Hřebenka

Hřebenka
Tříkřídlá budova usedlosti Hřebenka s kruhovou schodišťovou věží
Účel stavby
komerční
Základní informace
Sloh	rané baroko, pak empír
Architekt	František Kavalír
Přestavba	polovina 17. století; konec 18. století; 1926-1928
Další majitelé	Kateřina Roušová, Kamelové, Maxmilán hrabě z Klebelsbergu, Martin Vlček, František Kavalír
Poloha
Adresa	Švédská čp. 107/39 150 00, Praha 5–Smíchov, Česko Česko
Ulice	Švédská
Souřadnice	50°4′28,26″ s. š., 14°23′30,62″ v. d.
Hřebenka Hřebenka, Praha
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40351/1-1392 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřebenka je původně předměstská pražská smíchovská usedlost^[1] jejíž název pochází ze 16. století. Usedlost vznikla v místě, kde kdysi stával viniční lis, protože se na zdejších jižních svazích tehdy pěstovala vinná réva.^{[2] [p 1]} Viniční lis je doložen v pramenech již roku 1563 a patrně jej nechal tehdy postavit majitel vinice Mikuláš Rauš.^[3] Tomu patřil i dům "U Hřebene" v Celetné ulici v centru Prahy.^[4] Jiné prameny^[2] tvrdí, že nemovitost tehdy vlastnila Kateřina Roušová, které také patřil dům "U hřebene" ve staroměstské Celetné ulici.^[2]

V polovině 17. století vlastnila pozemky rodina Kamelů. Byli to Kamelové, kteří nechali na místě viničného lisu vystavět raně barokní dům.^{[2] [p 2]} Ten stál mezi vinicemi a zahradami na svahu orientovaném na jih, byl jednopatrový a v některých místnostech byly malované stropy. V jeho okolí se nacházely chlévy, ovčín a stodola.^{[2] [p 3]} Koncem 18. století vlastnil usedlost Maxmilán říšský hrabě z Klebelsbergu.^[4] Tehdy (kolem roku 1800) došlo k přestavbě barokního stavení^[3] na letní sídlo v empírové podobě (empírový letohrádek). Velké síně byly rozděleny příčkami. Původní dřevěné malované stropy byly zakryty a zároveň sníženy.^[2] V polovině 19. století získala Hřebenku spolu se sousedními usedlostmi Nesypkou a Plátenicí pražská obec. Od obce pak nemovitosti získal (v 80. letech 19. století^[3]) Martin Vlček.^{[2] [p 4]} V té době měla usedlost Hřebenka i vlastní vodovod.^{[p 5]} Ten přiváděl kameninovým potrubím vodu z dlouhé sběrné štoly. Jak postupoval čas, vinice a zahrady kolem usedlosti byly rušeny. Koncem 19. století se začaly pozemky usedlosti postupně rozprodávat a využívat jako stavební parcely pro rodinné domy. Ač byla obydlena nájemníky, usedlost postupně chátrala.^[2]

V roce 1922 koupil Hřebenku architekt a stavitel František Kavalír. Ten nemovitost v letech 1926 až 1928 zrekonstruoval a komfortně přestavěl v moderním stylu.^[2]

Trojkřídlá dvoupatrová budova s vysokou sedlovou střechou a s průčelím, které bylo orientováno severním směrem doznala následující změny:^[2]

• původní dřevěné malované záklopové stropy v přízemí a v prvním patře byly opět odkryty;
• došlo k přemístění hlavního schodiště, jehož okna byly osazeny vitrážemi, zhotovenými podle návrhu českého akademického malíře, grafika a ilustrátora Václava Špály;
• na vnitřním vybavení i na sochařské výzdobě (sochařské práce jsou umístěny při vstupu v kolonádě, ale i v obytných prostorech^[4]) se podílel sochař, návrhář uměleckořemeslných předmětů a přední představitel dekorativismu profesor Jaroslav Horejc;
• severně od trojkřídlé budovy dal František Kavalír vystavět nový přízemní objekt se dvěma trakty a s podloubím ve tvaru kolonády (objekt sloužil původně jako tržnice pro okolní obyvatele, restaurace s kavárnou a spolkovými místnostmi^[4]). Jeho vstupní mříž vyzdobil Jaroslav Horejc šesti alegorickými plastikami.

Po druhé světové válce sídlila v usedlosti Hřebenka zvláštní^[3] škola a v 70. letech dvacátého století^[3] pak mateřská školka.^[5] V současné době (2016) slouží dvoukřídlá přízemní budova ke komerčním účelům (jako prodejna potravin). V hlavní trojkřídlé budově se bydlí a také slouží ke komerčním účelům. Od roku 2007 zde působila Vysoká škola Karla Engliše.^[2] Od školního roku 2024/25 v budově našlo své sídlo Gymnázium Paměti národa, které se přestěhovalo z centra Prahy.

Hřebenka je památkou od 3. května 1958.^[6] Památkově chráněno (od roku 1964^[3]) je:

• Trojkřídlá budova čp. 107 vlastní usedlosti s nádvořím;^[6]
• Objekt s kolonádou se vstupním portikem (s mřížovými vraty a s tympanonem s figurální plastickou výplní);^[6]
• Altán (s větrníkem ve tvaru figury na střeše altánu);^[6]
• Zahrada;^[6]
• Busta imperátora (v zahradě na parcele číslo 3365);^[6]
• Pozemky parcel číslo 3361, 3364, 3365, 3366, 3367 a 3368.^[6]

V usedlosti jsou cenné drobné architektonické a uměleckořemeslné prvky (dlažby, zábradlí, mříže, kování).^[6]

• Pam Katalog - Národní památkový ústav
• MonumNet - Informační systém Monum Net Národního památkového ústavu
• MIS - Matainformační systém Státního památkového ústavu.

• Hřebenka
• 
  Přízemní objekt se dvěma trakty
• 
  Vchod do "hlavní" budovy
• 
  Pohled z nádvoří

• PEŠTA, Jan. Pražská usedlost Hřebenka. Průzkumy památek. 2007-12-30, roč. XIV, čís. 2, s. 71–88. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487. 
• Veverka, Přemysl et: (Ivan Matějka, Zdeněk Lukeš, Pavel Vlček a Martin Ebela). Slavné stavby Prahy 5. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Městská část Praha 5, 2005. 223 s. Slavné stavby. ISBN 80-903661-3-9.

• Seznam pražských usedlostí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fotografie objektu a jejího blízkého okolí na Wikimedia Commons