Habry

Habry
Radnice na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Havlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působností	Havlíčkův Brod (správní obvod)
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′22″ s. š., 15°29′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 335 (2023)[1]
Rozloha	27,43 km²[2]
Nadmořská výška	468 m n. m.
PSČ	582 81, 582 82, 582 91
Počet domů	527 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Žižkovo nám. 66 582 81 Habry habry@iol.cz
Starosta	Pavel Víšek
Oficiální web: www.habry.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Habry
Další údaje
Kód obce	568651
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habry (německy Habern) jsou město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na silnici I/38 z Čáslavi do Havlíčkova Brodu v mělkém údolí říčky Sázavky. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel. Dominantou města je rozlehlý Haberský rybník.

Historie

Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce, která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Během stíhání vojska krále Zikmunda od Kutné Hory k Německému, dnes Havlíčkovu Brodu, spojené husitské vojsko Jana Žižky 8. ledna 1422 u Habrů uštědřilo části jeho sil porážku, po níž Havlíčkův Brod oblehlo.

Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o status města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR status města navrácen a později i matrika a stavební úřad.^[4]

Obyvatelstvo

Školství

• Základní škola a Mateřská škola Habry (www.zshabry.cz)

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Židovský hřbitov na západ od silnice do Čáslavi
• Kříž u silnice k Havlíčkovu Brodu
• Pomník sovětského vojáka
• Radnice na náměstí
• Zámek
• Hrobová kaple hrabat Pöttingů z Persingu

Části města

• Habry
• Frýdnava
• Lubno
• Zboží

Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Bačkov.^[8]

Známí rodáci

• František Ladislav Chleborád – český národohospodář a průkopník družstevnictví (24. listopad 1839, Habry – 11. srpen 1911, Petrohrad)
• Ing. Josef Reiter – podle jeho projektu společně s Bedřichem Münzbergerem byl vystavěn Palackého most v Praze (22. říjen 1840, Habry – 12. prosinec 1903, Praha)
• Engelbert-Engelbert – kapelník, studoval hru na housle na pražské konzervatoři (1845–1903, Habry)
• Generálmajor Otakar Machalický – velitel 24. brigády v Krakově, vyznamenán rytířským křížem třetího řádu železné koruny (1854 – 17. září 1904, Vídeň)
• Adolf Stránský – český novinář, politik a zakladatel Lidových novin, zasloužil se o povýšení Habrů na město v roce 1909 (8. duben 1855, Habry – 18. prosinec 1931, Brno)
• Rudolf Mates (1881–1966 Habry)– český malíř, ilustrátor Karafiátových Broučků a jiných pohádek

Starostové a další představitelé města

• 1856 – Jan Jeli Engelberth,
• 1864 – Jan Jelínek,
• 1866 – Václav Reiter,
• 1886 – Vincenc Šturma,
• 1894 – František Pokorný ml.,
• 1904 – Antonín Kreuzmann,
• 1911 – PhMr. Gustav Bretter,
• 1918 – MUDr. Alois Lochner,
• 1919 – PhMr. Gustav Bretter,
• 1923 – Karel Malina,
• 1927 – Josef Geier,
• 1931 – Josef Němec,
• 1938 – Karel Malina,
• 1940 – P. Julius Mládek,
• 1942 – JUDr. Jaroslav Adámek,
• 1945 – Jiří Komárek,
• 1945 – JUDr. Cyril Juda,
• 1945 – Miloslav Marek,
• 1947 – Miloslav Konvalina,
• 1948 – Jan Friml,
• 1953 – František Frýdl,
• 1955 – Jaroslav Holík,
• 1958 – František Rynda,
• 1961 – Jan Friml,
• 1966 – František Víšek,
• 1981 – Karel Holý,
• 1990 – Jiří Rainiš,
• 2014 – Luděk Kovařík,
• 2022 – Ing. Bc. Pavel Víšek

Fotogalerie

• 

  Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Habrech

• 

  Náměstí v Habrech

• 

  Haberský rybník

• 

  Židovský hřbitov

• 

  Židovský hřbitov Habry

Odkazy

Reference

Související články

• Březová alej u Kysibelského dvora
• TJ Sokol Habry

Externí odkazy

• Galerie Habry na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Habry na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Habry v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Habry v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální internetové stránky města