Halové mistrovství Evropy v atletice 2000
Halové mistrovství Evropy v atletice 2000 | |
---|---|
Místo | Gent |
Země | Belgie |
Pořadatel | Evropská atletická asociace |
Datum | 2000 |
Účast | 557 |
Předchozí | Halové mistrovství Evropy v atletice 1998 |
Následující | Halové mistrovství Evropy v atletice 2002 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
26. Halové mistrovství Evropy v atletice se uskutečnilo ve dnech 25. února – 27. února 2000 v belgickém Gentu. Disciplíny probíhaly v nově zrekonstruované hale Flanders Sporta Arena. Šampionátu se zúčastnilo 549 atletů a atletek ze 44 států Evropy.
Z rozhodnutí rady Evropské atletické asociace (EAA) a se souhlasem Mezinárodní atletické federace (IAAF) nově mohlo do finálových bojů postoupit pouze osm, namísto dvanácti atletů.[1] Ve skoku dalekém, trojskoku a ve vrhu koulí potom měla kompletní finálová osmička k dispozici šest pokusů. Poprvé od roku 1975, kdy se evropský halový šampionát konal v polských Katovicích se v programu opět objevily štafetové závody mužů a žen na 4 × 400 metrů.
O nejhodnotnější výkon se postaral český vícebojař Tomáš Dvořák, který v sedmiboji nasbíral celkově 6 424 bodů, čímž vytvořil nový halový evropský rekord.[2] Ve štafetovém závodě mužů na 4×400 metrů doběhlo původně na prvním místě ruské kvarteto. Jury však Rusy pro vyšlápnutí z dráhy diskvalifikovala a halovými mistry Evropy se stali čeští atleti ve složení Jiří Mužík, Jan Poděbradský, Štěpán Tesařík a Karel Bláha.[3] Těsně pod stupni vítězů, na 4. místě skončil český koulař Miroslav Menc. O rok později však dostal kvůli dopingu doživotní zákaz startů Ukrajinec Oleksandr Bahač, který původně v Gentu získal zlato. V jeho těle byla při únorové kontrole zjištěna extrémně vysoká koncentrace odpadních látek produkovaných anabolickým steroidem methandienonem.[4] Menc tak dodatečně získal bronzovou medaili.
Česká účast
Českou republiku na tomto šampionátu reprezentovalo 18 českých atletů (12 mužů a 6 žen).
Medailisté
Muži
Soutěž | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
60 m | Jason Gardener 6,49 | Georgios Theodoridis 6,51 | Angelos Pavlakakis 6,54 |
200 m | Christian Malcolm 20,54 | Patrick Stevens 20,70 | Julian Golding 21,05 |
400 m | Ilja Dživondov 46,63 | David Canal 46,85 | Marc Raquil 47,28 |
800 m | Jurij Borzakovskij 1:47,92 | Nils Schumann 1:48,41 | Balázs Korányi 1:48,42 |
1500 m | José Redolat 3:40,51 | James Nolan 3:41,59 | Mehdi Baala 3:42,27 |
3000 m | Mark Carroll 7:49,24 | Rui Silva 7:49,70 | John Mayock 7:49,97 |
60 m př. | Staņislavs Olijars 7,50 | Tony Jarrett 7,53 | Tomasz Ścigaczewski 7,56 |
4 x 400 m | Česko 3:06,10 Jiří Mužík Jan Poděbradský Štěpán Tesařík Karel Bláha | Německo 3:06,64 Ingo Schultz Ruwen Faller Marco Krause Lars Figura | Maďarsko 3:09,35 Péter Nyilasi Attila Kilvinger Zétény Domb Tibor Bédi |
Skok do výšky | Vjačeslav Voronin 2,34 m | Martin Buss 2,34 m | Dragutin Topić 2,34 m |
Skok o tyči | Alexandr Averbuch 5,75 m | Martin Eriksson 5,70 m | Rens Blom 5,60 m |
Skok daleký | Petar Dačev 8,26 m | Bogdan Țăruș 8,20 m | Vitalij Škurlatov 8,10 m |
Trojskok | Charles Friedek 17,28 m | Rostislav Dimitrov 17,22 m | Paolo Camossi 17,05 m |
Vrh koulí | Timo Aaltonen 20,62 m | Manuel Martínez 20,38 m | Miroslav Menc 20,23 m |
Sedmiboj | Tomáš Dvořák 6 424 bodů | Roman Šebrle 6 271 bodů | Erki Nool 6 200 bodů |
Ženy
Medailové pořadí
Umístění | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | Rusko | 6 | 5 | 4 | 15 |
2. | Česko | 3 | 2 | 2 | 7 |
3. | Německo | 2 | 6 | 1 | 9 |
4. | Bulharsko | 2 | 2 | 2 | 6 |
5. | Rumunsko | 2 | 2 | 1 | 5 |
6. | Francie | 2 | 1 | 2 | 5 |
Velká Británie | 2 | 1 | 2 | 5 | |
8. | Švédsko | 2 | 1 | 0 | 3 |
9. | Španělsko | 1 | 2 | 1 | 4 |
10. | Řecko | 1 | 1 | 1 | 3 |
11. | Irsko | 1 | 1 | 0 | 2 |
12. | Finsko | 1 | 0 | 0 | 1 |
Izrael | 1 | 0 | 0 | 1 | |
Lotyšsko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
Rakousko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
16. | Polsko | 0 | 1 | 2 | 3 |
17. | Belgie | 0 | 1 | 1 | 2 |
Itálie | 0 | 1 | 1 | 2 | |
19. | Portugalsko | 0 | 1 | 0 | 1 |
Slovinsko | 0 | 1 | 0 | 1 | |
21. | Maďarsko | 0 | 0 | 2 | 2 |
Ukrajina | 0 | 0 | 2 | 2 | |
23. | Estonsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Jugoslávie | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Nizozemsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Odkazy
Reference
- ↑ ČTK. Atleti odletěli na HME. iDNES.cz [online]. 2000-02-23 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Dvořák veze zlato i evropský rekord, Šebrle i výškařka Hlavoňová jsou stříbrní. iDNES.cz [online]. 2000-02-26 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. I v neděli se v Gentu lesklo zlato. iDNES.cz [online]. 2000-02-27 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Koulař Menc dostane po roce bronz. iDNES.cz [online]. 2001-03-13 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Halové mistrovství Evropy v atletice 2000 na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky EAA (anglicky)
- Kompletní výsledky HME 2000 (německy)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Finská vlajka