Hammámet

Hammámet الحمامات El-Ḥammāmāt
Poloha
Souřadnice	36°23′24″ s. š., 10°36′36″ v. d.
Stát	Tunisko Tunisko
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hammámet
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	36 km²
Počet obyvatel	97 579 (2014)
Správa
Starosta	Moez Mrad
PSČ	8050
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hammámet^[1] je město a turistické letovisko v severním Tunisku, asi 60 km jihovýchodně od Tunisu a 60 km severně od Súsy, u stejnojmenného zálivu a na poloostrově Cap Bon. V roce 2014 zde žilo přes 67 000 obyvatel. Se svými dlouhými písčitými plážemi je jedním z prvních a dnes nejnavštěvovanějším turistickým místem v zemi. Díky turistům vzroste každé léto počet obyvatel na čtyřnásobek.

Historie

Na předměstí dnešního Hammámetu stála v 1. století př. n. l. osada s názvem Pupput. Nyní je zde archeologická lokalita. Ve 2. století se stala součástí Římské říše. Historické prameny hovoří o místním divadle a amfiteátru, ze kterých se dodnes nic nedochovalo. Jsou zde zbytky akvaduktu, nádrže na vodu, zbytky budov s mozaikami a lázně, které daly blízkému Hammámetu název (arabsky hammam – lázně). Je zde také největší římské pohřebiště v Africe.

Ve 13. století zde byla založena pevnost a vystavěny hradby. Samotné město (medína) vzniklo nejspíše v 15. století. V roce 1601 město dobyli Španělé a nazvali ho La Mahometa. Další pokus o dobytí města proběhl 14. srpna 1605 a pro útočníky znamenal drtivou porážku, při které zahynuly stovky španělských a dalších vojáků. Po dobytí města v roce 1574 se stalo součástí Osmanské říše. V roce 1881 město bez velkého odporu obsadila francouzská armáda. Francouzi začali postupně budovat nové město mimo medínu, v roce 1884 postavili katolický kostel, 1899 zde vybudovali železnici, zavedli elektřinu, telefon a zřídili francouzskou školu.

Na přelomu 19. a 20. století začali Hammámet navštěvovat někteří evropští intelektuálové, jako Paul Klee, August Macke^[2], Gustave Flaubert, Guy de Maupassant, André Gide nebo Oscar Wilde. Po té si místa začali všímat bohatí evropští turisté a v 60. letech 20. století se z místo začalo proměňovat v největší turistické letovisko v Tunisku. V roce 2004 bylo při archeologickém výzkumu na předměstí nalezeny pozůstatky římské osady Pupput.

Popis města

Staré město (medína) o rozloze asi 200×200 m je na malém poloostrově a dosud je celá obehnána hradbami. Pevnost (kasba) se nachází v jejím západní rohu. Uvnitř starého města je Velká mešita z 15. století. Mezi hlavní branou a pevností je mešita Sidi-Gailani z roku 1798. Ve městě je velký muslimský a také malý křesťanský hřbitov. Je zde pohřben i italský politik Bettino Craxi, který byl v letech 1983–1987 premiérem a po korupčních skandálech utekl v roce 1994 do Tuniska pod ochranu prezidenta Ben Alího.

Centrem nového města severně od medíny je Náměstí Mučedníků a s pomníkem ve tvaru Eiffelovy věže. Z náměstí vybíhají dvě hlavní ulice – Avenue Habib Bourguiba a Avenue de la République. Turistické zóny jsou dvě. Menší a starší je severně od města, jižně podél pobřeží se pak 20 km táhne letovisko Yasmine Hammamet. Severozápadně od města je několik kopců s výhledem na město, nejvyšší má téměř 250 m. Ve vile rumunského milionáře George Sebastiana, asi 3 km od centra města, je kulturní centrum, kde se od roku 1964 vždy v červenci a srpnu pořádá Mezinárodní Hammámetský festival hudby a umění (Festival international d'Hammamet). Hlavní část festivalu probíhá v amfiteátru pro 1000 lidí s výhledem na město a Hammámetský záliv. (George Sebastian se sem uchýlil v roce 1929 po krachu na newyorské burze. V Sebastianově vile si v roce 1943 zřídil své sídlo německý maršál Erwin Rommel. Roku 1962 Sebastian vilu prodal tuniskému státu.)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hammamet na Wikimedia Commons