HMNZS Canterbury (L421)
Základní údaje | |
---|---|
Typ: | víceúčelová loď |
Číslo trupu: | L 421 |
Zahájení stavby: | 6. září 2005 |
Spuštěna na vodu: | 11. února 2006 |
Uvedena do služby: | 12. června 2007 |
Osud: | aktivní (2011) |
Předchůdce: | HMNZS Charles Upham |
Takticko-technická data | |
Výtlak: | 9000 t |
Délka: | 131 m |
Šířka: | 23,4 m |
Ponor: | 5,4 m |
Pohon: | diesely |
Rychlost: | 19+ uzlů |
Posádka: | 110 + 250 |
Výzbroj: | 1× 25mm kanón 2× 12,7mm kulomet |
Letadla: | 4 vrtulníky |
HMNZS Canterbury (L421) je víceúčelová loď novozélandského královského námořnictva. Plavidlo je určeno k přepravě vojáků, vozidel či nákladu a jejich výsadku pomocí vrtulníků a výsadkových člunů.[1]
Pozadí vzniku
Canterbury byla první ze sedmi plavidel postavených v rámci novozélandského modernizačního projektu Protector, zahrnujícího ještě dvě oceánské a čtyři pobřežní hlídkové lodě třídy Protector. Kontrakt na stavbu Canterbury získala společnost Tenix Defence (nyní BAE Systems Australia), která ji zadala nizozemské loděnici Merwede. Stavba lodě probíhala v letech 2005–2006. Zkoušky byly provedeny v Nizozemsku a plavidlo se poté přesunulo do Melbourne k dokončení a vystrojení. Do služby vstoupilo v roce 2007.[2]
Konstrukce
Plavidlo přitom bylo, pro snížení nákladů, projektováno dle civilních standardů s přihlédnutím ke konstrukci civilní nákladní lodi Ben-My-Chree typu Ro-Ro.[1] Trup však byl zesílen pro případ operací v oblasti Antarktidy.[2]
Kapacita Canterbury umožňuje nalodit například 40 lehkých obrněných vozidel NZLAV a 250 vojáků. Na palubu též může být umístěno 33 dvacetistopých ISO kontejnerů či 20 přepravních palet ve standardu NATO. Dva další kontejnery s nebezpečným obsahem mohou být uloženy v oddělených prostorech.[2] Canterbury není vybavena palubní dokem a její vyloďovací plavidla jsou proto umístěna na bocích trupu. Jedná se o dva vyloďovací čluny typu Landing Craft Medium (LCM) o nosnosti 50 tun[1] a dva malé čluny RHIB. Na zádi se rovněž nachází přistávací paluba pro provoz vrtulníků se dvěma přistávacími body pro stroje střední kategorie. Pro operace z Canterbury byl jako hlavní vybrán typ NH90, jako záložní typ SH-2G Seasprite, na palubě však v případě potřeby může přistát stroj do velikosti těžkého vrtulníku Chinook.[1]
Pro vlastní obranu loď nese jeden 25mm kanón M242 Bushmaster, lafetovaný v dálkově ovládané věži MSI DS25 a dva 12,7mm kulomety.[2] Pohonný systém je diesel-elektrický se dvěma motory Wärtsilä a třemi pomocnými diesely. Nejvyšší rychlost mírně přesahuje 19 uzlů.[1]
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu HMNZS Canterbury (L421) na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Původně soubor načetl BigBadaboom0 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 2.5
Close up of one of the two medium landing craft on HMNZS Canterbury. 1 July 2007, Lyttelton, NZ.
Autor: New Zealand Defence Force, Licence: CC BY 2.0
The NZ Defence Force will be assisting Niuatopotapu (Tonga) and Espiritu Santo (Vanuatu) in this year's Pacific Partnership. MC 09-0353-340
Crown Copyright 2011, NZ Defence Force – Some Rights Reserved.Naval Ensign of New Zealand
Autor: Philphos, Licence: CC BY-SA 3.0
MS Ben-my-Chree in Douglas Harbour.