HMS Erebus (1826)

Základní údaje
Typ	bombový trojstěžník
Třída	Hecla
Jméno podle	Bůh věčné tmy Erebos
Spuštěna na vodu	1826
Osud	opuštěna v dubnu 1848
Poloha vraku	JZ od ostrova Krále Williama, přesná poloha utajena
Takticko-technická data
Výtlak	372 t
Délka	32 m (105 stop)
Šířka	8,84 m
Pohon	parní stroj a plachty 30 kW
Posádka	67 mužů
Pancíř	Původní ochrana pod ponorem měděnými pláty proti mořským živočichům byla pro Franklinovu výpravu odstraněna a příď pobita železnými pláty v délce 20 metrů od přídě. Konstrukce přídě zesílena měděnými pásy.
Výzbroj	2 moždíře ráže 13 a 10 palců (330 a 254 mm), 8 děl dvacetičtyř liberních a 2 šesti liberní.

HMS Erebus byla bombardovací loď postavená v roce 1826 ve Walesu pro Royal Navy. Byla pojmenována podle boha věčné tmy, jehož jméno nese v řecké mytologii také nejtemnější část podsvětí – Erebos (latinsky a anglicky Erebus). Byla vyzbrojena dvěma moždíři.

V letech 1839–1843 byla součástí Rossovy výpravy na Antarktidu, pojmenována po ní byla aktivní sopka Mount Erebus na Rossově ostrově, která byla objevena v roce 1841.

Při průzkumu Arktidy se na lodi o dva roky později plavil sir John Franklin, který se tam vydal hledat Severozápadní průjezd spojující Atlantský a Tichý oceán. Při této výpravě byla ztracena a její vrak byl objeven až po téměř 170 letech v září 2014. Vrak byl nalezen v Zálivu královny Maud v hloubce 11 metrů nedaleko ostrova Krále Williama v autonomní kanadské oblasti Nunavut.^[1]

Součástí Rossovy i Franklinovy výpravy byla rovněž o něco menší doprovodná loď HMS Terror, jejíž vrak byl nalezen o dva roky později, v září 2016. Na obou lodích cestovalo 129 mužů, kteří v důsledku nemocí a hladu všichni zahynuli.

Vraky se poté vydala hledat řada dalších výprav, které si vyžádaly životy více lidí než čítala celá Franklinova posádka.^[1]

Dne 26. dubna 2018 byly vraky plavidel Erebus a Terror britskou vládou věnovány kanadské vládě a inuitské komunitě, která měla na objevení obou plavidel klíčový podíl.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu HMS Erebus na Wikimedia Commons