Halové mistrovství Evropy v atletice

Halové mistrovství Evropy v atletice je mezinárodní atletický šampionát, který se odehrává pod záštitou Evropské atletické asociace, s malou výjimkou od roku 1990 každé dva roky. Předchůdcem šampionátu byly Evropské halové hry, které se konaly v letech 1966 - 1969. V roce 1970 byl šampionát přejmenován na halové ME, a až do roku 1990 se konal každý rok. Nejčastěji, pětkrát, šampionát hostilo Španělsko a Francie.

Oproti mistrovským soutěžím pod otevřeným nebem (na dráze) se halová sezona liší především absencí vrhačských disciplín, s výjimkou vrhu koulí, která zůstává i v hale. Dále je vynechán běh na 3000 m překážek, jelikož v halách nejsou vodní příkopy. Poslední výraznou změnou je běžecký ovál, který v halách standardně měří 200 m (oproti 400 m na stadionech).

Přehled šampionátů

RočníkMěstoZeměDatum konáníMísto konání
EHH 1966DortmundNěmecko SRN27. březen 1966Westfalenhalle
EHH 1967PrahaČesko Československo11. březen - 12. březen 1967Sportovní hala
EHH 1968MadridŠpanělskoŠpanělsko Španělsko9. březen - 10. březen 1968Palacio de los Deportes
EHH 1969BělehradJugoslávieJugoslávie Jugoslávie8. březen - 9. březen 1969Hala 1 bělehradského výstaviště
1.HME 1970VídeňRakouskoRakousko Rakousko14. březen - 15. březen 1970Wiener Stadthalle
2.HME 1971SofieBulharská lidová republika Bulharsko13. březen - 14. březen 1971Festiwalna
3.HME 1972GrenobleFrancieFrancie Francie11. březen - 12. březen 1972Palais des Sports
4.HME 1973RotterdamNizozemskoNizozemsko Nizozemsko10. březen - 11. březen 1973Ahoy
5.HME 1974GöteborgŠvédskoŠvédsko Švédsko9. březen - 10. březen 1974Scandinavium
6.HME 1975KatovicePolskoPolsko Polsko8. březen - 9. březen 1975Spodek
7.HME 1976MnichovZápadní Německo SRN21. únor - 22. únor 1976Olympiahalle
8.HME 1977San SebastiánŠpanělskoŠpanělsko Španělsko12. březen - 13. březen 1977Anoeta
9.HME 1978MilánItálieItálie Itálie11. březen - 12. březen 1978Palazzo dello Sport
10.HME 1979VídeňRakouskoRakousko Rakousko24. únor - 25. únor 1979Ferry-Dusika-Halle
11.HME 1980SindelfingenNěmecko SRN1. březen - 2. březen 1980Glaspalast
12.HME 1981GrenobleFrancieFrancie Francie21. únor - 22. únor 1981Palais des Sports
13.HME 1982MilánItálieItálie Itálie6. březen - 7. březen 1982Palazzo dello Sport
14.HME 1983BudapešťMaďarskoMaďarsko Maďarsko5. březen - 6. březen 1983Sportcsárnok
15.HME 1984GöteborgŠvédskoŠvédsko Švédsko3. březen - 4. březen 1984Scandinavium
16.HME 1985PireusŘeckoŘecko Řecko2. březen - 3. březen 1985Stadium míru a přátelství
17.HME 1986MadridŠpanělskoŠpanělsko Španělsko22. únor - 23. únor 1986Palacio de los Deportes
18.HME 1987LiévinFrancieFrancie Francie21. únor - 22. únor 1987Stade couvert régional
19.HME 1988BudapešťMaďarskoMaďarsko Maďarsko5. březen - 6. březen 1988Sportcsárnok
20.HME 1989HaagNizozemskoNizozemsko Nizozemsko18. únor - 19. únor 1989Houtrust
21.HME 1990GlasgowSpojené království Velká Británie3. březen - 4. březen 1990Kelvin Hall
22.HME 1992JanovItálieItálie Itálie28. únor - 1. březen 1992Palasport
23.HME 1994PařížFrancieFrancie Francie11. březen - 13. březen 1994Bercy Arena
24.HME 1996StockholmŠvédskoŠvédsko Švédsko8. březen - 10. březen 1996Globe Arena
25.HME 1998ValencieŠpanělskoŠpanělsko Španělsko27. únor - 1. březen 1998Luis Puig Palace
26.HME 2000GentBelgieBelgie Belgie25. únor - 27. únor 2000Brielmeersen
27.HME 2002VídeňRakouskoRakousko Rakousko1. březen - 3. březen 2002Ferry Dusika Stadion
28.HME 2005MadridŠpanělskoŠpanělsko Španělsko4. březen - 6. březen 2005Palacio de Deportes
29.HME 2007BirminghamSpojené království Velká Británie2. březen - 4. březen 2007National Indoor Arena
30.HME 2009TurínItálieItálie Itálie6. březen - 8. březen 2009Oval Lingotto
31.HME 2011PařížFrancieFrancie Francie4. březen - 6. březen 2011Bercy Arena
32.HME 2013GöteborgŠvédskoŠvédsko Švédsko1. březen - 3. březen 2013Scandinavium
33.HME 2015PrahaČeskoČesko Česko5. březen - 8. březen 2015O2 arena
34.HME 2017BělehradSrbskoSrbsko Srbsko3. březen - 5. březen 2017Belgrade Arena
35.HME 2019GlasgowSpojené království Velká Británie1. březen - 3. březen 2019Emirates Arena
36.HME 2021ToruňPolskoPolsko Polsko5. březen - 7. březen 2021ArenaTorun
37.HME 2023IstanbulTureckoTurecko Turecko2. březen - 5. březen 2023Ataköy Athletics Arena
38.HME 2025ApeldoornNizozemskoNizozemsko Nizozemsko6. březen - 9. březen 2025Omnisport Apeldoorn

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.