Hůra (Ještědsko-kozákovský hřbet)
| Hůra | |
|---|---|
 Svah Tábora a Hůra z Kozlova | |
| Vrchol | 519 m n. m. |
| Prominence | 20 m ↓ |
| Izolace | 325 m → Tábor |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ještědsko-kozákovský hřbet / Kozákovský hřbet / Táborský hřbet / Ploužnický hřbet / Bradlecký hřbet[1] |
| Souřadnice | 50°30′3″ s. š., 15°21′21″ v. d. |
  Cidlinská Hůra | |
| Hornina | vulkanity, sedimenty |
| Povodí | Cidlina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hůra (519 m n. m.), někdy označována jako Cidlinská Hůra, je vrch v okrese Jičín Královéhradeckého kraje. Leží asi 1 km ssv. od vsi Cidlina na jejím katastrálním území.
Popis vrchu
Je to úzký strukturní hřbet směru ZSZ–VJV na jihozápadním úpatí hory Tábor. Geologický podklad území tvoří vyvřelá hornina melafyrového typu bazaltandezit, spolu se sopečnými usazeninami – tufy a aglomeráty. Na svazích a jejich úpatích leží kvartérní deluviální kamenitohlinité a kamenitopísčité sedimenty. V erozních zářezech jsou odkryty permské sedimenty, zejména červenohnědé pískovce a slepence, případně svrchnokřídové (cenomanské) pískovce. Na vrcholu hřbetu (v západní části) můžeme pozorovat učebnicový příklad rozdílu mezi strmou severní stranou porostlou buky (níže ve svahu kulturní smrčinou) a mírnějším jižním svahem s doubravou s převažujícím dubem zimním a přimíšenými javory, buky, borovicí, jasany, habry a místy i nepůvodním akátem.
Vrch je součástí přírodní památky Cidlinský hřeben, jež se skládá ze dvou nestejně velkých částí, oddělených průlomovým údolím Cidliny (na západě Hůry). Za údolím totiž navazuje ssz. směrem dílčí hřbet Kozlov (606 m n. m.).[2][3][4][5]
Geomorfologické zařazení
Vrch náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Kozákovský hřbet, okrsku Táborský hřbet, podokrsku Ploužnický hřbet a části Bradlecký hřbet.[1]
Přístup
Po severní hranici přírodní památky vede modrá turistická trasa ze železniční zastávky Cidlina (trať vede při jižní hranici přírodní památky) na Tábor. U rozcestí Pod Allainovou věží se připojuje žlutá trasa, která pokračuje do Kyjů. Nejblíže automobilem lze přijet do Cidliny, Peklovsi či Kyjů.[3][5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Cidlinský hřeben [online]. referaty-seminarky.cz [cit. 2014-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Přírodní památka Cidlinský hřbet [online]. krkonose.krnap.cz [cit. 2014-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08.
- ↑ Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2014-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-03-08]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
The copyright symbol drawn in SVG. Image version of the symbol ©.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.