Habartice (Krupka)

Habartice
Pomník zaniklých Habartic
Pomník zaniklých Habartic
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 (2021)[1]
Katastrální územíHabartice u Krupky (12,76 km²)
Nadmořská výška700–750 m n. m.
Počet domů1 (2021)[2]
Habartice
Další údaje
Kód k. ú.675377
Kód ZSJ75370
Zaniklé obce.cz3691
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habartice (německy Ebersdorf) je zaniklá vesnice, která stála ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 12,76 km²[3] asi 4,5 kilometru severně od Krupky v okrese Teplice na severu Čech.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1363. Od roku 1347 je majitelem obce připomínán jistý Anselm z Habartic. Roku 1376 poté ves přechází pod Koldice z nedaleké Krupky. Roku 1590 získali obec pro své chlumecké panství Kölblové.

Obyvatelé této rozlehlé a úhledné obce zprvu pracovali jako lesníci a horníci v nedalekých rudných dolech v Telnici a Krupce. Po útlumu těžby se poté živili převážně jako řemeslníci a hospodáři a ženy se zabývaly pletením slaměných klobouků a výrobou stávkového zboží.

Během bitvy u Chlumce se zde asi hodinu zdržel i císař Napoleon Bonaparte předtím, než odjel sledovat průběh bitvy k nakléřovskému kostelíku. Na místní faře pak dlouhá léta příchozím ukazovali stůl u kterého císař seděl a iniciály na dveřích „N. B.“, které zde vyryl jeho pobočník.

Podle sčítání lidu z roku 1843 zde v žilo ve 203 domech 1226 obyvatel. Počet obyvatel poté mírně klesl a podle záznamů z roku 1900 zde žilo už jen 954 Němců a 4 Češi. V roce 1913 zde byla provedena nákladná oprava obecné školy. Roku 1921 postaven obecní dům a rok poté zavedeno veřejné elektrické osvětlení. V roce 1923 místní odhalili pomník obětem první světové války. K rozvoji obce v dalších letech pomohla i výstavba silnice na Krásný les a do Německa.

Po odsunu německého obyvatelstva zůstala vesnice z velké části neobydlená. Přistěhovalo se sem sice několik českých rodin, i tak ale rozlehlá a převážně neobydlená obec postupně pustla. V 50. letech bylo rozhodnuto o násilném vystěhování místních obyvatel a celá vesnice byla následně spolu s okolními obcemi zbořena československou armádou. Z celé vsi zůstala stát jen jediná patrová budova (sídlo celní správy) nacházející se za kostelem na návrší směrem na Komáří vížku.

V současnosti se zde nachází jen několik chalup a v lesíku v místech, kde kdysi stával kostel, opuštěný hřbitov. Budova celní správy po odchodu celníků postupně chátrala a celý rozlehlý objekt je v současnosti již bez střechy.[kdy?]

Místo je turisticky hojně vyhledávané. Vede zde Krušnohorská magistrála, která slouží běžkařům i cyklistům. Území obce se nachází v přírodním parku Východní Krušné hory s množstvím chráněných živočichů a rostlin.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 832 obyvatel (z toho 392 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 824 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 771 obyvatel: osm Čechoslováků, 757 Němců a šest cizinců. Většina (762 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě ní bylo sedm lidí bez vyznání a po jednom zástupci měly evangelické a jiné nezjišťované církve.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé1 2361 1899929549578327713......
Domy209226230217211208203124.....1

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Havla pocházel z roku 1783. Do něj byl zavěšen zvon z tehdy zchátralé kaple Navštívení Panny Marie na Mariánské skále v Ústí nad Labem (dnes už neexistující). Zvon pořídil zvonař Jan Baltazar Crommel z Ústí nad Labem roku 1714. Dnes je nezvěstný.[7]
  • Památník obětem první světové války
  • Kamenný krucifix u chalupy směrem na Komáří vížku

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2010-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-11. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online. 
  7. RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com