HMNZS Canterbury (L421)

HMNZS Canterbury (L421)
Základní údajeVlajka
Typ:víceúčelová loď
Číslo trupu:L 421
Zahájení stavby:6. září 2005
Spuštěna na vodu:11. února 2006
Uvedena do služby:12. června 2007
Osud:aktivní (2011)
Předchůdce:HMNZS Charles Upham
Takticko-technická data
Výtlak:9000 t
Délka:131 m
Šířka:23,4 m
Ponor:5,4 m
Pohon:diesely
Rychlost:19+ uzlů
Posádka:110 + 250
Výzbroj:1× 25mm kanón
2× 12,7mm kulomet
Letadla:4 vrtulníky

HMNZS Canterbury (L421) je víceúčelová loď novozélandského královského námořnictva. Plavidlo je určeno k přepravě vojáků, vozidel či nákladu a jejich výsadku pomocí vrtulníků a výsadkových člunů.[1]

Pozadí vzniku

Konstrukce HMNZS Canterbury vychází z civilní dopravní lodě MS Ben-My-Chree

Canterbury byla první ze sedmi plavidel postavených v rámci novozélandského modernizačního projektu Protector, zahrnujícího ještě dvě oceánské a čtyři pobřežní hlídkové lodě třídy Protector. Kontrakt na stavbu Canterbury získala společnost Tenix Defence (nyní BAE Systems Australia), která ji zadala nizozemské loděnici Merwede. Stavba lodě probíhala v letech 20052006. Zkoušky byly provedeny v Nizozemsku a plavidlo se poté přesunulo do Melbourne k dokončení a vystrojení. Do služby vstoupilo v roce 2007.[2]

Konstrukce

Jeden z vyloďovacích člunů LCM

Plavidlo přitom bylo, pro snížení nákladů, projektováno dle civilních standardů s přihlédnutím ke konstrukci civilní nákladní lodi Ben-My-Chree typu Ro-Ro.[1] Trup však byl zesílen pro případ operací v oblasti Antarktidy.[2]

Kapacita Canterbury umožňuje nalodit například 40 lehkých obrněných vozidel NZLAV a 250 vojáků. Na palubu též může být umístěno 33 dvacetistopých ISO kontejnerů či 20 přepravních palet ve standardu NATO. Dva další kontejnery s nebezpečným obsahem mohou být uloženy v oddělených prostorech.[2] Canterbury není vybavena palubní dokem a její vyloďovací plavidla jsou proto umístěna na bocích trupu. Jedná se o dva vyloďovací čluny typu Landing Craft Medium (LCM) o nosnosti 50 tun[1] a dva malé čluny RHIB. Na zádi se rovněž nachází přistávací paluba pro provoz vrtulníků se dvěma přistávacími body pro stroje střední kategorie. Pro operace z Canterbury byl jako hlavní vybrán typ NH90, jako záložní typ SH-2G Seasprite, na palubě však v případě potřeby může přistát stroj do velikosti těžkého vrtulníku Chinook.[1]

Pro vlastní obranu loď nese jeden 25mm kanón M242 Bushmaster, lafetovaný v dálkově ovládané věži MSI DS25 a dva 12,7mm kulomety.[2] Pohonný systém je diesel-elektrický se dvěma motory Wärtsilä a třemi pomocnými diesely. Nejvyšší rychlost mírně přesahuje 19 uzlů.[1]

Reference

  1. a b c d e HMNZS CANTERBURY - L421 [online]. RNZN [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d HMNZS Canterbury - Multi-Role Vessel (MRV) [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

HMNZS Canterbury 20070701 LC.jpg
Autor: Původně soubor načetl BigBadaboom0 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 2.5
Close up of one of the two medium landing craft on HMNZS Canterbury. 1 July 2007, Lyttelton, NZ.
HMNZS Canterbury Pacific Partnership.jpg
Autor: New Zealand Defence Force, Licence: CC BY 2.0

The NZ Defence Force will be assisting Niuatopotapu (Tonga) and Espiritu Santo (Vanuatu) in this year's Pacific Partnership. MC 09-0353-340

Crown Copyright 2011, NZ Defence Force – Some Rights Reserved.
Naval Ensign of New Zealand.svg
Naval Ensign of New Zealand
Ben-my-chree april 2010.jpg
Autor: Philphos, Licence: CC BY-SA 3.0
MS Ben-my-Chree in Douglas Harbour.