Hřibový strop

(c) Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed, CC BY-SA 4.0

Hřibové stropy nebo hřibové střechy (někdy také ploché stropy) jsou bezprůvlakové stropy, kdy přenos sil mezi sloupem a vodorovnou deskou je zajištěn pomocí hřibové hlavice, častěji zjevné nebo skryté přímo v síle stropu.

Hřibové stropy

Jsou železobetonové stropy na pravidelném rastru nebo v kolonádě. Vznikly z potřeby reagovat na velká plošná zatížení, při relativně velké potřebě odstupu sloupů a zároveň potřebě spíše hladkého stropu bez průvlaků. Jejich vznik souvisí s pokročilým stupněm vývoje technologií železobetonu při současném nárůstu potřeby nových průmyslových a skladových prostor. Časově spadá do prvního desetiletí 20. století. Obecně se má za to, že první skutečné hřibové stropy vytvořil americký konstruktér Claude Allen Porter Turner v Minneapolis. Ovšem ke hřibovým stropům mířily již snahy dřívějších konstruktérů, inženýrů a architektů, zejména François Hennebique. Hřibový strop se v pravé míře, jak je dnes nejčastěji známa rozvinul s odbornou činností švýcarského konstruktéra a architekta Roberta Maillarta, čímž byl vývoj v základních rysech završen. Do poloviny 20. let se již v návrhové i stavební praxi objevily všechny tvarové varianty hřibových hlavic a to jehlanová (pyramidální), kuželová, hranolová, polygonální a posléze velmi oblíbená trombická.^[1]

U hřibových stropů je funkce nákladných průvlaků jedno nebo obousměrných nahrazena hřibovou hlavicí nad vrcholem sloupu, která pomáhá roznášet síly tak, aby nedošlo k protlačení („propíchnutí“) stropu v místě silného přenosu sil.

Ploché stropy

Podstatou plochého stejně jako hřibového stropu je vynechání roznášecího roštu nebo rastru roznášecích průvlaků či vodorovných trámu a přenesení do jednoho bodu v kontaktu svislé podpory a vodorovné stropní (nebo střešní) desky

Tenkostěnné (skořepinové) stropy

U plochých stropů, kde je velká potřeba nebo zájem na malé výšce desky (tenký strop), se zatížení přenáší ze stropu na podpěry také „skrytými hlavicemi“ ocelovými nebo kompozitními ocelovými nosníky instalovanými v jedné rovině se stropem (uvnitř výšky stropu), případně zesílenou výztuží v oblasti podpory, přičemž stropy mohou sestávat též z betonových dílců nebo prefabrikovaných betonových částí (strop stropu). Tento stropní systém byl vyvinut v severských zemích a je tam široce používán.

Galerie sjednocených hřibových střech

• 

  Sjednocená hřibová střecha (kolonáda), jako krycí přístřešek nástupiště nádraží v Lublani, architekt Evard Ravnikar(??)

• 

  Kolonáda sjednocených hřibových střech před nádražím, Maribor, Slovinsko, architekt Milan Černigoj 1953–1955

• 

  Sjednocená hřibová střecha nástupiště se skrytou hlavicí. Nádraží Santa Lucia, Benátky

• 

  Sjednocená hřinová střecha v kolonádě z pohledového betonu. Allenmoos, Curych

• 

  Sjednocená hřinová střecha v kolonádě z pohledového betonu. Allenmoos, Curych

• 

  Hlavní vstup – lázně Allenmoos Curych-Oerlikon. Architekt Max Ernst Haefeli

• 

  Původní čerpací stanice s hřibovou střechou a trombickou hlavicí, Riemker Straße/Dorstener Straße, Bochum, Německo. 1953–1954 autor neznám

• 

  (c) Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed, CC BY-SA 4.0

  Polygonální verze hřibové hlavice haly skladiště – Van Nelle Factory. architekt van der Vlugt 1925–1931

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

  Hřibové hlavice ve skladišti nákladového nádraží Žižkov. . Autoři Karel Cavais a Vladimír Weiss, Ing. Skorkovský 1934–1937

• 

  Trombická hřibová hlavice a stenká střecha čerpací stanice Konrad-Glatt-Strasse 4–6 Frankfurt nad Mohanem

• 

  Hřibové střechy a stropy Wax Corporation Building, 1525 Howe Street, Racine. Architekt Frank L. Wright 1936

• 

  Hřibové střechy a stropy Wax Corporation Building, 1525 Howe Street, Racine. Architekt Frank L. Wright 1936

• 

  (c) Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed, CC BY-SA 4.0

  Trombická verze hřibové hlavice nesoucí kruhovou střechu horního altánu – Továrna Van Nelle. architekt van der Vlugt 1925–1931

• 

  Polygonální verze hřibové hlavice, lobby – Van Nelle Factory. architekt Leendert van der Vlugt 1925–1931

• 

  Podélná kolonáda z hřibových střech před hlavním nádražím ve Znojmě. architekt Pavel Moravec 1949–1951

Reference

Literatura

• TIPKA, Martin a Jiří NOVÁK. Analýza metod výpočtu železobetonových lokálně podepřených desek. V Praze: Projekt FRVŠ 905/2011/61. Dostupné z http://people.fsv.cvut.cz/~tipkamar/granty_soubory/FRVS_2011/analyza_lok_pod_desek.pdf
• KUŽELA, Martin. Stropy. Brno: ERA group, 2003. Stavíme. ISBN 8086517705
• GOTTHART Franz, SCHAEFER Kurt: Konstruktionslehre des Stahlbetons. Band II: Tragwerke, Teil A: Typische Tragwerke. Springer-Verlag Berlin, ISBN 3-540-16861-3.
• KUŽELA Martin, Stavíme stropy. Brno ERA 20 ISBN 978-80-8651770-4
• LADRA J. a kol.: Technologie staveb 11 – Realizace železobetonové monolitické konstrukce budov, skripta ČVUT Praha, Praha 2002, ISBN 80-01-02487-3
• DOČKAL Karel, SEDLÁČEK Jan, MARTIŇÁK Libor: Systémová bednění – Učebnice pro výuku současných postupů bednění základních prvků betonových konstrukcí, PERI 2009
• ŠTĚPÁNEK Otakar, Kancelářská budova továrny S.C. Johnson & son, racine wis. U.S.A., Frank Lloyd Wright in: Architektura (Stavba,Stavitel,Styl) 1940 s. 230–231

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřibový strop na Wikimedia Commons