Habrovany (okres Ústí nad Labem)
| Habrovany | |
|---|---|
 Kaple Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Ústí nad Labem |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°35′55″ s. š., 13°58′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 236 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,82 km²[2] |
| Katastrální území | Habrovany u Řehlovic |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| PSČ | 400 02 |
| Počet domů | 48 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Habrovany 48 400 02 Ústí nad Labem 2 habrovany@iol.cz |
| Starosta | Josef Malejovský |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Habrovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567957 |
| Kód části obce | 36391 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Habrovany (německy Habrowan) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 236[1] obyvatel.
Název
Název vesnice je odvozen ze spojení ves Habrovanů, tj. lidí, kteří žijí v blízkosti habrového lesa. V historických pramenech se jméno uvádí ve tvarech: Habrowany (1542, 1646, 1654) a Habrowan (1787 a 1833).[4]
Historie
První písemná zmínka o Habrovanech pochází ze čtrnáctého století, kdy vesnice patřila k panství hradu Krupka. Později byla připojena k Teplicím a v šestnáctém století k Malhosticím.[5] Od roku 1586 tvořila součást dobkovického statku. Podle Augusta Sedláčka byla ve vsi na začátku sedmnáctého století založena tvrz, kterou Kašpar starší Belvic z Nostvic prodal Mikulášovi Hochhauserovi z Hochhauzu, který ji připojil k Hliňanům.[6] Mikuláš se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl zkonfiskován majetek. Tomáš Václav Bílek však habrovanskou tvrz ve svém díle Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 neuvedl, a proto je její existence sporná. Nasvědčovat by jí mohlo pomístní jméno Hrad, které označovalo místo, kde stával vrchnostenský dvůr.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 266 obyvatel (z toho 120 mužů), z nichž bylo 58 Čechoslováků, 193 Němců a patnáct cizinců. Až na devět evangelíků a čtyři židy se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 256 obyvatel: 72 Čechoslováků, 183 Němců a jednoho cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také osm evangelíků, tři členové církve československé a šest lidí bez vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 270 | 257 | 237 | 264 | 286 | 266 | 256 | 145 | 119 | 140 | 138 | 177 | 185 | 183 |
| Domy | 43 | 48 | 48 | 49 | 50 | 50 | 49 | 56 | 34 | 35 | 33 | 40 | 37 | 41 |
Pamětihodnosti
- Kaple Panny Marie v Habrovanech z roku 1840 byla opravena roku 1970. Ve věžičce litinový zvon s několika linkami a nezřetelnou datací.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Habrovany, s. 570.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Habrovany – tvrz, s. 127.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kyšperka, s. 339.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 318.
Literatura
- SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem [online]. Ústí nad Labem: Okresní úřad, 1999. ISBN 80-86067-41-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Habrovany na Wikimedia Commons - Habrovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Habrovany, okres Ústí nad Labem. Ve zlato-modře polceném štítě vpravo dva zelené trojlístky pod sebou, vlevo stříbrné vlnité břevno.
Poloha obce Habrovany v rámci okresu Ústí nad Labem a správního obvodu obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem.
Vlajka obce Habrovany, okres Ústí nad Labem. List tvoří žlutý žerďový pruh, široký jednu třetinu délky listu, se zeleným trojlístkem v horním rohu, a modré pole s bílým vlnitým pruhem, širokým jednu čtvrtinu šířky listu, s jedním vrcholem a jednou prohlubní.
Kaple Panny Marie v Habrovanech z r. 1840.