Habřina (Úštěk)

Habřina
Restaurace U Landů – novorenesanční dům na návsi
Restaurace U Landů – novorenesanční dům na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecÚštěk
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel78 (2021)[1]
Katastrální územíHabřina u Úštěku (3,93 km²)
Nadmořská výška291 m n. m.
PSČ411 45
Počet domů51 (2011)[2]
Habřina
Další údaje
Kód části obce175480
Kód k. ú.775487
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habřina je vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi tři kilometry západně od Úštěku. Habřina leží v katastrálním území Habřina u Úštěku o rozloze 3,93 km².[3] Obcí prochází dnes již zrušená železniční trať Velké Březno – Verneřice – Úštěk a silnice II/260.

Historie

Evangelický kostel

První písemná zmínka o Habřině pochází z roku 1426, kdy vesnice patřila k úštěckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo třicet usedlostí, z nichž dvacet bylo selských. Vesnice tehdy byla rozdělena na dva díly, které patřily litoměřickým a staroměstským jezuitům.[4]

Roku 1780 měla obec 48 stavení, o 40 let později již 51 domů s 271 obyvateli. Škola byla v obci založena v roce 1787 za panování císaře Josefa II. Po vydání tolerančního patentu roku 1781, byla v Habřině roku 1784 založena evangelická obec. Habřinská evangelická obec patřila mezi nejstarší v Čechách. V roce 1851 si evangelíci postavili ve vsi faru, v níž byla od roku 1862 jednotřídní evangelická škola. S finanční pomocí německého spolku Gustav Adolf si v letech 1850–1853 zbudovali svůj kostel a v roce 1861 založili na okraji vsi hřbitov. Evangelická škola v Habřině existovala vedle školy veřejné, jež dostala roku 1908 novou budovu, až do roku 1924. V roce 1945 měla obec 55 popisných čísel, ale osídleno bylo pouze 29 usedlostí.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 312 obyvatel (z toho 150 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 298 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 78 lidí bylo evangelíky a jeden člověk patřil k nezjišťovaným církvím.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 296 obyvatel: třináct Čechoslováků, 280 Němců a tři cizince. Až na jednoho člověka bez vyznání a 83 evangelíků byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé3312932992903093122961491291071007670100
Domy5252545352515135372223222751
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Dolní Vysoké.

Pamětihodnosti

Dům čp. 2

Jádrem Habřiny je náves vřetenovitého tvaru, kterou vede silnice II/260 do Úštěka. Její existence se spolu s množstvím demolic ve druhé polovině dvacátého století projevila narušením původního vzhledu vesnice. Množství roubených staveb a dalších budov si přesto uchovalo památkovou hodnotu.[4]památkově chráněným stavbám ve vsi patří domy čp. 2, 3, 9, 33 a 46, usedlost čp. 45, vodní mlýn čp. 51, sýpka u domu čp. 10 a torzo evangelického kostela.

Patrový dům čp. 2 má roubenou přední část s podstávkovým patrem a bedněným štítem. Ve stavu z roku 2006 byl lépe dochovaný dům čp. 3. Do jeho zadní zděné části se vstupuje kamenným portálem a v patře vede pavlač s ozdobným zábradlím. Bednění štítu je vyskládáno do trojetážové lomenice. Dům čp. 9 má zděné přízemí a roubené patro s nádvorní pavlačí. V hmotě přízemí jsou patrná místa zazděného vjezdového portálu a kamenná ostění oken. Roubenou přední část má také dům čp. 46 s podstávkovým patrem, trojetážovou lomenicí ve štítu a dochovanými trámkovými zárubněmi oken v prvním patře. Autenticitu domu naopak snižují novodobá přízemní okna. Roubené konstrukce se dochovaly také v dalších domech: čp. 27, 33, 43, 36 a 51 nebo dřívější čp. 50. U některých usedlostí se zachovaly velké stodoly, často doplněné o chmelové sušárny v polopatrech.[4]

Mladší zděná zástavba pochází ze druhé poloviny devatenáctého a první třetiny dvacátého století. Usedlosti čp. 1, 13, 29, 31 a 44 mají dochované eklektické fasády. Dům čp. 49 na návsi má novorenesanční průčelí a sloužil jako škola.[4]

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-08. 
  4. a b c d PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 82–84. 
  5. Archivovaná kopie. www.mesto-ustek.cz [online]. [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-23. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 201. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 202. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. 

Externí odkazy

Město Úštěk

k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Habřina, dům čp.2.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Habřina restaurace U Landů.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Habřina restaurace U Landů
Habřina, kostel.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: