HMS Hawkins (D86)

HMS Hawkins 23. května 1942
Základní údaje
Typ	těžký křižník
Třída	Hawkins
Jméno podle	admirál John Hawkins
Zahájení stavby	3. červen 1916
Spuštěna na vodu	1. říjen 1917
Uvedena do služby	25. červenec 1919
Osud	roku 1947 prodána do šrotu a sešrotována
Takticko-technická data
Výtlak	9750 t (standardní) 12 190 t (plný)
Délka	172 m (vodoryska) 184 m (celkem)
Šířka	18 m
Ponor	5,26 m (při standardním výtlaku) 6,2 m (při plném výtlaku)
Pohon	10 parních kotlů 4 sestavy parních turbín Parsons 60 000 shp (44 742,0 kW)
Rychlost	30 uzlů (55,6 km/h)
Dosah	5 400 nm při 14 uzlech
Posádka	690 (standardní) 800+ (válečná)
Výzbroj	7x 7,5" (190 mm) Mk VI (7xI)

HMS Hawkins byl těžký křižník stejnojmenné třídy britského Královského námořnictva. Byl postaven v loděnici Chatham a spuštěn na vodu 1. října 1917. Loď se účastnila bojů druhé světové války.

HMS Hawkins vstoupil do služby 25. července 1919 a stal se vlajkovou lodí 5. eskadry lehkých křižníků, sloužící u čínského pobřeží. V aktivní službě strávil méně než dekádu, než podstoupila přestavbu. Během této přestavby byly uhlí spalující kotle nahrazeny kotli novými, využívající spalování nafty. Znovuzavedení do služby se dočkal v prosinci 1929, opět jako vlajková loď, tentokráte však 2. eskadry křižníků a Atlantického loďstva.

V květnu 1930 byl opět vyřazen z aktivní služby a dán do rezervy. V roce 1932 byl zaktivněn a stal se vlajkovou lodí 4. eskadry křižníků u Východoindického loďstva, než byl v dubnu 1935 opět dán do rezervy. Kvůli podmínkám Londýnské konference byl Hawkins v roce 1937 demilitarizován, všechna jeho 190mm děla, stejně jako palubní torpédomety, byla demontována. V září 1938 byl sestaven plán na uplatnění lodi pro výcvik kadetů.

Po vypuknutí druhé světové války byl Hawkins znovu vyzbrojen a zařazen do aktivní služby jako vlajková loď kontradmirála Henryho Harwooda. Hlídkoval u východního pobřeží Jižní Ameriky, až po Falklandské ostrovy. Dne 5. září 1940 vyplul z uruguayského Montevidea, cílem plavby byl jihoafrický Simonstown, kde mělo dojít k opravám. Suchý dok byl však již zabrán letadlovou lodí HMS Hermes, která prodělávala opravy po srážce s obchodní lodí. Hawkins byl odkloněn do Durbanu, kde musel sedm týdnů vyčkávat, než se suchý dok uvolnil. Při svém působení v jihoafrických vodách zachránil devět členů posádky potopeného tankeru SS British Premier, který byl torpédován německou ponorkou U 65.

Během února 1941 byl křižník aktivní u východního pobřeží Afriky, kde podporoval jako součást Svazu T Východoindického loďstva britské osvobození Britského Somálska a následné výpady do Italského Somálska. Podařilo se mu zajmout několik německých a italských obchodních lodí snažících se uprchnout z dobývané italské kolonie. Jednou ze zajatých lodí byla italská SS Savoia. Později Hawkins zajišťoval doprovod konvojů a zadržoval a kontroloval lodě Vichistické Francie a neutrálních států. U Mauricia praskla jeho vnější hřídel na pravoboku, což mělo za následek ztrátu lodního šroubu. Opravy v Simonstownu trvaly od 10. do 28. října, dne 2. listopadu odplul Hawkins do Británie na generální opravu.

Oprava byla ukončena v květnu 1942 a Hawkins se připojil k Východnímu loďstvu, kde opět eskortoval lodě kolem afrického pobřeží. V červnu 1944 se vrátil do britských vod, zúčastnil se Operace Neptun, když se jako součást Gunfire Support Bombardment Force A Západního operačního seskupení podílel na bombardování vyloďovací pláže Utah. Ještě před tímto se zúčastnil Operace Tiger, katastrofálního pokusu o nácvik vylodění. V srpnu 1944 pak byl prohlášen za školní loď.

V roce 1945 se Hawkins naposledy stal rezervní lodí. V lednu 1947 byl převelen jako cílová loď k nácviku střelby a byl bombardován letouny Avro Lincoln u Spitheadu. Dne 21. srpna 1947 byl prodán do šrotu a v prosinci téhož roku rozebrán v Dalmuiru.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku HMS Hawkins (D86) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu HMS Hawkins na Wikimedia Commons