Hall of Fame Tennis Championships 2013 – mužská dvouhra
Hall of Fame Tennis Championships 2013 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítěz: | Nicolas Mahut | |||
Finalista: | Lleyton Hewitt | |||
Výsledek: | 5–7, 7–5, 6–3 | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Do soutěže mužské dvouhry na tenisovém turnaji Hall of Fame Tennis Championships 2013 nastoupilo třicet dva hráčů. Dvojnásobným obhájcem titulu byl Američan John Isner, kterého v semifinále vyřadil pozdější finalista a bývalá světová jednička Lleyton Hewitt.
Soutěž dvouhry vyhrál nenasazený francouzský hráč Nicolas Mahut, když ve finále zdolal australskou turnajovou čtyřku Lleytona Hewitta po třísetovém průběhu 5–7, 7–5 a 6–3. Po rosmalenském titulu z června 2013 přidal Mahut v rozmezí jednoho měsíce druhou turnajovou trofej z trávy a současně druhou singlovou v kariéře.
Nasazení hráčů
- Sam Querrey (1. kolo)
- John Isner (semifinále)
- Igor Sijsling (čtvrtfinále)
- Lleyton Hewitt (finále)
- Édouard Roger-Vasselin (1. kolo)
- Marinko Matosevic (1. kolo, skreč)
- Kenny de Schepper (1. kolo)
- Rajeev Ram (2. kolo)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Semifinále | Finále | |||||||||||
WC | Nicolas Mahut | 6 | 6 | |||||||||
Michael Russell | 2 | 2 | ||||||||||
WC | Nicolas Mahut | 5 | 7 | 6 | ||||||||
4 | Lleyton Hewitt | 7 | 5 | 3 | ||||||||
4 | Lleyton Hewitt | 5 | 6 | 6 | ||||||||
2 | John Isner | 7 | 2 | 4 |
Horní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
1 | S Querrey | 4 | 68 | ||||||||||||||||||||||
T Smyczek | 6 | 710 | T Smyczek | 2 | 4 | ||||||||||||||||||||
WC | N Mahut | 6 | 6 | WC | N Mahut | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
R Williams | 2 | 4 | WC | N Mahut | 77 | 6 | |||||||||||||||||||
WC | S Kozlov | 3 | 711 | 4 | M Przysiężny | 65 | 4 | ||||||||||||||||||
M Przysiężny | 6 | 69 | 6 | M Przysiężny | 2 | 7 | 6 | ||||||||||||||||||
Q | A Bossel | 2 | 2 | 8 | R Ram | 6 | 5 | 3 | |||||||||||||||||
8 | R Ram | 6 | 6 | WC | N Mahut | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
3 | I Sijsling | 6 | 6 | M Russell | 2 | 2 | |||||||||||||||||||
M Viola | 4 | 1 | 3 | I Sijsling | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
J Levine | 5 | 5 | J Sugita | 3 | 4 | ||||||||||||||||||||
J Sugita | 7 | 7 | 3 | I Sijsling | 63 | 78 | 65 | ||||||||||||||||||
M Russell | 6 | 4 | 6 | M Russell | 77 | 66 | 77 | ||||||||||||||||||
I Marčenko | 1 | 6 | 4 | M Russell | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
Q | A Kuznetsov | 6 | 6 | Q | A Kuznetsov | 3 | 4 | ||||||||||||||||||
7 | K de Schepper | 3 | 4 |
Dolní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
6 | M Matosevic | 2 | 0r | ||||||||||||||||||||||
J Sock | 6 | 0 | J Sock | 3 | 6 | 4 | |||||||||||||||||||
Q | J Hernych | 78 | 6 | Q | J Hernych | 6 | 4 | 6 | |||||||||||||||||
Q | A Pavić | 66 | 3 | Q | J Hernych | 77 | 4 | 2 | |||||||||||||||||
WC | P Amritraj | 6 | 6 | 4 | L Hewitt | 63 | 6 | 6 | |||||||||||||||||
F Cipolla | 2 | 3 | WC | P Amritraj | 2 | 1 | |||||||||||||||||||
M Ebden | 4 | 1 | 4 | L Hewitt | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
4 | L Hewitt | 6 | 6 | 4 | L Hewitt | 5 | 6 | 6 | |||||||||||||||||
5 | É Roger-Vasselin | 65 | 4 | 2 | J Isner | 7 | 2 | 4 | |||||||||||||||||
I Karlović | 77 | 6 | I Karlović | 6 | 1 | 6 | |||||||||||||||||||
D Kudla | 6 | 3 | 3 | V Pospisil | 4 | 6 | 3 | ||||||||||||||||||
V Pospisil | 1 | 6 | 6 | I Karlović | 63 | 63 | |||||||||||||||||||
A Mannarino | 6 | 5 | 6 | 2 | J Isner | 77 | 77 | ||||||||||||||||||
J Blake | 4 | 7 | 1 | A Mannarino | 0 | 67 | |||||||||||||||||||
R Harrison | 60 | 2 | 2 | J Isner | 6 | 79 | |||||||||||||||||||
2 | J Isner | 77 | 6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2013 Hall of Fame Tennis Championships – Singles na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“