Halové mistrovství Evropy v atletice 2013
| Halové mistrovství Evropy v atletice 2013 | |
|---|---|
 | |
| Místo | Göteborg |
| Země | Švédsko |
| Pořadatel | Evropská atletická asociace |
| Datum | 2013 |
| Účast | 543 |
| Předchozí | Halové mistrovství Evropy v atletice 2011 |
| Následující | Halové mistrovství Evropy v atletice 2015 |
| Web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
32. Halové mistrovství Evropy v atletice se konalo ve švédském Göteborgu ve dnech 1. – 3. března 2013 v hale Scandinavium. Ve stejné hale se uskutečnil halový evropský šampionát již v roce 1974 a konalo se zde také halové ME v roce 1984. Na programu bylo dohromady 26 disciplín (13 mužských a 13 ženských), kterých se zúčastnilo 578 atletů (320 mužů a 258 žen) ze 47 států Evropy.[1] Kvalifikace koulařů se uskutečnila již ve čtvrtek 28. února od 19:00 v prostorách tržiště, které přiléhá k hale Scandinavium.[2]
O pořadatelství rozhodla Evropská atletická asociace na konferenci na Maltě ve dnech 11. – 15. října 2007.[3]
Halovou mistryní Evropy v běhu na 60 metrů se stala bulharská sprinterka Tezdžan Naimovová.[4] Zlatou medaili však musela kvůli dopingu vrátit a jelikož se jednalo již o její druhý dopingový případ, byla potrestána doživotním zákazem startů.[5]
Absence
Řada předních evropských atletů se rozhodla z různých důvodů halovou sezónu vynechat. Ve výškařském sektoru se nepředstavila Chorvatka Blanka Vlašičová, která prodělala v roce 2012 operaci kotníku a achillovky na odrazové noze.[6] K závodění se měla vrátit na konci ledna roku 2013 v rodném Splitu, avšak nakonec se rozhodla návrat neuspěchat a sezónu v hale vynechat. Kvůli operaci ramene rovněž sezónu vynechala německá výškařka Ariane Friedrichová, která se měla původně v této sezóně představit v dálkařském sektoru, avšak z tohoto rozhodnutí nakonec sešlo.[7] Chyběly rovněž medailistky z olympijských her v Londýně, Rusky Anna Čičerovová a Světlana Školinová. Mezi muži kvůli nepřesvědčivým výsledkům sezónu předčasně ukončil olympijský vítěz a halový mistr Evropy z předchozích dvou šampionátů v Turíně 2009 a Paříže 2011 Rus Ivan Uchov.
V tyčkařském sektoru se mezi ženami nepředstavila Jelena Isinbajevová, která se rozhodla plně připravovat na světový šampionát v Moskvě či stříbrná medailistka z HME 2009 a HME 2011 Němka Silke Spiegelburgová, která dala přednost studiu.[8][9] Titul z předchozího šampionátu v Paříži neobhajil francouzský trojskokan a držitel halového světového rekordu Teddy Tamgho. Ten si poranil na evropském šampionátu do 23 let v Ostravě kotník a kvůli tomuto zranění od 16. července 2011 nezávodil.[10][11] Kvůli dlouhodobému zranění titul neobhájila rovněž německá překážkářka Carolin Nytraová. Z předních německých atletů sezónu rovněž vynechali stříbrný olympijský medailista a mistr světa ve vrhu koulí David Storl, mistr Evropy v desetiboji Pascal Behrenbruch a německé vícebojařky Lilli Schwarzkopfová (stříbro na LOH 2012) a Jennifer Oeserová (bronz na ME 2010 a MS 2011).[12]
Česká účast
Českou republiku na tomto šampionátu reprezentovalo 21 atletů (11 mužů a 10 žen).[13][14] Výkonnostní limity mohli čeští atleti plnit v období od 1. ledna do 20. února 2013.[15]
Čeští atleti vybojovali zásluhou sprintera Pavla Masláka (běh na 400 m) jednu zlatou medaili. Bronzové medaile postupně přidali Ladislav Prášil ve vrhu koulí, Jaroslav Bába ve skoku do výšky a ženská štafeta v závodě na 4×400 metrů ve složení Denisa Rosolová, Jitka Bartoničková, Lenka Masná a Zuzana Hejnová. Na třetím místě nakonec skončilo i mužské kvarteto ve složení Daniel Němeček, Josef Prorok, Petr Lichý a Pavel Maslák. Původně třetí Polsko bylo po protestu diskvalifikováno.[16]
Program
| H | Rozběhy | Q | Kvalifikace | ½ | Semifinále | F | Finále |
| Datum → | 28.2. | 1. 3. | 2. 3. | 3. 3. | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Disciplína ↓ | Večer | Dop. | Odp. | Dop. | Odp. | Dop. | Odp. | |||
| 60 m | H | ½ | F | |||||||
| 400 m | H | ½ | F | |||||||
| 800 m | H | ½ | F | |||||||
| 1500 m | H | F | ||||||||
| 3000 m | H | F | ||||||||
| 60 m přek. | H | ½ | F | |||||||
| 4 × 400 m | F | |||||||||
| Skok vysoký | Q | F | ||||||||
| Skok o tyči | Q | F | ||||||||
| Skok daleký | Q | F | ||||||||
| Trojskok | Q | F | ||||||||
| Vrh koulí | Q | F | ||||||||
| Sedmiboj | F | |||||||||
| Datum → | 28. 2. | 1. 3. | 2. 3. | 3. 3. | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Disciplína ↓ | Večer | Dop. | Odp. | Dop. | Odp. | Dop. | Odp. | |||
| 60 m | H | ½ | F | |||||||
| 400 m | H | ½ | F | |||||||
| 800 m | H | ½ | F | |||||||
| 1500 m | H | F | ||||||||
| 3 000 m | H | F | ||||||||
| 60 m přek. | H | ½ | F | |||||||
| 4 × 400 m | F | |||||||||
| Skok vysoký | Q | F | ||||||||
| Skok o tyči | Q | F | ||||||||
| Skok daleký | Q | F | ||||||||
| Trojskok | Q | F | ||||||||
| Vrh koulí | Q | F | ||||||||
| Pětiboj | F | |||||||||
Medailisté
Muži
| Soutěž | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|
| 60 m |  Jimmy Vicaut 6,48 |  James Dasaolu 6,48 |  Michael Tumi 6,52 |
| 400 m |  Pavel Maslák 45,66 | Nigel Levine 46,21 |  Pavel Trenichin 46,70 |
| 800 m |  Adam Kszczot 1:48,69 |  Kevin López 1:49,31 | Mukhtar Mohammed 1:49,60 |
| 1500 m | Mahiedine Mekhissi-Benabbad 3:37,17 |  İlham Tanui Özbilen 3:37,22 | Simon Denissel 3:37,70 |
| 3000 m |  Hayle Ibrahimov 7:49,74 | Juan Carlos Higuero 7:50,26 |  Ciarán O'Lionaird 7:50,40 |
| 60 m př. | Sergej Šubenkov 7,49 | Paolo Dal Molin 7,51 | Pascal Martinot-Lagarde 7,53 |
| Štafeta 4 × 400 m | Spojené království 3:05,78 Michael Bingham Richard Buck Nigel Levine Richard Strachan | Rusko 3:06,96 Pavel Trenichin Jurij Tramboveckij Konstantin Svečkar Vladimir Krasnov | Česko 3:07,64 Daniel Němeček Josef Prorok Petr Lichý Pavel Maslák |
| Skok do výšky | Sergej Mudrov 2,35 m | Alexej Dmitrik 2,33 m | Jaroslav Bába 2,31 m |
| Skok o tyči | Renaud Lavillenie 6,01 m |  Björn Otto 5,76 m | Malte Mohr 5,76 m |
| Skok daleký | Alexandr Meňkov 8,31 m |  Michel Tornéus 8,29 m | Christian Reif 8,07 m |
| Trojskok | Daniele Greco 17,70 m | Ruslan Samitov 17,30 m | Alexej Fjodorov 17,12 m |
| Vrh koulí |  Asmir Kolašinac 20,62 m |  Hamza Alić 20,34 m | Ladislav Prášil 20,29 m |
| Sedmiboj |  Eelco Sintnicolaas 6 372 bodů | Kévin Mayer 6 297 bodů | Mihail Dudaš 6 099 bodů |
Ženy
Medailové pořadí
| Umístění | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Rusko | 4 | 7 | 3 | 14 |
| 2. | Spojené království | 4 | 3 | 1 | 8 |
| 3. | Francie | 4 | 2 | 3 | 9 |
| 4. |  Ukrajina | 2 | 1 | 1 | 4 |
| 5. | Španělsko | 1 | 3 | 0 | 4 |
| 6. | Švédsko | 1 | 2 | 3 | 6 |
| 7. | Německo | 1 | 2 | 2 | 5 |
| 8. | Itálie | 1 | 1 | 3 | 5 |
| 9. | Česko | 1 | 1 | 4 | 5 |
| 10. | Polsko | 1 | 1 | 0 | 2 |
| 11. | Turecko | 1 | 0 | 4 | 5 |
| 12. | Srbsko | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 13. | Ázerbájdžán | 1 | 0 | 0 | 1 |
 Bulharsko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
| Nizozemsko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
 Portugalsko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
| 17. | Bělorusko | 0 | 2 | 2 | 4 |
| 18. | Bosna a Hercegovina | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 19. | Irsko | 0 | 0 | 2 | 2 |
Zúčastněné země
(v závorkách uvedeny počty vyslaných sportovců)
Odkazy
Reference
- ↑ Final entries confirmed for Göteborg 2013 [online]. European-athletics.org [cit. 2013-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-14. (anglicky)
- ↑ GRIM, Filip. Na halovou Evropu v Göteborgu jede 19 atletů, obhajují čtyři medaile. iDNES.cz [online]. 2011-11-23 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online.
- ↑ KLEMPÍŘ, David. Paříž, Göteborg a Dublin jako pořadatelská města. Atletika.cz [online]. 2013-02-22 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz. Naimovová dopovala, přijde o evropské zlato a možná i o zbytek kariéry. iDNES.cz [online]. 2013-06-11 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Bulharská atletka Naimovová dostala za doping doživotní distanc. Sport.cz [online]. 2013-09-17 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Návrat krásky: Výškařka Vlašičová bude od ledna zase závodit. iDNES.cz [online]. 2012-11-21 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Výškařská hvězda Friedrichová zkusí v halové sezoně uspět v dálce. iDNES.cz [online]. 2012-12-26 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Isinbajevová nebude skákat v hale, soustředí se na Moskvu. Sport.cz [online]. 2012-12-20 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online.
- ↑ BERNHART, Silke. Silke Spiegelburg verzichtet auf Hallensaison [online]. www.leichtathletik.de, 2013-01-11 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PRAŽÁK, Adam. Téma týdne: Kdo vynechá halu?. Atletika.cz [online]. 2013-01-14 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Teddy Tamgho Profile [online]. Tilastopaja.org. (anglicky)
- ↑ FUCHS, Christian. Hallensaison 2013 - Who's not? [online]. www.leichtathletik.de, 2013-01-22 [cit. 2013-03-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PROCHÁZKA, Michal. Dvořák: je to velesilná výprava. Atletika.cz [online]. 2013-02-22 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online.
- ↑ PRAŽÁK, Adam. Do Göteborgu nakonec i mužská štafeta. Atletika.cz [online]. 2013-02-25 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Nominační kritéria 2013 - kompletní souhrn [online]. Atletika.cz.
- ↑ GRIM, Filip. Čtvrtkaři berou ve štafetě po sérii protestů bronzovou medaili. iDNES.cz [online]. 2013-03-03 [cit. 2013-03-03]. Dostupné online.
- ↑ 28 DLV-Athleten für Göteborg nominiert [online]. Leichtathletik.de. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nominácia SR na halové majstrovstvá Európy v atletike do Göteborgu [online]. Behame.sk. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Halové mistrovství Evropy v atletice 2013 na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky pořadatele
- (anglicky) Oficiální stránky EAA
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Finská vlajka
Flag of Gibraltar
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
.svg)