Hajabusa (PC-308)

(c) 防衛省・自衛隊ホームページ, CC BY 4.0 Hajabusa (PC-308)
Základní údaje
Typ	stíhač ponorek
Číslo trupu	308
Objednána	1954
Zahájení stavby	23. května 1956
Spuštěna na vodu	20. listopadu 1956
Uvedena do služby	10. června 1957
Osud	vyřazen 28. února 1987
Předchůdce	třída Kamome
Následovník	třída Umitaka
Takticko-technická data
Výtlak	380 t (standardní) 420 t (plný)
Délka	58 m
Šířka	7,8 m
Ponor	2,0 m
Pohon	CODAG, 3 lodní šrouby 9000 hp
Rychlost	26 uzlů
Posádka	75
Výzbroj	2× 40mm kanón (1×2) 1× Hedgehog (1×4) 2 vrhačů, 2 skluzavka

Hajabusa (PC-308) byla protiponorková hlídková loď Japonských námořních sil sebeobrany. Postavena byla v jediném exempláři. Ve službě byla od roku 1957. Roku 1978 byla přestavěna na jachtu pro VIP přepravu. Definitivně byla vyřazena 28. února 1987.

Stavba

Plavidlo postavila domácí loděnice Mitsubishi Shipbuilding & Engineering v Nagasaki. Kýl lodi byl založen 23. května 1956 a trup byl na vodu spuštěn 20. listopadu téhož roku. Do služby byla loď přijata 10. června 1957.^[1]

Konstrukce

Byl to první a jediný člun Japonských námořních sil sebeobrany poháněný plynovou turbínou. Vynutilo si to použití o metr širšího trupu, než jaký měly předchozí dvě třídy stíhačů ponorek Japonských námořních sil sebeobrany. Uprostřed trupu se nacházel velký komín pro turbínu s přívody vzduchu turbíny na obou stranách. Na zádi byl malý komínek pro diesely.

Člun nesl stejnou elektroniku a výzbroj jako předcházející japonské stíhače ponorek tříd Kamome a Kari. Byl vybaven námořním vyhledávacím radarem AN/SPS-5B (pracujícím v pásmu X), střeleckým radarem Mk.63 GFCS (Gun Fire Control System) a trupovým sonarem SQS-11A. Výzbroj představovaly dva 40mm kanóny Bofors Mk.1 ve dvouhlavňové lafetaci a jeden salvový vrhač hlubinných pum Mk.10 Hedgehog s 96 náložemi (celkem čtyři salvy). Doplňovaly jej dva vrhače hlubinných náloží typu 55 a dva spouštěče hlubinných pum typu 54. Oba byly umístěny na bocích zádě. Celkem pro ně bylo neseno 36 hlubinných pum.

Pohonný systém koncepce CODAG kombinuje dva diesely Mitsui/Burmeister & Wain 1222VBU-34V, každý o výkonu 2000 hp, pro ekonomickou plavbu s jednou původem japonskou plynovou turbínou Mitsubishi MUK-501 o výkonu 5000 hp. Lodní šrouby byly tři. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů.

Modernizace a služba

(c) 防衛省・自衛隊ホームページ, CC BY 4.0

V roce 1970 byl poškozen centrální hřídel turbíny, a proto byla turbína v dubnu 1970 odstraněna.

Dne 1. října 1977 námořnictvo rozhodlo plavidlo přeměnit na pomocný člun pro přepravu VIP osob. Napomohla tomu i širší paluba plavidla oproti jeho předchůdcům. Přestavba proběhla v letech 1977–1978 v loděnici Yokohama Yacht v Jokohamě. Mimo jiné byly odstraněny zbraně a zásadně byla zvětšena nástavba. Do služby se plavidlo vrátilo 20. dubna 1978 jako pomocná loď Hajabusa (ASY-91). Její novou hlavní základnou se stala Jokosuka.^[1] Dne 28. února 1987 byla Hajabusa definitivně vyřazena.

Odkazy

Reference

Externí odkazy