Hřibotvaré

Hřibotvaré
Hřib plstnatý, slizák mazlavý, hvězdák vlhkoměrný a popraška tenká
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusné houby (Basidiomycetes)
Podtřída	rouškaté houby (Agaricomycetidae)
Řád	hřibotvaré (Boletales) Gilbert 1931
čeledi
viz text
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřibotvaré (Boletales) je pestrý a početný řád stopkovýtrusných hub, do něhož je řazeno asi 1300 druhů v 16 čeledích.^[1] Nejznámějšími a druhově nejrozmanitějšími zástupci tohoto řádu jsou hřiby a jejich blízké příbuzenstvo (kozáky, klouzky a další) s typickými kloboukatými plodnicemi vybavenými vespod rourkatým hymenoforem. Morfologická diverzita v rámci řádu je ovšem mnohem větší: patří sem i některé lupenaté houby jako jsou např. čechratky rodu Paxillus nebo slizáky, ale také houby s rozlitými (např. dřevomorka) až korovitými plodnicemi (např. koniofora) a některé „břichatkovité“ houby (tedy houby s uzavřenými, většinou kulovitými plodnicemi), např. pestřece.^[1][2] Společné morfologické znaky, které by jednoznačně charakterizovaly hřibotvaré (tedy jejich synapomorfie), nejsou známy,^[1] u řady z nich se nicméně běžně vyskytují vřetenovité výtrusy, charakteristické modrající pigmenty (deriváty atromentinu) a část zástupců spojuje i sdílený patogen – půdní vřeckaté houby rodu Sepedonium.^[1][3] Hřibotvaré jsou kosmopolitně rozšířené, v typickém případě lesní houby. Většina hřibotvarých navazuje symbiotické ektomykorhizní vztahy s dřevinami (často se jedná o zástupce borovicovitých, bukovitých, v subtropech a tropech i myrtovitých, bobovitých nebo dvojkřídláčovitých), mezi jejich další časté ekologické role patří saprofytizmus, většinou na mrtvém dřevě (např. dřevomorka), některé druhy jsou parazitické (např. hřib příživný).^[1] Zejména hřibovité houby, v menší míře i klouzkovité a další, patří mezi nejvýznamnější a nejvíce ceněné jedlé houby.^[2] Dřevomorka domácí je významný škůdce na dřevěných konstrukcích; tak jako další dřevokazní zástupci tohoto řádu je původcem hnědé hniloby dřeva (tráví přednostně celulózu, lignin zůstává).^[2][3]

Mezi hřibotvaré jsou řazeny následující čeledi:^[1][2]

• Boletaceae - hřibovité
• Boletinellaceae
• Calostomataceae
• Coniophoraceae - konioforovité
• Diplocystaceae
• Gasterellaceae
• Gomphidiaceae - slizákovité
• Gyroporaceae - hřibovité
• Hygrophoropsidaceae - lištičkovité
• Paxillaceae - čechratkovité
• Protogastraceae
• Rhizopogonaceae - kořenovcovité
• Sclerodermataceae - pestřecovité
• Serpulaceae
• Suillaceae - klouzkovité
• Tapinellaceae

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hřibotvaré na Wikimedia Commons