo ke kompletní výměně technologické části a opravě stavební části tunelu. Zcela uzavřen byl od 1. března[9] do 24. října 2022.[10] K částečnému omezení provozu v tunelu došlo 11. dubna 2023, kdy byly zahájeny práce na sanaci nestabilního svahu u východního portálu.[11] Práce probíhaly do konce června 2023. K sanaci svahu byly použity vrtané piloty do hloubky devíti metrů a pramencové kotvy o délce 17 m.[12] Během závěrečné dvoutýdenní uzávěry tunelu byl mimo jiné také položen nový asfaltový povrch, provedeny opravy povrchu na estakádě, přeloženo veřejné osvětlení a obnoven sklad solanky. Tunel byl otevřen 29. června 2023. Práce prováděla stavební firma Swietelsky stavební.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VIŠŇA, Martin. Tunel Hřebeč - černý bod motoristických atlasů [online]. hrebecsko.blogspot.com, 2010-02-01 [cit. 2010-11-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ SRB, Martin; HILAR, Matouš. Průzkumné štoly využité pro výstavbu dopravních tunelů v ČR. Tunel. Roč. 2011, čís. 3, s. 79–87. Dostupné online. 
  3. ↑ Historicky první silniční tunel u nás zvyšuje rychlost, ale také bezpečnost. Hradecké noviny. 1997-11-15. 
  4. ↑ BARTÁK, Jiří. Vývoj podzemního stavitelství v České republice. Tunel. Roč. 2006, čís. 1, s. 2–14. Dostupné online. 
  5. ↑ Automobilový tunel Hřebeč [online]. Ita-aites.cz [cit. 2010-11-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ HoBr. Tunel Hřebeč opět v provozu [online]. Estav.cz, 2009-10-16 [cit. 2010-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-04. 
  7. ↑ Zřícení a sanace svahu u tunelu Hřebeč. ASB Portal [online]. 2010-01-13 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ NEJEZCHLEB, Jiří; BURÝŠKOVÁ, Lenka. Hřebečský tunel opět průjezdný [online]. Policie.cz [cit. 2010-11-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ SŮRA, Jan. ŘSD na devět měsíců zavírá tunel Hřebeč, řidiče čeká cesta po staré silnici třicítkou. Zdopravy.cz [online]. 2022-01-30 [cit. 2022-01-31]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 
  10. ↑ SŮRA, Jan. Přes Hřebečský zlom opět bez omezení. Tunel je po osmi měsících znovu průjezdný. Zdopravy.cz [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 
  11. ↑ ČTK. Hřebečský tunel je opět částečně neprůjezdný, probíhá zajištění svahu. Zdopravy.cz [online]. 2023-04-25 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 
  12. ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Nic nám nepadá, vzkázalo ŘSD. Svah u Hřebečského tunelu zpevní piloty a kotvy. Svitavský deník. 2023-04-25. Dostupné online [cit. 2023-06-30]. 
  13. ↑ DUBSKÝ, Kamil. FOTO: Hřebečský tunel na I/35 je po tříměsíční sanaci svahu opět otevřený. Svitavský deník [online]. 2023-06-29 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tunnel Hřebeč.JPG
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 3.0
Tunel Hřebeč, vyústění ve směru na Moravskou Třebovou, okres Svitavy
Hřebeč tunnel.jpg
Autor: Radek Bartoš, Licence: CC BY-SA 3.0
Tunel Hřebeč na silnici I/35 a kaple sv. Josefa u Koclířova (Pardubický kraj)