Hřivčice
| Hřivčice | |
|---|---|
 Hřivčice – Zvonice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Peruc |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′59″ s. š., 13°54′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 215 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hřivčice (7,73 km²) |
| PSČ | 439 06 440 01 |
| Počet domů | 127 (2011)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Hřivčice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 49131 |
| Kód k. ú. | 649139 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřivčice jsou vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na západ od Peruce. V roce 2009 zde bylo evidováno 143 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 219 obyvatel.[4]
Hřivčice jsou také název katastrálního území o rozloze 7,73 km².[5]
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Hřivec ve významu ves lidí Hřivcových nebo od slova hrivko se stejným významem. Slovo hrivko znamenalo vzdorovitý, tvrdohlavý nebo osobu s dlouhými vlasy. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Griwcicih (1143), Ribchicz (1273), Hrzywczicz (1341), Hrzywczicz (1410), hrzibczicze (1543), Hrziwczicze (1614), Rziwcžicze (1671), Dřiwči nebo Ržiwčice (1785) a Pflanzendorf nebo Řiwčitz a Řiwčice (1845).[6] Ve dvacátém století se používal také název Dřivčice.[6][7]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1143.[8]
Od počátku 18. do počátku 20. století ve vesnici existovalo nepočetné židovské osídlení.[9]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 441 | 470 | 516 | 569 | 624 | 591 | 558 | 398 | 369 | 343 | 299 | 239 | 225 | 219 |
| Domy | 76 | 87 | 90 | 100 | 118 | 124 | 140 | 131 | 122 | 115 | 102 | 126 | 125 | 127 |
Pamětihodnosti
V Hřivčicích stojí dvě kulturní památky. Jednou z nich je barokní kaple pravděpodobně z první poloviny 18. století, která byla v 19. století upravena v novorománském slohu. Kaple má čtvercový půdorys, jehlancovou střechu a uvnitř křížovou klenbu.[10] Druhou kulturní památkou je pískovcový milník či rozcestník údajně z roku 1680, který souvisí s historickou cestou z Prahy do Lipska. Někdy bývá chybně považován za menhir z období laténské kultury. Původně staval asi o třicet metrů dále na severozápad u křižovatky cest do Slavětína, Velteží, Vlčí a Vrbna nad Lesy. Sloup míval čtyřboký půdorys a jsou na něm patrné stopy po různě převrstvených vrypech a po starších opravách cementem.[11]
K dalším pamětihodnostem patří židovský hřbitov u Hřivčic jižně od vesnice u cesty do Vrbna nad Lesy a Debeřské údolí se stepním mikroklimatem a tomu odpovífající florou.
Galerie
Milník
Pomník Rudé armádě osvoboditelce
Hlavní ulice
Hasičská zbrojni
Židovský hřbitov nad vsí
Památník obětem holocaustu z Peruce na židovském hřbitovu u Hřivčic
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hřivčice, s. 775–776.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 177. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
- ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 161.
- ↑ Kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Milník [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřivčice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Hřivčice na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 3.0
Hřivčice - Starý ukazatel cesty - menhir
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník obětem 2. světové války v Hřivčicích
Autor: Howto, Licence: CC BY-SA 4.0
Memorial victims of holocaust from Peruc (Perutz), Jewish cementary Hřivčice (Riwtschitz)
Autor: Howto, Licence: CC BY-SA 4.0
Židovský hřbitov u Hřivčic 2019 1