Hadovka (park)

Hadovka
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Park Hadovka, od ulice U dejvického rybníčku
Lokalita	Dejvice, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′54,3″ s. š., 14°22′27,02″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Park Hadovka v Praze-Dejvicích (pojmenovaný podle nedaleké usedlosti Hadovka)

Park leží v údolí bývalého Dejvického potoka u Starých Dejvic, mezi vozovkami směrově rozdělených ulic Zavadilova a Velvarská. Napříč jej protínají ulice U dejvického rybníčku, Starodejvická a Komorní. Je součástí zeleného pásu, v němž navazuje na park ležící mezi Evropskou a Velvarskou ulicí v úseku od Gymnasijní ke Kanadské ulici, na západní straně pak navazuje pás parků podél ulice Na rozdílu.

Park byl upraven z dříve rozlehlé louky^[1] až od konce 20. let 20. století. Do té doby byla propojena s pozemky usedlosti Hadovka až po barokní kapli Nejsvětější Trojice.^[2] První stavební povolení k parcelaci pozemků bylo vydáno v roce 1928.^[3] Po výstavbě vilové kolonie na jeho jižní a severozápadní straně se začaly prošlapávat křižující cesty. Ke zúžení parku vedlo v 50. letech rozšíření silnice na Leninovu třídu (nyní Evropská). Postupující zástavba Zavadilovy a Velvarské ulice panelovými domy od 50. do 70. let plochu parku opět zmenšila, ale do 90. let 20. století byl oproti současnosti téměř dvojnásobný, v severovýchodních partiích svahu sahal až k Evropské třídě.

Od roku 2000 plochu parku zmenšila a zdevastovala výstavba komplexu kancelářských budov Office Park Hadovka, stojící v jeho severní části, mezi Velvarskou a Evropskou ulicí. Revitalizaci a novou ideovou náplň parku poté navrhl architekt Luboš Pata. Na realizaci sochařské výzdoby se podílely společnosti skupiny Hochtief a společnost Navatyp, investorem byla městská část Praha 6. V roce 2000 byla otevřena východní část parku, v roce 2004 byla otevřena i střední část parku a východní část byla osazena sochami. Na místě bývalo zahradnictví a skleníky.^[4]

Park je travnatý se skupinami stromů (zčásti náletových), s lavičkami, dětským hřištěm a rozšířenými, nově asfaltovanými cestami. Ve východní a střední části se parkem hadovitě vlní podélná cesta, křižovaná převážně rovnými příčnými cestami.

Ve východní části (označované „Park sochy Hadovka“, mezi ulicemi Kanadskou a Komorní, resp. Proboštskou) bylo v červnu 2004 osazeno 7 plastik, které byly vybrány v rámci výtvarné soutěže. Příčné pásy hájků a travnatých ploch se sochami odpovídají pravidelnosti křídel Office Parku Hadovka. Mottem k vytvoření soch bylo Sdílení cesty jako komunikace, jako klikatá cesta parkem, časem, myšlenkami, životem a vztahy, jež odkazuje také na sdílení komerčního projektu office parku se současným vytvořením kvalitního prostoru veřejné zeleně.

Ve střední části (označované „Park dětské hřiště Hadovka“, mezi Komorní a Starodejvickou ulicí) je ohrazené hřiště pro věkovou skupinu 2–12 let, různé herní prvky pro děti ve věku od 5 do 15 let, pítko, stupňovitý amfiteátr a dlážděné logo Hadovky.

V části západně od Starodejvické ulice je běžný park bez speciálního určení. Ze severní i jižní strany park lemují ulice s frekventovanými parkovacími plochami bez omezeného stání.

• 
  František Skála:Lavice
• 
  Jasan Zoubek:
  Vstřícné kameny
• 
  Stefan Milkov:
  El Niňo
• 
  Michal Gabriel:
  Cesta
• 
  Stefan Milkov:
  Přelet
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Jaroslav Róna:
  Malý Marťan
• 
  František Skála:
  Vzduchoplavec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hadovka na Wikimedia Commons