Hadí kořen

Jak číst taxoboxHadí kořen
alternativní popis obrázku chybí
Hadí kořen objímavý (Bistorta amplexicaulis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďrdesnovité (Polygonaceae)
Rodhadí kořen (Bistorta)
(L.) Adans., 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství hadího kořene většího

Hadí kořen[1][2] (Bistorta) je rod rostlin z čeledě rdesnovitých (Polygonaceae). Rod Bistorta byl slučován s rodem Persicaria či Polygonum a alternativním českým názvem je rdesno. Rod zahrnuje asi 50 druhů a je rozšířen zejména v mírném pásu severní polokoule. V České republice roste jediný druh, hadí kořen větší. Hadí kořeny jsou vytrvalé byliny s jednoduchými střídavými listy a hustými klasovitými květenstvími. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny nebo skalničky.

Popis

Hadí kořeny jsou vytrvalé byliny se silnými oddenky. Lodyha je jednoduchá, vzpřímená, nevětvená, zakončená jediným květenstvím. Dolní listy jsou řapíkaté, horní lodyžní listy jsou až přisedlé. Palisty jsou srostlé v botku objímající stonek. Botka je bylinná, těsně přiléhající ke stonku, u některých druhů se časem rozpadá až zcela odpadává. Čepel listů může být čárkovitá, kopinatá, vejčitá nebo eliptická. Většinou je celokrajná, někdy na okraji zvlněná. Květy jsou drobné, nejčastěji bílé, růžové, zelenavé nebo purpurové, uspořádané v hustých koncových klasech (přesněji lichoklasech). U některých druhů (např. hadí kořen živorodý) jsou některé květy v květenství nahrazeny drobnými pacibulkami. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné. Okvětí je nerozlišené, složené z 5 na bázi krátce srostlých lístků. Tyčinek je 8 nebo zřídka méně a jsou volné nebo na bázi srostlé. Prašníky mohou být žluté, růžové, červené, purpurové nebo téměř černé. Semeník nese 3 volné nebo na bázi srostlé čnělky zakončené drobnými kulovitými bliznami. Plodem je trojhranná nekřídlatá nažka, většinou obklopená volně přiléhajícím vytrvalým okvětím.[1][3]

  • Detail listu a botky hadího kořene většího

  • Nízký druh Bistorta tenuicaulis z Japonska

  • Pohledný druh Bistorta bistortoides ze západu USA

  • © Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0

    Hadí kořen živorodý, květenství s pacibulkami

Rozšíření

Rod hadí kořen se skládá asi z 50 druhů rozšířených převážně v mírném a boreálním podnebném pásu na severní polokouli. Na severu Severní Ameriky zasahuje Bistorta plumosa až do arktických oblastí. Druh hadí kořen živorodý (Bistorta vivipara) je rozšířen v Evropě, Asii i Severní Americe. V Alpách vystupuje až do alpínského stupně.[3][1][4]

V květeně České republiky je tento rod zastoupen jediným druhem, kterým je hadí kořen větší (Bistorta major). Z dalších druhů vzácně zplaňuje pěstovaný himálajský druh hadí kořen objímavý (Bistorta amplexicaulis). Jako skalnička je občas pěstován hadí kořen příbuzný (Bistorta affinis), pocházející rovněž z Himálaje.[1]

Původ jména

Odborný rodový název Bistorta je odvozen od latinských slov bis (dvakrát) a torqueo (točím). Odkazuje podobně jako český název hadí kořen na tvar oddenků hadího kořene většího. Oddenky jsou u tohoto druhu ve většině případů dvakrát hadovitě stočené do tvaru písmene S.[5]

Taxonomie

V rámci čeledě Polygonaceae je rod Bistorta řazen do podčeledě Polygonoideae.

Rod Bistorta byl v minulosti vřazován společně s několika dalšími rody do široce pojatého rodu rdesno (Polygonum). Odtud pochází široce rozšířené české jméno rdesno i pro rod Bistorta. Pojetí rodů není dosud sjednocené, např. ve Flóře Severní Ameriky je rod Bistorta uznáván, ve Flóře Číny je vřazen do rodu Polygonum. Ve středoevropské taxonomii je v tomto případě upřednostňováno užší pojetí rodu a rody Persicaria, Bistorta a Polygonum jsou vesměs uznávány jako samostatné, na rozdíl např. od plantlistu vydávaného botanickou zahradou v Kew, kde je rod Bistorta vřazen do rodu Persicaria.[1][6][7][3]

Zástupci

  • hadí kořen příbuzný (Bistorta affinis) - syn. rdesno příbuzné (někdy uváděn i jako rdesno himálajské či rdesno strakaté)
  • hadí kořen objímavý (Bistorta amplexicaulis) - syn. rdesno objímavé
  • hadí kořen větší (Bistorta major) - syn. rdesno hadí kořen
  • hadí kořen živorodý (Bistorta vivipara) - syn. rdesno živorodé

Význam

Sušený oddenek hadího kořene většího

Oddenek i nať hadího kořene většího jsou využívány v lékařství i léčitelství. Mezi hlavní účinné látky náležejí třísloviny. Rostlina působí svíravě. Sušený oddenek se užívá v lidovém lékařství hlavně k zastavení krvácení a léčbě ekzémů. Mladých rostlin lze používat na salát.[8][9] Tento druh je používán i v čínské medicíně.[10]

Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny. Jako trvalka je v České republice pěstován hadí kořen objímavý a jako skalnička hadí kořen příbuzný. V zahradnictví se tyto druhy používají též jako půdopokryvné rostliny.[1][11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0. (česky) 
  2. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  3. ↑ a b c Flora of North America: Bistorta [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ LAUBER, Konrad; WAGNER, Gerhart. Flora Helvetica. Stuttgart: Haupt, 1998. ISBN 3-258-05735-4. (německy) 
  5. ↑ ŠMÍD, Miloslav. Průvodce odbornými názvy rostlin. Praha: Brázda, 2002. ISBN 80-209-0302-X. (česky) 
  6. ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. (česky) 
  7. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 4. díl. Praha: Eminent, 1996. ISBN 978-80-7281-378-0. (česky) 
  9. ↑ KORBELÁŘ, Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1970. (česky) 
  10. ↑ COL. Medicinal Plants in China. Manila: WHO, 1997. ISBN 92-9061-102-2. (anglicky) 
  11. ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Bistorta [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 13.04.2000 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (švédsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Polygoni bistortae1.JPG
Autor: Maša Sinreih in Valentina Vivod, Licence: CC BY-SA 3.0
Polygoni bistortae rhizoma, Polygonum bistorta
Bistorta bistortoides, Western bistort, Yosemite.jpg
Autor: Dawn Endico from Menlo Park, California, Licence: CC BY-SA 2.0
Western bistort (Bistorta bistortoides), along the Glacier Point Road. Yosemite National Park. This meadow was covered with snow when i was here 6 weeks ago but now its covered with spring flowers, in July. (Jepson), (Geotagged +/- 1 mile)
Bistorta tenuicaulis 4.JPG
Autor: KENPEI, Licence: CC BY 3.0
ハルトラノオ
Bistorta officinalis20090612 098.jpg
Autor: Bff, Licence: CC BY-SA 3.0
The leaf of Bistorta officinalis. Moscow region, Russia.
Grands fleurs violettes.jpg
Autor: Dinkum, Licence: CC0
Photos taken summer 2011 in Binz (Rügen) on the Baltic sea.

Fotos Sommer 2011 Binz (Rügen) an der Ostsee.

Photos été 2011 Binz (Rügen) station balnéaire de la Baltique.
Bistorta vivipara (flowers).jpg
© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Alpine bistort, at the Simplon Pass, Wallis, Switzerland