Haft kešvar

Haft kešvar „sedm oblastí“[pozn. 1], je v zarathuštrismu označení sedmi světadílů na povrchu světa které jsou od sebe odděleny lesy, horami a vodou, a mezi nimiž lze cestovat jen s pomocí bohů či démonů. Vznikly hned na počátku stvoření, když Tištrja seslal na zem déšť a vzniklo tak sedm moří a potažmo sedm světadílů. Centrální světadíl se nazývá Chvaníras[pozn. 2] a je veliký jako všechny ostatní dohromady, převyšuje je bohatstvím, původně byl jako jediný osídlen lidmi, a nachází se něm také země Airjánem vaédžah, polomytická pravlast Íránců. Ostatních šest světadílů je pojmenováno podle světových stran na kterých leží, například východní je avestánsky nazýván Arezahí a středopersky Arzah „východ“. Všech sedm kontinentů je pak obkrouženo mytickou horou Hará. Koncept sedmi světadílů má nejspíše indoíránský původ, v Indii byl analogicky znám centrální kontinent Džambudvípa, oddělený oceánem od dalších šesti.[1]

Na sedm částí světa je naráženo již v gáthách (32.3), výslovně jsou pak uvedeny Mihr jaštu a v Bundahišnu a díle Dátestán i déník, kde jsou zmiňovány v souvislosti s eschatologií: každý ze světadílů má svého duchovního vůdce a šest pomocníků Astvat-ereta, konečného spasitele, pochází z kontinentů obklopujících Chvaníras.[2] Se sedmi světadíly také nejspíše souvisí sedm párů dvojčat, které se podle Bundahišnu, narodili Mašjovi a Mašjánag, prvnímu lidskému páru. Přestože centrální světadíl měl být jako jediný obydlen byly mytičtí hrdinští králové označováni za vládce všech kontinentů a výraz „král sedmi oblastí“ mohl být použit synonymně k výrazu „král Íránu“. Koncept sedmi světadílů, respektive rozdělení říše do sedmi oblastí, se objevuje také v achaimenovských textech. V době Parthské a Sasánovské říše však převládlo dělení na čtyři oblasti převzaté z Řecka.

V avestánštině jsou názvy světadílů následující:[2]

  • Arezahí (východ)
  • Savahí (západ)
  • Fradahafšú (jihovýchod)
  • Vídadhafšú (jihozápad)
  • Vourubareští (severozápad)
  • Vourudžreští (severovýchod)
  • Chvarinatha

Odkazy

Poznámky

  1. novoperský výraz kešvar vychází ze středoperského karšvar a to zase z karš- „orat“ a označuje území vyznačené vyoranou brázdou, též keškar, v manichejské parthštině kišfar
  2. středopersky , avestánsky nazýván Chvaniratha, snad ve významu „sám ze sebe utvořený, neopírající se o nic”, novopersky Koniras

Reference

  1. SHAHBAZI, Alireza Shapour. Haft Kešvar [online]. Encyclopædia Iranica [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b KLÍMA, Otakar. Oběti ohňům. Praha: Odeon, 1985. S. 46, 99, 320. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ZoroastrianismSymbolWhite.PNG
Autor: Tinette., Licence: CC BY-SA 3.0
Symbol of Zoroastrianism, white version.