Hagenhill

Hagenhill
Poloha
Souřadnice	48°52′56″ s. š., 11°40′23″ v. d.
Nadmořská výška	417 m n. m.
Stát	Německo Německo
Hagenhill
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	410 (2020)[1]
Správa
Telefonní předvolba	09446
PSČ	93336
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hagenhill je místní část městysu Altmannstein v hornobavorském zemském okrese Eichstätt.

Poloha

Vesnice se nachází ve výšce asi 415 m nad mořem v zemědělsky využívané kotlině, která je obklopena zalesněnými kopci na křižovatce silnic Altmannstein–Laimerstadt (okresní silnice 33) a Schwabstetten–Tettenwang (okresní silnice 32) .

Historie

Podél lesní cesty do Laimerstadtu leží prehistorické mohyly.

Hagenhill leží asi 400 metrů jižně od římské hraniční zdi (Raetský limes), která byla zničena v roce 259 n. l. Procházela polem a dodnes je rozeznatelná jako suťová zeď v hájku.

V roce 972 se v jedné listině poprvé objevila zmínka o „Hagenhuli“. Obec měla ve své pohnuté historii mnoho vládců, mezi nimiž byl šlechtický rod Hagenhüle (roku 1120 je zmiňován „Fritele von Haginhule“ (z hradu Hagenhill)), ve 14. století Altmannsteinerové-Pfleger-Geben a Pförringerové, do roku 1438 Abensbergerové, poté Egloffsteinerové a od roku 1557 Muggenthalerové. Na mapě Philippa Apiana z roku 1568 je ještě zaznamenán hrad. V období po roce 1400 byl Hagenhill dvorskou značkou patřící k hradu Hexenagger, v 17. století byl vrácen bavorskému kurfiřtovi.

Vesnice byla několikrát vypálena, v roce 1446 Norimberčany, dále také v průběhu Třicetileté války v letech 1632, 1633 a 1648. V důsledku toho zde žilo v roce 1676 pouze 98 obyvatel. Do roku 1830 vzrostl počet obyvatel na 235 v 54 hospodářstvích. V roce 1791 byla v Abensbergu popravena obchodnice Johanna Fischer, pocházející z Hagenhillu, za vraždu svého druhého manžela. V roce 1939 žilo v Hagenhillu 420 obyvatel.

V dřívějších dobách se zde těžila železná ruda.

Dne 1. června 1928 byla přičleněná část zrušené obce Hagenhill k obci Schwabstetten.^[2]

V 60. letech 20. století proběhla pozemková úprava. V roce 1967 byla obec rozšířena o osadu u limes. Během bavorské územní reformy byl Hagenhill 1. července 1972 převeden ze zrušeného hornofalckého okresu Riedenburg do hornobavorského okresu Eichstätt. Dne 1. května 1978 byl přičleněn do správního obvodu města Altmannstein.^[3]

Život ve vesnici formuje několik spolků; v roce 1981 si střelecký klub Hadrian Hagenhill postavil střelecký dům. V roce 1983, kdy zde žilo 472 obyvatel, bylo ještě 17 zemědělských podniků s plným pracovním úvazkem. K 15. březnu 2007 měla obec 407 obyvatel.

Farní kostel

Katolický farní kostel na okraji obce, který je zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, byl přestavěn v roce 1888 s využitím věže předchozího kostela a byl zařízen v novorománském slohu. Je zde umístěn obraz Klanění tří králů z konce 16. století. Na severní straně se nacházejí dva náhrobky Gebena a Pförringera.

Původ názvu

Hagenhill je odvozen z „Hagenhuli“. Hag znamená les. Koncovka „-hill“ označuje dřívější Hüll^[4] a byla v průběhu let upravována (viz také Breitenhill a Schafshill).

Jiné

Hagenhillem prochází 170 km nebo 155 km dlouhá cyklotrasa Via Raetica, která kopíruje historickou trasu Via Raetia.

Městem prochází také „Německá cyklostezka Limes“. Ta kopíruje hornogermánský a raetský limes v délce 818 km od Bad Hönningenu na Rýně až po Regensburg na Dunaji.

Přes Hagenhill vede také německá Limes-Straße a turistická stezka Limes.

Literatura

• 100-Jahr-Feier mit Fahnenweihe der Freiwilligen Feuerwehr Hagenhill 1880–1980. Hagenhill 1980.
• Fahnenweihe des Schützenvereins „Hadrian Hagenhill“ vom 19. bis 21. Juli 1985. Altmannstein 1985.
• Der Eichstätter Raum in Geschichte und Gegenwart. Eichstätt: Sparkasse 1985, s. 205.
• HOFFMANN, Friedrich Hermann a MADER, Felix: Die Kunstdenkmäler von Oberpfalz und Regensburg. Bezirksamt Beilngries II, Mnichov 1908 (dostisk 1982), s. 69n.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hagenhill na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hagenhill na Wikimedia Commons
• Hagenhill v databance míst v Bavorské zemské knihovně, online.